"Dlouhá léta se experti obávali, že Blízký východ může čelit nekontrolovaným závodům v jaderném zbrojení, pokud takové zbraně získá Írán. S ohledem na politické, náboženské a etnické konflikty v regionu je to logický vývoj. Také v jiných případech šíření jaderných zbraní, jako byly Indie, Pákistán a Severní Korea, se Amerika a Západ provinily nečinností, když měly být ostražití. Ale pasivita v minulosti není omluvou pro opakování stejných chyb v současnosti," uvádí John R. Bolton, bývalý americký vyslanec při OSN a člen think tanku American Enterprise Institute. V komentáři pro server NY Times otevřeně vyzval k vojenskému útoku na Írán.
"Všichni prezidenti, kteří nastoupí do úřadu, čelí kumulativním důsledkům rozhodnutí svých předchůdců. Každý z nich je ale zodpovědný za to, co se stane během jeho služby. Přístup prezidenta Obamy k Íránu přenesl špatnou situaci na pokraj katastrofy," konstatuje Bolton.
"Ucelené mezinárodní sankce, bez výjimky uplatňované a celkově dodržované, měly teoreticky zlomit páteř íránskému jadernému programu. Ale zavedené sankce tato kritéria nesplňovaly. Pochopitelně, Teherán se jich chce zbavit, ale i prezidentem dosazený ředitel Národního zpravodajství v roce 2014 potvrdil, že íránský postup v jaderném programu nezastavily. Nyní se široce potvrzuje, jak pochybným a spíše pouhým zbožným přáním byl růžový úsudek NIE z roku 2007, že íránský program byl v roce 2003 zastaven," píše bývalý diplomat.
"I při absenci neprůstřelného důkazu, jakým by byl jaderný test, je evidentní, že Írán jasně postupuje směrem k jaderné zbrani. Závod ve zbrojení začal: Okolní země také činí pokroky. Žene je strach, že Obamova diplomacie chrání jaderný Írán. Dlouho se očekává že Saudská Arábie, klíčová ropu těžící monarchie, učiní první krok. Sunnitští Saudové si v žádném případě nemohou dovolit zaostávat za ši'ítskými Peršany v souboji o dominanci v rámci islámu a pozici blízkovýchodního geopolitického hegemona. Na základě zpráv o předchozích finančních transakcích se analytici dlouhodobě domnívají, že Saudská Arábie má možnost získat jaderné zbraně v Pákistánu a stát se přes noc jadernou mocností. Egypt a Turecko, země s imperiální tradicí a moderními aspiracemi a společnou nedůvěrou vůči Teheránu, budou v těsném závěsu," přepokládá Bolton.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Ironicky pouze izraelské jaderné zbraně nespustily závod ve zbrojení. Ostatní státy v regionu chápou - ačkoliv to veřejně nepřiznají - že izraelské atomovky jsou koncipovány k odstrašení, nikoliv jako útočné prostředky. Írán je jiný případ. Rozsáhlý pokrok v obohacování uranu a zpracování plutonia odhaluje jeho ambice. Saudské, egyptské a turecké zájmy jsou komplexní a konfliktní, ale pokud jde o íránskou hrozby, shodují se, že jaderné zbraně jsou zásadní," tvrdí Bolton.
"Bývalý šéf saudské rozvědky princ Turki al-Fajsal nedávno prohlásil, že ať už vyjde z těchto jednání cokoliv, my budeme požadovat to samé. Dodal, že pokud má Írán možnost obohacovat uran na jakoukoliv úroveň, nikoliv pouze Saudská Arábie o to bude také žádat. Je zřejmé, že Saudové, Turecko a Egypt nebudou vydávat tisková prohlášení a vytrubovat své záměry. Ale množí se důkazy, že urychlili své tempo vývoje těchto zbraní. Saudská Arábie podepsala dohodu o jaderné spolupráci s Jižní Koreou, Čínou, francií a Argentinou s cílem vybudovat 16 reaktorů do roku 2030. Saudové rovněž hostili schůzku vůdců Pákistánu, Egypta a Turecka - jaderná otázka byla zcela jistě na jejím programu. Pákistán může rychle dodat technologii jaderných zbraní Egyptu, Turecku a dalším. Případně ji za zády svých íránských přátel může za příslušnou sumu prodat Severní Korea," varuje komentář.
"Zvyšující se bláznivé úsilí Obamovy administrativy dosáhnout dohodu s Íránem má za následek žádosti o ještě větší záruky ze strany Washingtonu. Předchozí administrativy, demokratické i republikánské, tvrdě pracovaly s rozdílnými úspěchy na zmrazení či ukončení úsilí různých států jako je Jižní Korea, Tchaj-wan, Argentina, Brazílie a Jihoafrická republika získat jaderné zbraně. I pokud jim byly tolerovány civilní jaderné reaktory, přístup k dalším palivovým komponentům jim byl většinou odepřen. Každý, kdo s tím má co do činění, chápe proč. Tento zlatý standard je nyní všude v ohrožení, jelikož prezidentova politika posiluje Írán. Je nepravděpodobné, že by diplomacie a sankce kdykoliv fungovaly na zástupce tvrdé linie vládnoucí Íránu. Ale opuštěním červené linie na palivo využitelné ve zbraních, kterou původně v roce 2003 navrhovali Evropané a v několika rezolucích též Rada bezpečnosti OSN, spustilo poplach na Blízkém východě a fakticky předalo Íránu povolení opatřit si jadernou zbraň," deklaruje Bolton.
"Nevyhnutelným závěrem je, že Írán o svém jaderném programu nebude vyjednávat. Stejně tak mu sankce nezabrání vybudovat širokou a hlubokou infrastrukturu k výrobě zbraní. Nezpochybnitelnou pravdou zůstává, že pouze vojenské akce, jakými byly v roce 1981 izraelský útok na reaktor v Osiraku v Iráku Saddáma Husajna či v roce 2007 zničení syrského reaktoru navrženého a dodaného Severní Koreou, mohou dosáhnout toho, co je nutné. Čas je hrozivě krátký, ale útok může stále uspět. Zničení nefunkčních zařízení na obohacování uranu Natanz a Fordov a továrny na těžkou vodu a reaktoru v Araku by bylo prioritní. To platí i o málo zmiňovaném, ale klíčovém zařízení pro úpravu uranu v Isfahanu. Útok nemusí zničit veškerou infrastrukturu íránského jaderného programu, ale pouze přetrhat klíčové linky cyklu výroby jaderného paliva. Tím by vrátil program zpět o tři až pět let. Důkladnou destrukci mohou provést Spojené státy, ale samotný Izrael je schopen učinit to, co je nezbytné. Taková akce by měla být kombinována s jasnou americkou podporou íránské opozici s cílem změnit režim v Teheránu," burcuje komentář.
"Obamova fascinace dohodou o íránském jaderném programu byla vždy nerealistická. Ale ignorováním strategických dopadů takové diplomacie tyto rozhovory spustily potenciální vlnu jaderných programů. Prezidentovým největším dědictvím tak může být Blízký východ plný jaderných zbraní," uvádí závěrem bývalý americký diplomat.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se
Írán poprvé reagoval na Trumpovu výzvu, aby bezpodmínečně kapituloval
USA (Spojené státy americké) , Írán , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem
před 1 hodinou
Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se
před 2 hodinami
Nad Česko se dostává saharský prach. Meteorologové vysvětlili, co způsobí
před 3 hodinami
Írán poprvé reagoval na Trumpovu výzvu, aby bezpodmínečně kapituloval
před 3 hodinami
Armádní letoun pro Vystrčila nebyl vyčleněn pro repatriační lety, uvedla armáda
před 4 hodinami
Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu
před 5 hodinami
Víkendové počasí se může den ode dne lišit. Alespoň na pohled
včera
Vražda v Karlových Varech. Obětí je žena, policisty přivolala její matka
včera
Vystrčil pod palbou. Do Itálie letěl armádním speciálem, kritizoval ho i Babiš
včera
Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře
včera
Za vraždu dítěte na Lounsku hrozí výjimečný trest. Policie vznesla obvinění
včera
Rakušan znovu neuspěl ve volbě místopředsedy Poslanecké sněmovny
včera
Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál
včera
Trump prozradil, co USA dělají potichu a bez problémů. Jde o Blízký východ
včera
Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými
včera
Březnové počasí umí být překvapivé. Meteorologové poukázali na možného viníka
včera
Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace
včera
Konec přemrštěných cen benzinu a nafty? Ministerstvo financí zakročí proti prudkému zdražování benzinek
včera
Rusko těží z války proti Íránu. Poptávka po ropě roste, USA udělily Indii výjimku
včera
USA stojí válka v Íránu téměř miliardu dolarů denně. Jak dlouho může Teherán vzdorovat?
Válka proti Íránu představuje pro americké daňové poplatníky enormní zátěž, kterou analytici odhadují na více než 890 milionů dolarů denně. Tato částka vychází podle CNN ze známých vojenských operací a odhadů Kongresu, přičemž zahrnuje náklady na munici, palivo a nasazení rozsáhlých námořních i leteckých sil v regionu.
Zdroj: Libor Novák