MONITOR: Blíží se válka o Tchaj-wan? Prestižní týdeník varuje před plány Pekingu

Čekání na příhodný moment

Tchajwanští politici pronášejí stále intenzivněji odhodlaná slova, že případnou invazi odrazí "za každou cenu", Spojené státy a země v oblasti jsou znepokojeny, konstatuje editorial. Dodává, že podle většiny analytiků ale ozbrojený konflikt zatím není na pořadu dne.

Na rozdíl od předchozích slovních výpadů poslední řeč Si Ťin-pchinga nezahrnovala otevřenou hrozbu silou těm, které čínský prezident označuje za "nezávislé separatisty", připouští The Observer. Upozorňuje, že čínské námořnictvo teprve konstruuje obojživelná útočná plavidla a výsadkové lodě, které jsou pro případnou invazi potřeba, a tchajwanský ministr obrany Čch' Kchuo-čcheng očekává, že  Peking nedokáže udeřit před rokem 2025.

"Zdá se, že Si zatím čeká na příhodný moment, vědom si dopadů ozbrojeného konfliktu, včetně možné konfrontace se Spojenými státy, jejichž dlouhodobá politika strategické nejednoznačnosti, se stále méně nejednoznačná," pokračuje britský server. Vysvětluje, že Washington sice Tchaj-wan neuznává jako nezávislý stát, ale - jak se minulý týden ukázalo - poskytuje mu více a více zbraní a posiluje diplomatické kontakty i přítomnost svých speciálních sil a námořní pěchoty na ostrově.

Rostoucí závazky vůči Tchaj-wanu podle renomovaného týdeníku vznášejí v americkém Kongresu a mezi americkými spojenci otázku, zda politika Spojených států pod prezidentem Joe Bidenem vůči Číně nenabírá znepokojivý směr, jelikož Biden v mnoha ohledech, například obchodních sankcích, udržuje tvrdý postoj svého předchůdce Donalda Trumpa.

Šéf Bílého domu mluví o "extrémním soupeření" mezi Čínou a Spojenými státy a vyjadřuje "skálopevnou podporu" Tchaj-wanu, k čemuž mobilizuje i další země NATO, uvádí The Observer. Odkazuje přitom na názor ředitele think tanku Council on Foreign Relations, Richarda Haasse, že v americkém přístupu se ale objevují kontradikce a zmatky.

"Odstrašení Číny si vyžádá trvalé navýšení vojenských výdajů a větší ochotu užít sílu...Mnoho republikánů, ale jen málo demokratů podporuje první, jen málo (politiků) v obou stranách je zřejmě připraveno podepsat se pod druhé," cituje editorial Hasseova slova. Doplňuje, že poradci čínského prezidenta si tento rozpor zajisté uvědomují, jelikož vědí, že Biden chce a potřebuje pomoc Pekingu v palčivých otázkách, které sám nedokáže řešit, ať už jde o klimatickou změnu, globální zdraví, nešíření jaderných zbraní nebo ohniska napětí typu Afghánistán a Korejský poloostrov.

Znepokojivý pat

Si Ťin-pchingovo okolí si je také vědomo, že Biden musí řešit složitou domácí agendu, která ho s blížícími se volbami do Kongresu bude stále více zaměstnávat, deklaruje britský týdeník. Tyto úvahy podle něj pomáhají vysvětlit i zdánlivě pohrdavý postoj čínských představitelů během nedávného jednání s Bidenovým poradcem pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem v Zurichu.

Tchaj-wan stál na vrcholu agendy uvedené schůzky a obě strany nakonec potvrdily odhodlání hledat mírové řešení, připouští prestižní server. Vyzdvihuje však, že Bidenova žádost o přímé jednání s jeho čínským protějškem se dočkala chladného přijetí a není jasné, zda se videohovor obou prezidentů do konce roku uskuteční.

Tento pat označuje The Observer za znepokojivý, jelikož naznačuje, že Si možná přeceňuje své postavení, což může vést k možnému budoucímu fatálnímu přešlapu. "Čínský faktický doživotní prezident nakupil diktátorské pravomoci do míry nesrovnatelné s jakýmkoliv vůdcem od Maa a nikdo by neměl pochybovat o jeho odhodlání podmanit si Tchaj-wan a zajistit svůj odkaz dokončením sjednocení komunistické Číny sto let po jejím zrození," varuje editorial, s tím, že v tom spočívá největší nebezpečí.

Po desetiletích hospodářského růstu a rozšiřování vlivu totiž Číně během vlády Si Ťin-pchinga dochází pomyslný plyn, její ekonomika zpomaluje, projevuje se chronický nedostatek energie, státní dluh letí vzhůru, klesá produktivita práce a pracovní síla stárne, shrnuje britský týdeník. Doplňuje, že v důsledku poškozeného životního prostředí roste i nedostatek potravin  a Čína se stává jejich největším světovým dovozcem.     

Díky agresivní politice a diplomacii "vlčího válečníka" současného vůdce Pekingu také ubývají přátelé, tudíž se objevují obavy, že se nemusejí naplnit čínské sny o moci a slávě, které zahrnují i rozdělenou a zmatenou Ameriku či podrobený Tchaj-wan symbolizující globální ideologický střet mezi demokracií a autoritářstvím, naznačuje prestižní server. Vyzdvihuje, že ve skutečnosti jde o recept na katastrofu a čím dříve si toto Čína uvědomí, tím větší existuje šance, že se této katastrofě podaří zabránit.