V USA je stále více zájemců o soukromý prodej zbraní Ukrajině

Deník uvedl jako příklad Martina Zlateva, který s obchodní partnerkou a chiropraktičkou Heather Gjorgjievskiovou plánoval prodej raket, granátometů a munice za 30 milionů dolarů (743 milionů korun).

Zbraně měly pocházet z Bosny a Bulharska a dokumenty prošly rukou právníků a prostředníků v sedmi zemích. Pár v nabídce zaslané ukrajinskému ministerstvu obrany napsal, že "čas je to nejdůležitější".

Podle NYT americké ministerstvo zahraničí povolilo v prvních čtyřech měsících letošního roku, což je nejčerstvější dostupný údaj, 300 milionů dolarů pro soukromé kontrakty na Ukrajině. Za celý loňský rok podle NYT schválila americká vláda pro tytéž účely pouze 15 milionů dolarů. Vláda soukromý prodej podporuje, schvalovací doba se jím dá oproti vládní mnohatýdenní proceduře značně zkrátit. Zkušenosti ze Sýrie a Afghánistánu však ukazují, že bez přísného dozoru mohou zbraně skončit v rukou teroristů nepřátelských vůči USA.

Povolená suma je kapkou ve srovnání s více než 17miliardovým zbrojním státním prodejem Ukrajině schváleným Bílým domem. Tyto kontrakty podléhají přísným podmínkám a lze zajistit, aby se zbraně dostaly k těm, komu jsou určeny.

"Je to Divoký západ. Začínají se v tom angažovat lidé, kteří se tomu dříve nevěnovali, protože cítí příležitost," řekla k soukromému zbrojnímu prodeji právnička Olga Torresová, která pracuje ve federální poradní skupině pro prodej zbraní. Nedávno poskytla konzultace texaské neziskové organizaci, která chtěla Ukrajině poslat zbraně, přičemž si nebyla vědomá toho, že k tomu potřebuje povolení. Zbraně indické výroby přitom vydávala za americké.

"Obvykle trvá schválení procesu 60 dní, my jsme povolení získali za sedm dní," napsal Zlatev v dopise ukrajinskému ministerstvu obrany. Na dotaz novinářů, kteří u sebe měli kopii kontraktu, odpověděl, že o ničem neví. Gjorgjievskiová přiznala, že o tom ví, ale nechtěla k tomu nic říct.

Právník Zlatevovy společnosti Richard El-Rassy řekl, že ministerstvo zahraničí žádost o uzavření kontraktu schválilo. Pár z něj měl získat více než dva miliony dolarů. Podle NYT byl kontrakt v poslední fázi schvalování. Když se reportéři začali dotazovat, proč je založen na zfalšovaných dokumentech, které mají umožnit obejít exportní zákon, El-Rassy poslal prohlášení, podle nějž z prodeje sešlo. Bosna a Bulharsko, které měly zbraně dodat, oficiálně tvrdí, že prodej zbraní na Ukrajinu nepovolují.

Odborníci upozorňují, že soukromé prodeje procházejí množstvím prostředníků a v jakékoli fázi hrozí, že zbraně zamíří do nechtěných rukou, což platí zejména pro Ukrajinu a Bulharsko, kde panuje korupce a existuje černý trh se zbraněmi. Zlatev je původem z Bulharska a o prodej zbraní se začal zajímat loni v prosinci, kdy Rusko shromažďovalo armádu u ukrajinské hranice. Původně pracoval v kamionové dopravě, již oslabila epidemie covidu, a Zlatev se rozešel s obchodním partnerem. Nově orientovaný podnik si založil na předměstí missourského St. Louisu.

Ukrajina začala hledat zdroje zbraní a jeden podnik se obrátil na americké zprostředkovatele s požadavkem nákupu tanků, minometů a letadel MiG-29. Zlatov chtěl poslat na Ukrajinu v USA vyráběnou munici. Jeho firma BMI chtěla, aby Ukrajinci složili na její americké konto 25 milionů dolarů, z nichž BMI zaplatí prostředníkovi za obstarání 2,2 milionu kusů americké munice a dopraví ji do Polska, odkud je nákladní auta převezou na Ukrajinu. Protitankové granátomety nakoupené od bosenského výrobce měla nákladní auta provézt Chorvatskem, Slovinskem, Rakouskem, Slovenskem a Polskem na ukrajinskou hranici. Z Bulharska přes Polsko chtěl Zlatev poslat 900 raket. Aby BMI obešla zbrojní zákazy v Bosně a Bulharsku, uváděla dokumentace, že jsou zbraně určeny Polsku, ne Ukrajině.

Ukrajinská potřeba zbraní vede prostředníky ke zvyšování cen. Zlatev chtěl munici prodat o 50 procent dráž, než kolik uvádějí ceníky oficiálních prodejců, granátomety pak měly víc než dvojnásobnou cenu.

Zbraně prodané touto cestou těžko zvrátí průběh války, ale to, že se vytvoří trasa takového obchodu, bude mít dlouhodobý dopad. Podle odborníka na zbrojní prodej Eliase Yousifa se po válce "na Ukrajině vytvoří černý trh se zbraněmi na příštích 30 let, stejně jako to bylo po ukončení studené války".