Opravdu jde o terorismus? Výbušniny u plynovodu mohou být zinscenované, aby pomohly Orbánovi, míní experti

Bezpečnostní situace na srbsko-maďarské hranici o víkendu dramaticky eskalovala poté, co srbské úřady nalezly vysoce výkonné výbušniny v blízkosti strategického plynovodu TurkStream. Incident, který se odehrál u obce Oromhegyes nedaleko Magyarkanizse, okamžitě spustil rozsáhlou společnou operaci srbské policie a armády. Na místě byly nasazeny vrtulníky, drony, termokamery a speciálně vycvičení psi, přičemž několik ulic v okolí zůstalo zcela uzavřeno.

Podle srbského prezidenta Aleksandara Vučiće byly u plynovodu objeveny dva černé batohy obsahující plastickou trhavinu a rozbušky. Srbská prokuratura zahájila vyšetřování pro podezření z neoprávněné výroby a držení zbraní a také ze sabotáže. Vučić o nálezu neprodleně informoval maďarského premiéra Viktora Orbána, přičemž zdůraznil, že šlo o přímé ohrožení kritické energetické infrastruktury obou zemí.

Maďarská vláda reagovala na zprávy o „ničivých výbušninách“ s maximální vážností. Premiér Orbán svolal na nedělní odpoledne mimořádné zasedání Rady obrany státu. Ministr zahraničí Péter Szijjártó označil incident za nepřípustný útok na národní suverenitu, protože bezpečnost energetických dodávek je podle něj pilířem státní nezávislosti. Po jednání rady bylo rozhodnuto, že maďarský úsek plynovodu TurkStream a všechna předávací místa od srbské až po slovenskou hranici budou podléhat přísné vojenské ochraně.

Událost vyvolala silné reakce také u politických představitelů ve Vojvodině. Pásztor Bálint, předseda Svazu vojvodinských Maďarů, na sociálních sítích uvedl, že se podařilo zmařit teroristický útok, který mohl mít katastrofální následky. Podle něj by případná exploze nejen ochromila dodávky plynu pro Maďarsko a severní Srbsko, ale přímo by ohrozila i životy obyvatel v přilehlých obcích.

Zatímco vládní kruhy hovoří o obraně suverenity, maďarská opozice a někteří experti vyjadřují značnou skepsi. Předseda strany Tisza Péter Magyar naznačil, že celá akce může být zinscenovanou operací pod falešnou vlajkou (tzv. false flag), která má sloužit kampani Viktora Orbána před nadcházejícími volbami. Magyar vyzval premiéra, aby jej jako zástupce silné opozice přizval k jednání Rady obrany, a varoval před zneužíváním strachu k politickým cílům.

Podobné pochybnosti sdílejí i někteří odborníci na bezpečnost. Bývalý důstojník tajných služeb Buda Péter podle webu telex.hu upozornil, že informace o plánovaném nálezu výbušnin u kritické infrastruktury se v určitých kruzích objevovaly již měsíce předem. Expert na Rusko András Rácz zase poznamenal, že načasování útoku nedává z pohledu fiktivního útočníka smysl, protože incident v tuto chvíli prospívá výhradně vládní straně Fidesz a její předvolební rétorice.

Zástupci opozičních stran, jako jsou Klára Dobrev (DK) nebo Ákos Hadházy, označili celou situaci za průhledný manévr „vrtěti psem“. Podle nich se vláda snaží odvést pozornost od domácích problémů a korupce vytvářením atmosféry bezprostředního vnějšího ohrožení. Józsa László, bývalý lídr vojvodinských Maďarů, dokonce spekuloval, že úřady nyní budou hledat jakékoli stopy, které by nález výbušnin propojily s opozičními představiteli.

Doporučené články

Podle informací, které získal deník The Washington Post, se přitom pokoušejí drastickými metodami ovlivnit nadcházející dubnové volby v Maďarsku ruské tajné služby. Cílem operací je udržet u moci premiéra Orbána, který je pro Kreml klíčovým spojencem uvnitř NATO i Evropské unie. Ruská civilní rozvědka (SVR) totiž ve svých interních analýzách varuje, že Orbánova popularita v důsledku zhoršující se ekonomické situace prudce klesá a hrozí mu volební porážka.

Nejvíce zarážejícím bodem uniklé zprávy SVR je návrh strategie nazvané „Gamechanger“ (Změna hry). Ruští agenti v ní navrhovali inscenovat falešný pokus o atentát na Viktora Orbána. Podle dokumentu, jehož pravost potvrdily evropské zpravodajské služby, by takový incident vyvedl volební kampaň z racionální roviny sociálně-ekonomických otázek do roviny emocionální. Klíčovými tématy by se pak okamžitě stala státní bezpečnost a stabilita politického systému, což by Orbánovi pomohlo semknout voliče.

Ruští operátoři v dokumentu výslovně odkazují na atentát na Donalda Trumpa z července 2024. Ten tehdy vyvázl s lehkým zraněním, což vedlo k vlně solidarity, ikonickým fotografiím a okamžitému nárůstu preferencí. Kreml se domnívá, že podobný „emoční šok“ by mohl zvrátit nepříznivý trend i v Maďarsku, kde Orbán v průzkumech ztrácí na svého vyzyvatele Pétera Magyara. Magyar, bývalý člen vládní strany Fidesz, sází na protikorupční reformy a podle ruských analýz s ním není spokojeno už 52,3 % obyvatel, a to i v tradičně provládních venkovských oblastech.

Kromě radikálních plánů na falešný atentát Rusko v Maďarsku rozjelo masivní dezinformační kampaň na sociálních sítích. Jejím cílem je vykreslit Orbána jako jediného garanta národní suverenity. Podle bezpečnostních úředníků tyto aktivity přímo v Budapešti koordinuje ruský diplomat Tigran Garibian, který pravidelně instruuje provládní maďarské novináře. Součástí operací je také diskreditace opozičních kandidátů pomocí umělé inteligence, například vytvářením falešných videí nebo kompromitujících materiálů.

Maďarská vláda naopak v posledních týdnech stupňuje rétoriku o vnějších hrozbách. Orbán obvinil Ukrajinu, že plánuje fyzické útoky na jeho rodinu, a pohrozil vysláním vojsk k ochraně energetické infrastruktury. Napětí mezi Budapeští a Kyjevem je na bodu mrazu i kvůli tomu, že Maďarsko blokuje unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Ukrajinský prezident Zelenskyj v reakci na Orbánovo chování dokonce prohlásil, že by mohl předat premiérovu adresu ukrajinským ozbrojeným silám.

Zpravodajské služby poukazují na to, jak hluboko sahá ruský vliv v maďarských státních strukturách. Vyšlo najevo, že ruští hackeři měli dlouhodobě přístup do sítí maďarského ministerstva zahraničí. Ministr Péter Szijjártó navíc podle svědectví pravidelně telefonoval svému ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi přímo z přestávek jednání EU, aby mu podal „živý report“ o tom, co se v Bruselu projednává. Moskva tak měla u stolu s evropskými lídry de facto svého zástupce.

Vztah mezi Orbánem a Putinem má podle analytiků silný ekonomický základ. Maďarsko je kriticky závislé na ruské energii, která do země proudí přes různé prostředníky napojené na Orbánovy blízké spojence. Obrovské zisky z těchto obchodů končí v rukou lidí, jako je Lörinc Mészáros, nejbohatší Maďar a Orbánův přítel z dětství, který své jmění veřejně připisuje „Bohu, štěstí a Viktoru Orbánovi“. Dalším pilířem je dostavba jaderné elektrárny Paks II ruským Rosatomem, financovaná ruskou státní půjčkou.

V rámci volebního boje se Orbán snaží prezentovat jako „kandidát míru“, zatímco Magyara označuje za loutku Bruselu a představitele „strany války“, která chce Maďarsko zatáhnout do konfliktu na Ukrajině. V Budapešti roste nervozita a panují obavy, že pokud Orbán volby nevyhraje, mohl by výsledky s pomocí Ruska zpochybnit. Podle bývalého zástupce šéfa maďarské rozvědky Andráse Telkese udělá Rusko cokoli, aby si Maďarsko ve své sféře vlivu udrželo.

Související

Tamás Sulyok

Sulyok ustoupil. Maďarský prezident schválil své vlastní odvolání z funkce

Maďarská hlava státu Tamás Sulyok vyjádřila souhlas se svým odchodem z funkce. Učinil tak poté, co stvrdil svým podpisem ústavní dodatek, který prosadila vládní strana Tisza současného premiéra Pétera Magyara. Tato legislativní úprava okamžitě ukončuje Sulyokův mandát, přičemž jako důvod uvádí zásadní ztrátu důvěry veřejnosti v tohoto lídra. Sulyok byl přitom do úřadu zvolen teprve na počátku roku 2024 zákonodárci z tehdy vládnoucí nacionalistické strany Fidesz expremiéra Viktora Orbána.
Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

Více souvisejících

Maďarsko Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

před 3 hodinami

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

před 12 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

před 16 hodinami

včera

Houby, ilustrační foto

Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů

Každá česká domácnost, jejíž členové vyrážejí na sběr, si loni v průměru odnesla z lesa 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a něco přes 1 kilogram malin. Houbařsky byl rok 2025 spíše podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství (MZe), který vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU).

včera

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku

Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo. 

včera

včera

včera

důchody

Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři

Vláda schválila změny v důchodovém systému a poslala příslušnou novelu zákona o důchodovém pojištění do Poslanecké sněmovny. O rozhodnutí kabinetu informoval na sociální síti X ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Nová úprava má za cíl ocenit seniorskou pracovní aktivitu, lépe podpořit lidi ve vysokém věku a zjednodušit fungování celého systému, přičemž plánované změny ve valorizacích prozatím schváleny nebyly.

včera

Vláda ČR

Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině

Vláda na svém pondělním jednání jednomyšleně podpořila poslanecký návrh premiéra Andreje Babiše a ministra školství Roberta Plagy, který usiluje o plošný zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení. Omezení se má týkat mateřských škol, základních škol a také nižších stupňů víceletých gymnázií. Podle ministra školství se kabinet k této zákonné úpravě rozhodl na základě vyhodnocení dat ze škol, z nichž vyplynulo, že dosavadní dobrovolný přístup nepřinesl dostatečné výsledky.

včera

Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě

Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy