V USA spadl průměrný denní počet úmrtí pod 300, poprvé od loňského března

V USA klesl poprvé od loňského března sedmidenní průměr zemřelých po nákaze koronavirem pod hranici 300. Země se rovněž rychle blíží hranici 150 milionů plně naočkovaných proti covidu-19, uvádí Univerzita Johnse Hopkinse a údaje federálních úřadů.

Administrativě prezidenta Joea Bidena se nicméně zatím nedaří slíbeným tempem sdílet vakcíny s dalšími zeměmi, podle mluvčí Bílého domu Jen Psakiové je to přitom především kvůli problémům spojeným s logistikou.

Spojené státy registrují největší počet zemřelých ze všech světových zemí, a to přes 601.000. Odborníci však tvrdí, že skutečný počet obětí pandemie v USA, podobně jako všude jinde na světě, je velmi pravděpodobně výrazně vyšší.

Podle federálních úřadů byla nákaza koronavirem v loňském roce třetí nejčastější příčinou úmrtí po rakovině a selhání srdce. Letos již data naznačují, že lidé umírají více i po nehodách, kvůli chronických potížích s dýcháním, po mrtvicích či v důsledku Alzheimerovy choroby.

Nových případů nákazy nyní přibývá za den průměrně 11.400, zatímco ještě začátkem ledna to bylo 250.000. Sedmidenní průměr úmrtí za 24 hodin spadl na 293, v lednu dosahoval až 3400.

Téměř 45 procent z 330 milionů Američanů je již plně naočkováno, alespoň jednu dávku pak dostalo 53 procent obyvatel USA. Biden slíbil, že do 4. července, kdy se slaví Den nezávislosti, dostane injekci s covidovou vakcínou nejméně 70 procent dospělých Američanů. Podle dat serveru The New York Times ji nyní obdrželo přes 65 procent obyvatel USA nad 18 let.

Biden původně slíbil, že vzhledem k dostatečným zásobám vakcín pro Američany USA doručí 80 milionů vakcín do třetích zemí do konce června. Nyní se však zdá, že se to nepodaří. Podle Psakiové se zasílání vakcín na velkou dálku prokázalo jako "herkulovská logistická výzva". Největším problémem je podle ní dostat vakcíny přes celní úřady či zajistit dostupnost dalších pomůcek nutných pro očkování. Problémy podle ní představují i jazykové bariéry.

USA se v blízké době chystají poslat asi 14 milionů dávek do Latinské Ameriky a do Karibiku, asi 16 milionů do Asie a zhruba deset milionů do Afriky. Dále pak rozdělí 14 milionů dávek tam, kde to považují za "regionální prioritu", například do Kolumbie, Argentiny, Iráku, na Ukrajinu, na Západní břeh Jordánu a do Pásma Gazy.

Kromě první vlny 80 milionů dávek Biden nedávno oznámil, že USA nakoupí od společností Pfizer/BioNTech dalších 500 milionů dávek jejich očkovací látky, které následně rozdají bez dalších podmínek po celém světě. První ampulky z této várky by podle plánu měly zamířit za hranice v srpnu.

Související

Ilustrační foto

Suchý zápal plic už i v Evropě. Měli bychom se obávat této epidemie z Číny?

Zprávy o výrazném nárůstu onemocnění podobnému zápalu plic, které se především vyskytují u dětí v severní Číně, upoutaly pozornost světových médií. Naposledy jsme byli svědky záhadného respiračního vzplanutí na počátku pandemie COVID, což vedlo k přetížení nemocnic, a není tedy úplně překvapivé, že tyto zprávy vyvolávají určitý poplach. Píše server The Conversation.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 24 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Volby by ovládlo Babišovo ANO, získalo by přes třetinu hlasů, ukázal průzkum

V říjnových parlamentních volbách by hnutí ANO vyhrálo s 35 procenty hlasů, což představuje zlepšení o jeden procentní bod ve srovnání se zářijovým průzkumem. Druhé místo by patřilo ODS s 13,5 procenty, zatímco třetí příčku obsadilo hnutí SPD s 10,5 procenty. ODS by si polepšila o půl procentního bodu a SPD o jedno procento.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Změny počasí působí škody za bilion dolarů. 100 miliard ročně opravdu nestačí

Jak už server EuroZprávy.cz informoval ve čtvrtek, účastníci klimatické konference COP 28 se dohodli na vytvoření fondu ztrát a škod, aby pomohli chudším zemím vypořádat se s dopady zhroucení klimatu. Podle dohody bude do fondu do roku 2030 přibývat nejméně 100 miliard dolarů ročně, rozvojové země ale uvádějí, že skutečné potřeby se již blíží 400 miliardám dolarů ročně. A podle jiných odhadů částka v následujících letech raketově vzroste.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

WMO: Letošní počasí po sobě zanechalo stopu zkázy a zoufalství. Příští rok bude ještě horší

Letošní rok bude pravděpodobně tím nejteplejším v dějinách měření. Na okraj klimatického summitu COP28 to dnes uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) ve své nejnovější zprávě o stavu globálního klimatu. Z ní vyplývá, že lidstvo čekají častější záplavy, požáry, vlny veder a tání ledovců, a příští rok by navíc mohl ten letošní, rekordně teplý, překonat.

včera

Zelenskyj míní, že osvobodit Krym bude oproti Donbasu jednodušší

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bude jednodušší se opětovně zmocnit poloostrova Krym, nikoliv Donbasu. Řekl to na středečním setkání s vysokoškoláky. Zelenskyj se domnívá, že oblast Donbasu je silně militarizovaná a v části populace panují proruské nálady a postoje. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy