Před 35 lety propustil Írán 52 amerických rukojmí, následky událostí trvají dodnes

Stalo se tak právě v den inaugurace nového amerického prezidenta Ronalda Reagana.

Protiamericky naladěný dav stoupenců islámské revoluce a ajatolláha Chomejního přepadl 4. listopadu 1979 pro ten den veřejnosti uzavřený komplex americké ambasády v Teheránu, kde zajal přes 60 tamních pracovníků jako rukojmí. Za jejich propuštění požadoval vydání bývalého panovníka šáha Rezy Pahlavího do Íránu, sebekritiku USA za jejich politiku vůči Íránu v minulosti a závazek, že se USA nebudou v budoucnosti vměšovat do íránských záležitostí.

Po obsazení americké ambasády skupinou radikálních studentů předních univerzit schválil jejich počínání v rozhlase vůdce islámské revoluce ajatolláh Chomejní.

Pokus osvobodit rukojmí leteckým výsadkem v dubnu 1980 byl neúspěšný, navíc při něm zahynulo osm amerických vojáků. Íránci poté zadržované Američany rozdělili a rozvezli na různá místa v zemi.

Dohodu o propuštění rukojmí nakonec zprostředkovalo Alžírsko. V takzvaných Alžírských dohodách z 19. ledna 1981 USA mimo jiné souhlasily s tím, že se nebudou vměšovat do íránských záležitostí.

Následky událostí nevymizely dodnes, důkazem je například neexistence diplomatických vztahů mezi USA a Íránem. Loni v prosinci americký Kongres schválil odškodné pro rukojmí či jejich pozůstalé - 10.000 dolarů za každý den zajetí (až 4,4 milionu dolarů).