USA se tajně paktují s nepřítelem? Historik poukázal na závažné aspekty

NÁZOR - Jako izraelský velvyslanec ve Washingtonu a pozdější člen izraelského vládního kabinetu vedl historik Michael Oren mnoho rozhovorů s arabskými diplomaty, ministry, novináři a byznysmeny. V komentáři pro server CNN pak konstatuje, že v rámci názorů na dění na Blízkém východě všichni prezentovali přesvědčení, že USA jsou v tajném spojenectví s Íránem.

Washington nahrává Íránu neúmyslně

Arabové předkládali dlouhý seznam "důkazů" - americký boj s íránskými nepřáteli, např. Saddámem Husajnem, Islámským státem a Talibanem, či odmítání zásahu proti íránským aktivitám v Sýrii, Libanonu, Jemenu a Iráku, poukazuje bývalý velvyslanec. Dodává, že za další potvrzení tichého spojenectví byla považována americká neochota podpořit v Íránu tzv. zelenou revoluci v červnu 2009, smysluplně potrestat ajatolláhy za podporu teroru a zabránit jim ve vývoji mezikontinentálních balistických raket schopných zasáhnout Západ.

Mezi Araby panoval dojem, že íránská agrese - ať podněcování k masovému skandování hesla "Smrt Americe!" či zabití stovek amerických vojáků - nikdy nevyvolala silnou odpověď USA, podotýká Oren. Konstatuje, že za hlavní "důkaz" byla považována dohoda o íránském jaderném programu, v rámci které nebyl Teherán postaven před jasnou volbu mezi vydržováním si jaderné infrastruktury jdoucí nad rámec civilního energetického programu a vlastním přežitím, ale mezinárodní vyjednavači v čele se Spojenými státy mu poskytli obojí.

"Uvolněním sankcí a znovuotevřením Íránu pro mezinárodní byznys dohoda umožnila režimu překonat finanční krizi a brutálněji zasáhnout proti svým domácím oponentům," domnívá se historik. Tvrdí, že namísto rozebrání íránské jaderné infrastruktury ji dohoda zachovala a dokonce povolila výzkum a vývoj mnohem pokročilejších centrifug, takže až za 8-10 let vyprší omezení na obohacování uranu, bude Írán rychle schopen vyrobit dostatek materiálu pro desítky jaderných zbraní.

Takový výklad slyšel někdejší diplomat od mnoha vlivných Arabů, považuje ho za přesvědčivý. Přestože zajisté existuje silný důvod obviňovat Obamovu administrativu z přílišné vstřícnosti vůči Íránu, jako Izraelec obeznámený s americkou politikou nevěří, že USA realizují velký plán a opouštějí sunnitský svět ve prospěch Teheránu. Američtí politici spíše v otázce Blízkého východu učinili rozhodnutí, která neúmyslně Íránu nahrála, míní Oren. Dodává, že jako Izraelec nemůže ale ignorovat široce zakořeněný názor v arabském světě, což by neměli ani Američané.

Vede se množství diskuzí o mezinárodních dopadech případného zrušení či revize dohody s Íránem, přičemž její zastánci varují, že takový krok bude stát USA mezinárodní důvěryhodnost a znepřátelí jejich důležité spojence, vysvětluje historik. Tvrdí však, že už samotná dohoda podryla důvěryhodnost Spojených států na Blízkém východě a oslabila jejich schopnost překonávat hrozby a zprostředkovávat mír, protože destabilizující aktéři, především Írán, dokážou úpadek americké prestiže v regionu využít.         

Pax Americana

"Nyní po 50 letech americké dominance na Blízkém východě - tzv. Pax Americana - se jako regionální mocnost vrátilo Rusko," pokračuje někdejší velvyslanec. Kvituje, že obnova amerického statutu na Blízkém východě naštěstí začala a nedávné rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa předložit dohodu s Íránem k revizi Kongresu široce přivítaly arabské státy i Izrael, což platí i o Trumpově výzvě Evropě, aby dohodu doplnila.   

Podobně získala body Nikki Haleyová, americká vyslankyně při OSN, když zaměřila pozornost mezinárodního společenství na sérii porušení zákazů íránských raketových testů uvalených Rado bezpečnosti a financování terorismu Teheránem, konstatuje Oren. Zmiňuje i podporu ze strany Bílého domu mnoha tisícovkám Íráncům, kteří nedávno demonstrovali proti represivnímu režimu ajatolláhů, která byla v regionu přivítána jako signál obnovené morální čistoty.

Podle historika nicméně zůstává ještě hodně práce. Mezinárodní společenství v čele s USA může vystupňovat kampaň k zatlačení íránských výbojů a Íránem zaštítěného teroru, jako byl zmařený plán z roku 2011 zabít saúdského velvyslance ve Spojených státech a následně vyhodit do vzduchu oblíbenou restauraci ve Washingtonu, deklaruje Oren. Dodává, že okamžitě a zcela skončit musí též výroba a testování íránských mezikontinentálních střel.

Za nejdůležitější považuje bývalý diplomat snahu buď jadernou dohodu zrušit, nebo ji alespoň spojit s íránským chováním. "Režim podílející se na masakru půl milionu Syřanů nemůže například vlastnit prostředky k výrobě jaderných bomb. Nebezpečí automatického vypršení omezení musí být řešeno ujištěním, že tyto restrikce nepřestanou platit, dokud bude v Íránu vládnout teror sponzorující režim," apeluje Oren. Doplňuje, že mezinárodní inspektoři mezitím musí mít přístup do všech íránských s jaderným výzkumem spojených objektů, včetně těch vojenských, kterým současná dohoda uděluje výjimku.

Pokud bude Amerika pevně stát po boku svých izraelských a arabských spojenců proti Íránu, přispěje to velkou měrou k obnovení její důvěryhodnosti na Blízkém východě a bude to mít i reálný a pozitivní dopad na snahu zamezit šíření jaderných zbraní jinde ve světě, míní historik. Soudí, že obnovení Pax Americana pomůže Arabům a Izraelcům jednat v atmosféře obnovené důvěry ve Spojené státy a jejich klíčovou roli v regionu.

Související

Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).
Emmanuel Macron

Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace

Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Izrael Írán

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém vánočním projevu vyslal světu i Kremlu velmi silný vzkaz, ve kterém se zdánlivě vyjádřil k osudu Vladimira Putina. V emotivním videu Zelenskyj prohlásil, že i když Rusko přineslo Ukrajině nesmírné utrpení, nedokázalo zlomit jednotu ani víru ukrajinského národa. V narážce na ruského vůdce uvedl, že v myslích mnoha lidí dnes rezonuje jediné přání, aby onen původce zla zahynul, ačkoliv v modlitbách k Bohu Ukrajinci žádají o něco vyššího – o mír, za který bojují a který si zaslouží.

před 1 hodinou

Donald Trump

Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček

Prestižní magazín Politico zveřejnil novou edici svého tradičního seznamu POLITICO 28, který predikuje, kdo bude mít v roce 2026 největší slovo v evropském politickém prostoru. Žebříčku letos dominuje postava, která nepůsobí přímo v Evropě, ale její kroky mají na kontinent zásadní dopad. První místo obsadil americký prezident Donald Trump, jehož vliv autoři přirovnávají k „transatlantické rázové vlně“, schopné okamžitě změnit politický kurz celého regionu.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Vojenská přehlídka čínské armády

Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem

Nová výroční zpráva Pentagonu o čínské vojenské síle přináší znepokojivé varování ohledně rostoucích ambicí Pekingu v indo-pacifickém regionu. Podle dokumentu zveřejněného ve středu čínská lidová armáda (PLA) cíleně směřuje k tomu, aby byla již v roce 2027 plně připravena k invazi na Tchaj-wan.

před 5 hodinami

Izraelské ozbrojené složky

Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause

V izraelském městě Haifa došlo během oslav Štědrého dne k incidentu, při kterém policie zatkla palestinského muže převlečeného za Santa Clause. Podle lidskoprávních organizací vtrhli policisté na vánoční večírek, akci předčasně ukončili a kromě muže v kostýmu zadrželi také dýdžeje a pouličního prodejce.  

před 5 hodinami

Anna Fernstädtová

Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám

Možná je to až příznačné, že nečekané a velké úspěchy českých zimních sportovců přišli na řadu v předvánočním čase. Dali tím tak českým fanouškům vánoční dárek a naději, že Zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d´Ampezzo, které se budou konat příští rok v únoru. Tím nejvýraznějším úspěchem posledních dní je ten ze strany alpského lyžaře Jana Zabystřana, který v pátek 19. prosince zaznamenal první výhru pro jakéhokoli mužského českého reprezentanta v super-G v rámci Světového poháru, když ve Val Gardeně jako devětadvacátý startující nečekaně celý závod vyhrál. Stoupající formu potvrzuje v těchto dnech i snowboardistka Zuzana Maděrová, která získala v paralelním slalomu v Davosu stříbro. Skeletonistka Anna Fernstädtová taktéž vybojovala v korytu v lotyšské Siguldě o posledním víkendu stříbro a v českých úspěších se neztratila ani skokanka na lyžích Anežka Indráčková, která parádí vstup do olympijské sezóny vylepšila rekordním skokem.

před 5 hodinami

Sivert Bakken

Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken

Zpráva jak z čistého nebe přišla jen den před Štědrým dnem z norského biatlonového týmu. V pouhých 27 letech totiž zemřel talentovaný biatlonový závodník Sivert Bakken a to navzdory tomu, že ještě v neděli závodil v rámci Světového poháru ve francouzském Annecy. Biatlonista, jenž v roce 2022 získal malý křišťálový glóbus, byl nalezen mrtvý v hotel v Itálii, kde byl s týmem na reprezentačním tréninkovém kempu.

před 5 hodinami

Jaromír Zůna

Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal

Ministr obrany Jaromír Zůna měl být pro SPD „nezávislým expertem“, místo toho se stal problémem. Svým jasným vymezením proti ruské agresi a podporou Ukrajiny připomněl, že obrana státu není prostor pro populismus. Reakce SPD je výmluvná – zákaz cesty na Ukrajinu, tlak na konec muniční iniciativy a převracení reality ve jménu falešného míru. Nyní ale jde jen o to, zda se Česko rozhodne být slabé, nebo odpovědné.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Karlos Vémola

Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby

Zápasník MMA Karlos Vémola jde do vazby. Poslal ho tam Obvodní soud pro Prahu 1, který ve čtvrtek vyhověl návrhu státního zástupce . Důvodem je obava z možného útěku, kterou soudce odůvodnil výší hrozícího trestu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Jeffrey Epstein

Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina

Americké úřady oznámily nález více než milionu dodatečných dokumentů, které pravděpodobně souvisejí s vyšetřováním zesnulého sexuálního agresora Jeffreyho Epsteina. Federální prokuratura v New Yorku a FBI o tomto nečekaném objevu již informovaly ministerstvo spravedlnosti. Právní týmy nyní intenzivně pracují na revizi těchto materiálů, aby zajistily ochranu obětí prostřednictvím nezbytných úprav. Ministerstvo slíbilo, že k publikaci dojde v nejbližších týdnech, jakmile skončí proces anonymizace.

před 13 hodinami

Ruská armáda

Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena

Stín, který na Evropu vrhá Rusko, ji přinutil pohlédnout pravdě do očí. Riziko války je po desetiletích klidu opět reálnou hrozbou. Když se minulý měsíc sešla skupina bezpečnostních expertů v britském Whitehallu, aby zhodnotila připravenost Spojeného království a jeho spojenců, výsledek byl podle CNN značně znepokojivý. Shodli se, že Evropa na konflikt, který by mohl přijít v řádu několika let, připravena není.

před 14 hodinami

včera

Evropská unie

Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá

Evropská unie nehodlá ustoupit tlaku Spojených států a bude i nadále důsledně vymáhat svá pravidla pro fungování digitálních platforem. Současný eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné ve středu jasně prohlásil, že americké vízové sankce nemohou ovlivnit suverenitu evropských národů ani jejich demokraticky přijaté zákony. Reagoval tak na krok Washingtonu, který zakázal vstup do země osobám spojeným s prosazováním Aktu o digitálních službách (DSA).

včera

film Záhada strašidelného zámku

RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění

Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí. 

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem

Izraelské letectvo provedlo ve středu dopoledne sérii náletů na jihu Libanonu, které cílily na infrastrukturu hnutí Hizballáh. Útoky zasáhly oblasti v okolí Nabatíje, konkrétně údolí Houmin, Wadi Azza a Nimeiriya. Podle svědků se nad zasaženými místy i nad východním údolím Bikáa nadále pohybují izraelské bezpilotní letouny. Izraelská armáda v oficiálním prohlášení uvedla, že údery byly nezbytné kvůli přítomnosti vojenských zařízení, která porušují dohody o příměří.

včera

Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy