Nepokoje v Kyrgyzstánu: Parlament na mimořádném zasedání zvolil nového premiéra

Bývalý poslanec Žaparov si odpykával několikaletý trest vězení za organizaci nepovolené demonstrace a za to, že jako rukojmího zadržoval gubernátora. Na svobodu se dostal v pondělí poté, co v kyrgyzské metropoli začaly nepokoje. Jeho politická strana v neděli podle oficiálních výsledků získala 6,95 procenta hlasů a jen těsně se tak nedostala do parlamentu, píše agentura Interfax. Výsledky nedělního hlasování však byly mezitím ústřední volební komisí označeny za neplatné.

Nepokoje v zemi se rozhořely v pondělí, když do ulic v centru Biškeku vyšly tisíce lidí protestující proti výsledkům hlasování z předešlého dne. Policie proti demonstrantům použila slzný plyn, gumové projektily a zábleskové granáty.

Nepokoje si vyžádaly nejméně jednoho mrtvého, devatenáctiletého mladíka, a stovky zraněných. Z 686 zraněných, kteří vyhledali lékařskou pomoc, bylo 164 hospitalizováno, sedm z nich je na jednotce intenzivní péče, uvedl místní server 24.kg s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví.

Demonstranti vtrhli do objektu prezidentské kanceláře a parlamentu a oznámili, že převzali moc v zemi. Zároveň z vězení osvobodili exprezidenta Almazbeka Atambajeva a další politiky. Ústřední volební komise mezitím oznámila zrušení výsledků nedělních voleb. Opozice uvedla, že jejím cílem je svrhnout prezidenta Sooronbaje Žeenbekova a sestavit novou vládu. Prezident ale tvrdí, že má situaci stále pod kontrolou.

Dnešní mimořádné zasedání parlamentu se nekonalo v jeho sídle, protože takzvaný Bílý dům byl stále v rukou protestujících. Poslanci se místo toho sešli v hotelu Dostuk, ovšem zpočátku jich nedorazilo dost na to, aby bylo zajištěno potřebné kvorum. Nakonec se hlasování zúčastnilo 62 ze 120 poslanců, uvedla agentura TASS s odkazem na lokální server 24.kg.

"Žeenbekov je jedním z nejméně efektivních vůdců země za celé její dějiny, navíc ovlivňovaný ve svém vládnutí bratrem Asylbekem," napsal na svém webu ruský list Vedomosti o pozadí nepokojů. Připomněl, že Žeenbekovův režim se nejprve dlouho potýkal s předchozím prezidentem Atambajevem, než jej loni uvěznili a jeho sociální demokracii rozehnali s tím, že její místo v parlamentu zaberou během nových voleb.

Podle ústavy ani jedna strana nesmí mít ústavní většinu, protože na tom se domluvili politické síly reprezentující jih země (odkud je Žeenbekov) a sever (odkud je Atambajevova rodina). Tentokráte se Žeenbekovovi stoupenci rozhodli bez toho obejít, a tak ve výsledku opozice nedostala vůbec nic.

Seveřané ale mají silné pozice v silových složkách, což také vysvětluje jejich slabý odpor demonstrantů, vysvětlil v deníku nejmenovaný ruský expert, podílející se na volbách. Ty podle něj charakterizovala skutečnost, že voliči mohli hlasovat v různých obvodech třeba i dvacetkrát a širé pole k falšování skýtalo i předávání výsledků oblastním volebním komisím na fleškách.