NÁZOR - EU ve svých strategických dokumentech označuje Čínu souběžně za "konkurenta", "systémového soupeře" i "partnera ke spolupráci", poukazuje Daniel Roháč v komentáři pro server Politico. Politický ekonom z think tanku Atlantic Council vysvětluje, že myšlenka partnerství založeného na "úzce sdílených cílech" odkazuje na jedinou oblast, kterou je klimatická změna.
Naivní argument
Argument předpokládá, že bez zapojení Číny nebude řešení globálního oteplování možné, což platí i o dosažení globálních cílů redukce uhlíkových emisí, poukazuje Roháč. Sám však soudí, že argument je mylný a pramení z "naivního multilateralismu".
"Jednání dle něj vážně oslabuje schopnost EU hnát Čínu k zodpovědnosti za její porušování lidských práv či ohýbání ekonomiky, to vše s malými hmatatelnými přínosy k boji proti změně klimatu," píše autor komentáře. Tvrdí, že i kdyby Čína dosahovala skvělých výsledků při dekarbonizaci ekonomiky - což neplatí -, její spolupráce nepostačí k zastavení očekávaného růstu světových teplot.
Čína je sice největší uhlíkový znečišťovatel a produkuje více než čtvrtinu globálních emisí, ale v kontextu rozvíjejících se ekonomik není výjimkou, konstatuje Roháč. Soudí, že dokud bude rostoucí poptávka po energiích v Indii a subsaharské Africe saturována fosilními palivy, případná zelená Čína bude mít jen malý dopad na celkový výsledek, což sotva ospravedlní politické ústupky a poklonkování tamnímu režimu za účelem přimět ho k účasti na pravidelných klimatických summitech.
Evropská komise přiznává, že Čína staví v mnoha zemích hnědouhelné elektrárny, čímž podkopává cíle pařížské klimatické dohody, uvádí ekonom. Za ještě větší problém považuje to, že čínské plány - vystupňovat uhlíkové emise a teprve po roce 2030 je snížit o 60 % na úroveň roku 2005 - označuje například organizace Climate Action Tracker za silně nedostatečné k tomu, aby se podařilo zpomalit růst globální teploty.
"Evropané si mohou tleskat za to, že přivedli Čínu k jednacímu stolu, ale realita není tak veselá," pokračuje Roháč. Poukazuje, že mezi lety 2000 a 2018 se roční objem čínských uhlíkových emisí ztrojnásobil na více než 11 miliard tun.
Je možné, že bez uvedených závazků by byl růst ještě větší, přiznává ekonom. Za pravděpodobnější ale považuje možnost, že klimatický multilateralismus má své meze, což svět zjistil již v roce 2009 v Kodani, kde politici nedokázali schválit závazná čísla omezování uhlíkových emisí.
Technologie a jejich cena
Pařížská dohoda z roku 2015 se tak v mnoha směrech přizpůsobila realitě a přiznala, že jednotlivé země budou bojovat s klimatickou změnou vlastním tempem, na základě faktorů, které často nesouvisejí s politickou manifestací na velkých multilaterálních shromážděních, deklaruje Roháč. Za nejdůležitější z těchto faktorů označuje dostupné technologie a jejich cenu.
Spojené státy sice neratifikovaly Kjótský protokol a prezident Donald Trump odstoupil od Pařížské dohody, přesto americké hospodářství zažívá od roku 2004 dekarbonizaci, vyzdvihuje ekonom. Podotýká, že i za Trumpa americké emise klesají, vyjma roku 2018, a to díky postupného ústupu země od závislosti na uhlí.
"Nic z toho nenaznačuje, že na politice nezáleží," pokračuje Roháč. Přiznává, že urychlení dekarbonizace vyžaduje zpoplatnění uhlíkových emisí, podporu nastartování obnovitelných zdrojů skrze dotace a alokaci veřejných prostředků do výzkumu a vývoje lepších zelených technologií.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Politici by si však měli pamatovat, že hlavním cílem je vyvinout bezuhlíkové zdroje energie, jejichž nedotovaná cena bude levnější než v případě fosilních paliv, odkazuje ekonom na prohlášení skupiny akademiků zabývajících se klimatickou politikou z roku 2010, kterým reagovali na krach kodaňského summitu. Domnívá se proto, že mnohem důležitější je přinést na trh nové technologie, které z uhlí, plynu a ropy učiní zastaralá a nehospodárná paliva, než přimět všechny relevantní aktéry k přijetí závazných limitů.
Této logice rozumí i Čína a zatímco Evropa se obává, že boj proti predátorským praktikám Pekingu může vést k rezignaci tamního režimu na snahy bojovat s klimatickou změnou, Čína se mezitím stává předním inovátorem na poli solární energetiky, když produkuje téměř polovinu světové energie z tohoto zdroje, nastiňuje autor komentáře. Vyzdvihuje, že důvody čínské dominance v tomto sektoru jsou jen málo spojené s klimatickými summity a vycházejí z katastrofálního znečistění ovzduší v tamních městech a snahách o energetickou bezpečnost.
"To je dobrá i špatná zpráva pro západní demokracie," píše Roháč. Vysvětluje, že na jednu stranu to svět posouvá blíže k omezení závislosti na fosilních palivech, jelikož se ukazuje, že ekonomika zelených technologií žije nezávisle na zdlouhavé multilaterální politice, do které západní liberálové vkládají takové naděje. Na druhou stranu, ten, kdo přinese na trh levné a spolehlivé zelené technologie jako první, získá značnou výhodu, upozorňuje ekonom. Dodává, že díky tomu je v zájmu EU, USA a jejich spojenců, aby hospodářské a politické zisky pramenící z těchto technologií nezískal "konkurent" a "systémový soupeř".
Čím dříve evropští politici a případně i nová americká administrativa pochopí, že cesta k dekarbonizaci nevede skrze společné globální modlitby s nepřátelskými režimy, ale skrze cílevědomé soupeření o technologickou nadvládu, tím bude větší šance vyhnout se nejhorším klimatickým scénářům, míní Roháč. Konstatuje, že v tomto nelze činit kompromisy ohledně našich hodnot a ustupovat světovým autoritářům.
Související

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem
Čína , EU (Evropská unie) , Klimatické změny , USA (Spojené státy americké) , technologie
Aktuálně se děje
včera

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie
včera

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců
včera

OBRAZEM: Čeští hasiči pomáhají po povodních v Texasu. Čelí extrémním podmínkám, pátrání jim komplikují jedovatí hadi
včera

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem
včera

Manželka ředitele Lufthansy měla na dovolené na Sicílii zabít ženu
včera

Nečekaný objev: Umělá inteligence může výrazně zvýšit pravděpodobnost další pandemie
včera

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu
včera

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít
včera

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi
včera

Ukrajinská demokracie balancuje na hraně. Zelenského vláda čelí podezřením z autoritářských praktik
včera

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?
včera

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko
včera

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka
včera

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko
včera

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové
včera

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně
včera

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky
včera

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti
včera

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem
včera
Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul
Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní.
Zdroj: Tereza Marešová