Jak zastavit klimatickou změnu? Ekonom doporučuje málo zmiňovanou cestu

NÁZOR - EU ve svých strategických dokumentech označuje Čínu souběžně za "konkurenta", "systémového soupeře" i "partnera ke spolupráci", poukazuje Daniel Roháč v komentáři pro server Politico. Politický ekonom z think tanku Atlantic Council vysvětluje, že myšlenka partnerství založeného na "úzce sdílených cílech" odkazuje na jedinou oblast, kterou je klimatická změna.

Naivní argument

Argument předpokládá, že bez zapojení Číny nebude řešení globálního oteplování  možné, což platí i o dosažení globálních cílů redukce uhlíkových emisí, poukazuje Roháč. Sám však soudí, že argument je mylný a pramení z "naivního multilateralismu".

"Jednání dle něj vážně oslabuje schopnost EU hnát Čínu k zodpovědnosti za její porušování lidských práv či ohýbání ekonomiky, to vše s malými hmatatelnými přínosy k boji proti změně klimatu," píše autor komentáře. Tvrdí, že i kdyby Čína dosahovala skvělých výsledků při dekarbonizaci ekonomiky - což neplatí -, její spolupráce nepostačí k zastavení očekávaného růstu světových teplot.

Čína je sice největší uhlíkový znečišťovatel a produkuje více než čtvrtinu globálních emisí, ale v kontextu rozvíjejících se ekonomik není výjimkou, konstatuje Roháč. Soudí, že dokud bude rostoucí poptávka po energiích v Indii a subsaharské Africe saturována fosilními palivy, případná zelená Čína bude mít jen malý dopad na celkový výsledek, což sotva ospravedlní politické ústupky a poklonkování tamnímu režimu za účelem přimět ho k účasti na pravidelných klimatických summitech.

Evropská komise přiznává, že Čína staví v mnoha zemích hnědouhelné elektrárny, čímž podkopává cíle pařížské klimatické dohody, uvádí ekonom. Za ještě větší problém považuje to, že čínské plány - vystupňovat uhlíkové emise a teprve po roce 2030 je snížit o 60 % na úroveň roku 2005 - označuje například organizace Climate Action Tracker za silně nedostatečné k tomu, aby se podařilo zpomalit růst globální teploty.  

"Evropané si mohou tleskat za to, že přivedli Čínu k jednacímu stolu, ale realita není tak veselá," pokračuje Roháč. Poukazuje, že mezi lety 2000 a 2018 se roční objem čínských uhlíkových emisí ztrojnásobil na více než 11 miliard tun.

Je možné, že bez uvedených závazků by byl růst ještě větší, přiznává ekonom. Za pravděpodobnější ale považuje možnost, že klimatický multilateralismus má své meze, což svět zjistil již v roce 2009 v Kodani, kde politici nedokázali schválit závazná čísla omezování uhlíkových emisí.

Technologie a jejich cena

Pařížská dohoda z roku 2015 se tak v mnoha směrech přizpůsobila realitě a přiznala, že jednotlivé země budou bojovat s klimatickou změnou vlastním tempem, na základě faktorů, které často nesouvisejí s politickou manifestací na velkých multilaterálních shromážděních, deklaruje Roháč. Za nejdůležitější z těchto faktorů označuje dostupné technologie a jejich cenu.

Spojené státy sice neratifikovaly Kjótský protokol a prezident Donald Trump odstoupil od Pařížské dohody, přesto americké hospodářství zažívá od roku 2004 dekarbonizaci, vyzdvihuje ekonom. Podotýká, že i za Trumpa americké emise klesají, vyjma roku 2018, a to díky postupného ústupu země od závislosti na uhlí.

"Nic z toho nenaznačuje, že na politice nezáleží," pokračuje Roháč. Přiznává, že urychlení dekarbonizace vyžaduje zpoplatnění uhlíkových emisí, podporu nastartování obnovitelných zdrojů skrze dotace a alokaci veřejných prostředků do výzkumu a vývoje lepších zelených technologií.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Politici by si však měli pamatovat, že hlavním cílem je vyvinout bezuhlíkové zdroje energie, jejichž nedotovaná cena bude levnější než v případě fosilních paliv, odkazuje ekonom na prohlášení skupiny akademiků zabývajících se klimatickou politikou z roku 2010, kterým reagovali na krach kodaňského summitu. Domnívá se proto, že mnohem důležitější je přinést na trh nové technologie, které z uhlí, plynu a ropy učiní zastaralá a nehospodárná paliva, než přimět všechny relevantní aktéry k přijetí závazných limitů.   

Této logice rozumí i Čína a zatímco Evropa se obává, že boj proti predátorským praktikám Pekingu může vést k rezignaci tamního režimu na snahy bojovat s klimatickou změnou, Čína se mezitím stává předním inovátorem na poli solární energetiky, když produkuje téměř polovinu světové energie z tohoto zdroje, nastiňuje autor komentáře. Vyzdvihuje, že důvody čínské dominance v tomto sektoru jsou jen málo spojené s klimatickými summity a vycházejí z katastrofálního znečistění ovzduší v tamních městech a snahách o energetickou bezpečnost.

"To je dobrá i špatná zpráva pro západní demokracie," píše Roháč. Vysvětluje, že na jednu stranu to svět posouvá blíže k omezení závislosti na fosilních palivech, jelikož se ukazuje, že ekonomika zelených technologií žije nezávisle na zdlouhavé multilaterální politice, do které západní liberálové vkládají takové naděje. Na druhou stranu, ten, kdo přinese na trh levné a spolehlivé zelené technologie jako první, získá značnou výhodu, upozorňuje ekonom. Dodává, že díky tomu je v zájmu EU, USA a jejich spojenců, aby hospodářské a politické zisky pramenící z těchto technologií nezískal "konkurent" a "systémový soupeř".  

Čím dříve evropští politici a případně i nová americká administrativa pochopí, že cesta k dekarbonizaci nevede skrze společné globální modlitby s nepřátelskými režimy, ale skrze cílevědomé soupeření o technologickou nadvládu, tím bude větší šance vyhnout se nejhorším klimatickým scénářům, míní Roháč. Konstatuje, že v tomto nelze činit kompromisy ohledně našich hodnot a ustupovat světovým autoritářům.

Související

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.
Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

Více souvisejících

Čína EU (Evropská unie) Klimatické změny USA (Spojené státy americké) technologie

Aktuálně se děje

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

včera

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

včera

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

včera

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

včera

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

včera

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

včera

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy