"Dlouhá léta se experti obávali, že Blízký východ může čelit nekontrolovaným závodům v jaderném zbrojení, pokud takové zbraně získá Írán. S ohledem na politické, náboženské a etnické konflikty v regionu je to logický vývoj. Také v jiných případech šíření jaderných zbraní, jako byly Indie, Pákistán a Severní Korea, se Amerika a Západ provinily nečinností, když měly být ostražití. Ale pasivita v minulosti není omluvou pro opakování stejných chyb v současnosti," uvádí John R. Bolton, bývalý americký vyslanec při OSN a člen think tanku American Enterprise Institute. V komentáři pro server NY Times otevřeně vyzval k vojenskému útoku na Írán.
"Všichni prezidenti, kteří nastoupí do úřadu, čelí kumulativním důsledkům rozhodnutí svých předchůdců. Každý z nich je ale zodpovědný za to, co se stane během jeho služby. Přístup prezidenta Obamy k Íránu přenesl špatnou situaci na pokraj katastrofy," konstatuje Bolton.
"Ucelené mezinárodní sankce, bez výjimky uplatňované a celkově dodržované, měly teoreticky zlomit páteř íránskému jadernému programu. Ale zavedené sankce tato kritéria nesplňovaly. Pochopitelně, Teherán se jich chce zbavit, ale i prezidentem dosazený ředitel Národního zpravodajství v roce 2014 potvrdil, že íránský postup v jaderném programu nezastavily. Nyní se široce potvrzuje, jak pochybným a spíše pouhým zbožným přáním byl růžový úsudek NIE z roku 2007, že íránský program byl v roce 2003 zastaven," píše bývalý diplomat.
"I při absenci neprůstřelného důkazu, jakým by byl jaderný test, je evidentní, že Írán jasně postupuje směrem k jaderné zbrani. Závod ve zbrojení začal: Okolní země také činí pokroky. Žene je strach, že Obamova diplomacie chrání jaderný Írán. Dlouho se očekává že Saudská Arábie, klíčová ropu těžící monarchie, učiní první krok. Sunnitští Saudové si v žádném případě nemohou dovolit zaostávat za ši'ítskými Peršany v souboji o dominanci v rámci islámu a pozici blízkovýchodního geopolitického hegemona. Na základě zpráv o předchozích finančních transakcích se analytici dlouhodobě domnívají, že Saudská Arábie má možnost získat jaderné zbraně v Pákistánu a stát se přes noc jadernou mocností. Egypt a Turecko, země s imperiální tradicí a moderními aspiracemi a společnou nedůvěrou vůči Teheránu, budou v těsném závěsu," přepokládá Bolton.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Ironicky pouze izraelské jaderné zbraně nespustily závod ve zbrojení. Ostatní státy v regionu chápou - ačkoliv to veřejně nepřiznají - že izraelské atomovky jsou koncipovány k odstrašení, nikoliv jako útočné prostředky. Írán je jiný případ. Rozsáhlý pokrok v obohacování uranu a zpracování plutonia odhaluje jeho ambice. Saudské, egyptské a turecké zájmy jsou komplexní a konfliktní, ale pokud jde o íránskou hrozby, shodují se, že jaderné zbraně jsou zásadní," tvrdí Bolton.
"Bývalý šéf saudské rozvědky princ Turki al-Fajsal nedávno prohlásil, že ať už vyjde z těchto jednání cokoliv, my budeme požadovat to samé. Dodal, že pokud má Írán možnost obohacovat uran na jakoukoliv úroveň, nikoliv pouze Saudská Arábie o to bude také žádat. Je zřejmé, že Saudové, Turecko a Egypt nebudou vydávat tisková prohlášení a vytrubovat své záměry. Ale množí se důkazy, že urychlili své tempo vývoje těchto zbraní. Saudská Arábie podepsala dohodu o jaderné spolupráci s Jižní Koreou, Čínou, francií a Argentinou s cílem vybudovat 16 reaktorů do roku 2030. Saudové rovněž hostili schůzku vůdců Pákistánu, Egypta a Turecka - jaderná otázka byla zcela jistě na jejím programu. Pákistán může rychle dodat technologii jaderných zbraní Egyptu, Turecku a dalším. Případně ji za zády svých íránských přátel může za příslušnou sumu prodat Severní Korea," varuje komentář.
"Zvyšující se bláznivé úsilí Obamovy administrativy dosáhnout dohodu s Íránem má za následek žádosti o ještě větší záruky ze strany Washingtonu. Předchozí administrativy, demokratické i republikánské, tvrdě pracovaly s rozdílnými úspěchy na zmrazení či ukončení úsilí různých států jako je Jižní Korea, Tchaj-wan, Argentina, Brazílie a Jihoafrická republika získat jaderné zbraně. I pokud jim byly tolerovány civilní jaderné reaktory, přístup k dalším palivovým komponentům jim byl většinou odepřen. Každý, kdo s tím má co do činění, chápe proč. Tento zlatý standard je nyní všude v ohrožení, jelikož prezidentova politika posiluje Írán. Je nepravděpodobné, že by diplomacie a sankce kdykoliv fungovaly na zástupce tvrdé linie vládnoucí Íránu. Ale opuštěním červené linie na palivo využitelné ve zbraních, kterou původně v roce 2003 navrhovali Evropané a v několika rezolucích též Rada bezpečnosti OSN, spustilo poplach na Blízkém východě a fakticky předalo Íránu povolení opatřit si jadernou zbraň," deklaruje Bolton.
"Nevyhnutelným závěrem je, že Írán o svém jaderném programu nebude vyjednávat. Stejně tak mu sankce nezabrání vybudovat širokou a hlubokou infrastrukturu k výrobě zbraní. Nezpochybnitelnou pravdou zůstává, že pouze vojenské akce, jakými byly v roce 1981 izraelský útok na reaktor v Osiraku v Iráku Saddáma Husajna či v roce 2007 zničení syrského reaktoru navrženého a dodaného Severní Koreou, mohou dosáhnout toho, co je nutné. Čas je hrozivě krátký, ale útok může stále uspět. Zničení nefunkčních zařízení na obohacování uranu Natanz a Fordov a továrny na těžkou vodu a reaktoru v Araku by bylo prioritní. To platí i o málo zmiňovaném, ale klíčovém zařízení pro úpravu uranu v Isfahanu. Útok nemusí zničit veškerou infrastrukturu íránského jaderného programu, ale pouze přetrhat klíčové linky cyklu výroby jaderného paliva. Tím by vrátil program zpět o tři až pět let. Důkladnou destrukci mohou provést Spojené státy, ale samotný Izrael je schopen učinit to, co je nezbytné. Taková akce by měla být kombinována s jasnou americkou podporou íránské opozici s cílem změnit režim v Teheránu," burcuje komentář.
"Obamova fascinace dohodou o íránském jaderném programu byla vždy nerealistická. Ale ignorováním strategických dopadů takové diplomacie tyto rozhovory spustily potenciální vlnu jaderných programů. Prezidentovým největším dědictvím tak může být Blízký východ plný jaderných zbraní," uvádí závěrem bývalý americký diplomat.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
Aktuálně se děje
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
včera
AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku
včera
Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko
včera
Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo
včera
Trump bude po Evropě požadovat vrácení peněz, které USA za Bidena poskytly Ukrajině
včera
Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy
včera
Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump
včera
Bouřky už večer zasáhnou část Česka, varují meteorologové
včera
Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď
včera
Macinka poskytl rozhovor maskovanému muži. Šlo o aktivistu v přestrojení
včera
USA při úderu v Íránu zasáhly svatební oslavu. Stává se, reagoval Vance
včera
Izrael představil plán na vysídlení Pásma Gazy. Miliony Palestinců pošle do jiných zemí
včera
V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé
včera
Předpověď počasí na zbytek týdne. Očekává se víkendové ochlazení
3. září 2026 22:02
IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů
3. září 2026 21:06
Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Zdroj: Jan Hrabě