Biden hovořil s Netanjahuem o zastavení bojů v Gaze. Mohlo by pomoci propuštění rukojmích

Americký prezident Joe Biden v pondělí v telefonátu izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi řekl, že třídenní zastavení bojů v pásmu Gazy by mohlo pomoci zajistit propuštění části rukojmí. S odvoláním na dva zdroje z Izraele a USA o tom v úterý informoval zpravodajský server Axios.

Americký představitel podle serveru uvedl, že na základě návrhu, o kterém diskutují USA, Izrael a Katar, by hnutí Hamás propustilo deset až 15 rukojmí. Během "přestávky" v bojích by také ověřilo totožnost všech zajatců a poskytlo seznam jejich jmen.

Bílý dům v pondělí oznámil, že Biden a Netanjahu mluvili o možnosti "taktických přestávek", které by umožnily civilistům bezpečně odejít z oblastí bojů, zajistit pomoc pro ně a mohli vést k propuštění rukojmí.

Izrael přitom ještě před pár dny uvedl, že nepřijme žádné dočasné příměří s Hamásem, dokud radikální palestinské hnutí nepropustí více než 240 rukojmích, které zajalo během útoku na jižní Izrael dne 7. října. Sdělil to přímo premiér Netanjahu, uvedl server France24.

Netanjahu zvažuje výzvu USA k humanitárním přestávkám v bojích. Už v minulosti ale podmínil příměří propuštěním všech zajatců, jejichž počet se pohybuje kolem 240 a nadále roste. Izraelská armáda ve čtvrtek večer oznámila, že obklíčila město Gaza, uvedl mluvčí armády Daniel Hagari. Ten také prohlásil, že o příměří se v současnosti vůbec neuvažuje.

Palestinské militantní hnutí Hamás ale uvedlo, že v nejbližších dnech propustí několik rukojmích, které uneslo do pásma Gazy po útoku na Izrael ze 7. října. "Informovali jsme zprostředkovatele, že v nejbližších dnech propustíme určitý počet cizinců," prohlásil v televizním projevu Abú Ubajdá, mluvčí brigád Izzaddína Kasáma (ozbrojeného křídla Hamásu).

Radikálové podle Izraele zadržují přibližně 240 lidí, které unesli během bezprecedentních útoků před více než třemi týdny. Dosud bylo osvobozeno pět rukojmí, přičemž čtyři z nich Hamás propustil a jednu vojáčku zachránila izraelská armáda během pozemní operace.

Hamás také dříve uvedl, že výměnou za propuštění rukojmích požaduje osvobození 6000 palestinských vězňů. Izrael naopak vzkazuje Hamásu, že chystaná pozemní operace v pásmu Gazy bude zrušena, pokud propustí všechny rukojmí a implicitně se vzdá. Uvedl to Jonathan Conricus, mezinárodní mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) v rozhovoru pro australské rádio ABC.

Doporučené články

"Pokud by Hamás vyšel ze svých úkrytů, které skrývá pod izraelskými civilisty, což je to, co nyní dělají, vrátil naše rukojmí a bezpodmínečně se vzdal, pak by válka konec. Pokud to neudělají, pravděpodobně budeme muset jít dovnitř a udělat to." řekl.

Conricus neodpověděl, proč byla pozemní invaze odložena, přestože se o ní mnoho dní mluvilo, místo toho uvedl, že izraelské jednotky "zlikvidují Hamas." Dodal, že lidé "by se měli postavit na jednu stranu...podle toho, jakou máte morálku."

Jak ale uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ), Izrael souhlasil s dočasným odložením plánované pozemní ofenzívy v pásmu Gazy, aby umožnil Spojeným státům rychle přesunout protivzdušnou obranu na Blízký východ, s cílem chránit americké vojáky v regionu. 

"Pokud chcete být na straně teroristů nebo na straně Izraele, je to vaše volba," řekl mluvčí IDF. Odpověděl také na otázky týkající se hrozné humanitární situace v Gaze a poznamenal, že nevěří, že by Izrael měl být nucen poskytovat jídlo nepříteli, který "vystřeluje rakety na naše občany a snaží se je zabít."

Izraelská armáda u dříve uvedla, že neplánuje po zničení palestinského militantního hnutí Hamás kontrolovat "život v pásmu Gazy". Uvedl izraelský ministr obrany Joav Galant. 

Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví 9227 lidí, dalších 32 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3000 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 230 rukojmích.  

Doporučené články

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 10 000, zraněno je nejméně 35 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Doporučené články

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Doporučené články

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 600 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."

Související

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Trump Netanjahuovi nevěří, odmítl mu ukázat mírovou dohodu. Tak Izrael zaútočil na Libanon

Spojené státy odmítly žádost Izraele o nahlédnutí do textu prozatímní dohody s Íránem, což poukazuje na rostoucí napětí mezi Benjaminem Netanjahuem a Donaldem Trumpem. Originální znění memoranda o porozumění, které má ukončit válečný stav na Blízkém východě, zůstává prozatím skryté před veřejností i klíčovými spojenci. Americký prezident totiž oznámil, že finální verze bude oficiálně představena až za několik dní. Tato prozatímní dohoda, uzavřená v neděli, prodlužuje křehké dubnové příměří o dalších šedesát dní a má znovu otevřít strategický Hormuzský průliv.
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na tiskové konferenci v Jeruzalémě prohlásil, že i když se mu podařilo zachránit zemi před úplným zničením, současný boj ještě zdaleka neskončil. Izrael podle něj musí zůstat i nadále ve střehu a chránit se tak, jak je to nutné.

Více souvisejících

Benjamin Netanjahu Joe Biden Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 30 minutami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer oznámil svůj konec v čele Velké Británie

Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Důchody, ilustrační fotografie.

Co bude s důchody? Ministerstvo přišlo s novou analýzou, závěry jsou zajímavé

Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

Tamás Sulyok

Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá

Maďarský prezident Tamás Sulyok, který bývá spojován se zbytky padlého režimu bývalého premiéra Viktora Orbána, hodlá čelit snahám nové vlády o své odvolání. Nový předseda vlády Péter Magyar, který v dubnových volbách drtivě zvítězil, již ve svém vítězném projevu avizoval, že Sulyoka i další funkcionáře dosazené v Orbánově éře zbaví funkcí kvůli tomu, že dřívějšímu systému pomáhali budovat státní korupci a klientelismus.

včera

Pedro Sánchez

Španělskem otřásá korupční skandál. Manželka premiéra Sáncheze nesmí opustit zemi

Španělský soud nařídil manželce současného premiéra Begoñe Gómezové, aby se dostavila k soudnímu přelíčení kvůli obviněním z korupce. Soudce Juan Carlos Peinado jí zároveň odebral cestovní pas, zakázal opustit zemi a uložil povinnost hlásit se dvakrát měsíčně na soudě. Gómezová čelí obviněním ze zpronevěry, obchodování s vlivem, korupce v obchodním styku a nezákonného přisvojení finančních prostředků. Podle vyšetřovatelů měla využít své manželství k posílení kariéry na madridské univerzitě.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Trump oznámil rezignaci britského premiéra. Den před tím, než by to Starmer udělal sám

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social prohlásil, že britský premiér Keir Starmer odstoupí ze své funkce. Obvinil ho přitom z toho, že zásadním způsobem selhal ve dvou klíčových oblastech, kterými jsou imigrace a energetika, přičemž v souvislosti s energiemi zmínil potřebu otevřít těžbu ropy v Severním moři. Trumpův příspěvek zřejmě reagoval na mediální zprávy, jelikož oba státníci spolu během víkendu osobně nehovořili.

včera

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Starmer podlehl masivnímu tlaku a v pondělí rezignuje, domnívá se britský tisk

Z britských vládních kruhů stále silněji zaznívají hlasy, podle kterých britský premiér Keir Starmer již v pondělí oznámí plán na své odstoupení z funkce. Ačkoli předseda vlády ještě donedávna vytrvale prohlašoval, že z úřadu neodejde a je připraven čelit jakékoli vnitrostranické výzvě, atmosféra v Downing Street se během posledních osmačtyřiceti hodin zásadně proměnila. Několik vysoce postavených zdrojů z nitra vládního kabinetu se nyní shoduje na tom, že ministerský předseda představí časový harmonogram své rezignace ve velmi brzké době.

včera

včera

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Jak dokázaly ukrajinské drony proniknout ruskou protivzdušnou obranou?

Během čtvrtečního ranního náletu ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu připomínala ruská reakce spíše chaotické úsilí než promyšlenou strategickou obranu. Záběry z ulic hlavního města, které analyzovali vojenští experti, zachycují vojáky odpalující přenosné protiletadlové komplety z ramen přímo u rušné dálnice za plného provozu.

včera

Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

včera

včera

 J. D. Vance

Ve Švýcarsku dnes mají začít přímá jednání mezi Spojenými státy a Íránem

Ve Švýcarsku mají začít přímá jednání mezi Spojenými státy a Íránem, a to i přesto, že íránská armáda oznámila opětovné uzavření Hormuzského průlivu. Důvodem tohoto kroku mají být izraelské útoky na jižní Libanon. Americká armáda nicméně toto tvrzení zpochybnila a uvedla, že lodní doprava v oblasti nadále funguje. Podle Teheránu bylo uzavření průlivu reakcí na smrtící údery ze strany Izraele v Libanonu, což Írán považuje za porušení dohody o ukončení války, kterou dříve uzavřel s USA. Americký viceprezident JD Vance přistál ve Švýcarsku v neděli brzy ráno a začátek nového kola rozhovorů se očekává později během dne.

včera

Letní počasí

Počasí příští týden: Tropické teploty zůstanou, každý den mohou překonat třicítku

Nadcházející týden přinese letní až tropické teploty, které zpočátku doprovodí přeháňky a bouřky. Na začátku týdne bude převládat polojasno nebo jasno, při přechodně zvětšené oblačnosti se však místy vyskytnou i silné bouřky. Meteorologové z ČHMÚ.cz upozorňují, že je mohou doprovázet kroupy, nárazy větru a přívalové srážky s úhrny kolem 35 mm. 

20. června 2026 21:40

Kreml rázně odmítl evropská ultimáta. Varoval před zahájením masivních úderů

Kreml v oficiálním prohlášení uvedl, že Rusko zůstává otevřené dialogu s Evropou, ale v žádném případě nepřijme jakákoliv ultimáta. Toto vyjádření přichází v době, kdy Moskva pohrozila další eskalací konfliktu v reakci na dosud největší ukrajinský vzdušný útok na ruské hlavní město. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v této souvislosti varoval před zahájením masivních koordinovaných úderů, které budou prováděny na pravidelné bázi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy