Bezpečnostní situace na srbsko-maďarské hranici o víkendu dramaticky eskalovala poté, co srbské úřady nalezly vysoce výkonné výbušniny v blízkosti strategického plynovodu TurkStream. Incident, který se odehrál u obce Oromhegyes nedaleko Magyarkanizse, okamžitě spustil rozsáhlou společnou operaci srbské policie a armády. Na místě byly nasazeny vrtulníky, drony, termokamery a speciálně vycvičení psi, přičemž několik ulic v okolí zůstalo zcela uzavřeno.
Podle srbského prezidenta Aleksandara Vučiće byly u plynovodu objeveny dva černé batohy obsahující plastickou trhavinu a rozbušky. Srbská prokuratura zahájila vyšetřování pro podezření z neoprávněné výroby a držení zbraní a také ze sabotáže. Vučić o nálezu neprodleně informoval maďarského premiéra Viktora Orbána, přičemž zdůraznil, že šlo o přímé ohrožení kritické energetické infrastruktury obou zemí.
Maďarská vláda reagovala na zprávy o „ničivých výbušninách“ s maximální vážností. Premiér Orbán svolal na nedělní odpoledne mimořádné zasedání Rady obrany státu. Ministr zahraničí Péter Szijjártó označil incident za nepřípustný útok na národní suverenitu, protože bezpečnost energetických dodávek je podle něj pilířem státní nezávislosti. Po jednání rady bylo rozhodnuto, že maďarský úsek plynovodu TurkStream a všechna předávací místa od srbské až po slovenskou hranici budou podléhat přísné vojenské ochraně.
Událost vyvolala silné reakce také u politických představitelů ve Vojvodině. Pásztor Bálint, předseda Svazu vojvodinských Maďarů, na sociálních sítích uvedl, že se podařilo zmařit teroristický útok, který mohl mít katastrofální následky. Podle něj by případná exploze nejen ochromila dodávky plynu pro Maďarsko a severní Srbsko, ale přímo by ohrozila i životy obyvatel v přilehlých obcích.
Zatímco vládní kruhy hovoří o obraně suverenity, maďarská opozice a někteří experti vyjadřují značnou skepsi. Předseda strany Tisza Péter Magyar naznačil, že celá akce může být zinscenovanou operací pod falešnou vlajkou (tzv. false flag), která má sloužit kampani Viktora Orbána před nadcházejícími volbami. Magyar vyzval premiéra, aby jej jako zástupce silné opozice přizval k jednání Rady obrany, a varoval před zneužíváním strachu k politickým cílům.
Podobné pochybnosti sdílejí i někteří odborníci na bezpečnost. Bývalý důstojník tajných služeb Buda Péter podle webu telex.hu upozornil, že informace o plánovaném nálezu výbušnin u kritické infrastruktury se v určitých kruzích objevovaly již měsíce předem. Expert na Rusko András Rácz zase poznamenal, že načasování útoku nedává z pohledu fiktivního útočníka smysl, protože incident v tuto chvíli prospívá výhradně vládní straně Fidesz a její předvolební rétorice.
Zástupci opozičních stran, jako jsou Klára Dobrev (DK) nebo Ákos Hadházy, označili celou situaci za průhledný manévr „vrtěti psem“. Podle nich se vláda snaží odvést pozornost od domácích problémů a korupce vytvářením atmosféry bezprostředního vnějšího ohrožení. Józsa László, bývalý lídr vojvodinských Maďarů, dokonce spekuloval, že úřady nyní budou hledat jakékoli stopy, které by nález výbušnin propojily s opozičními představiteli.
Podle informací, které získal deník The Washington Post, se přitom pokoušejí drastickými metodami ovlivnit nadcházející dubnové volby v Maďarsku ruské tajné služby. Cílem operací je udržet u moci premiéra Orbána, který je pro Kreml klíčovým spojencem uvnitř NATO i Evropské unie. Ruská civilní rozvědka (SVR) totiž ve svých interních analýzách varuje, že Orbánova popularita v důsledku zhoršující se ekonomické situace prudce klesá a hrozí mu volební porážka.
Nejvíce zarážejícím bodem uniklé zprávy SVR je návrh strategie nazvané „Gamechanger“ (Změna hry). Ruští agenti v ní navrhovali inscenovat falešný pokus o atentát na Viktora Orbána. Podle dokumentu, jehož pravost potvrdily evropské zpravodajské služby, by takový incident vyvedl volební kampaň z racionální roviny sociálně-ekonomických otázek do roviny emocionální. Klíčovými tématy by se pak okamžitě stala státní bezpečnost a stabilita politického systému, což by Orbánovi pomohlo semknout voliče.
Ruští operátoři v dokumentu výslovně odkazují na atentát na Donalda Trumpa z července 2024. Ten tehdy vyvázl s lehkým zraněním, což vedlo k vlně solidarity, ikonickým fotografiím a okamžitému nárůstu preferencí. Kreml se domnívá, že podobný „emoční šok“ by mohl zvrátit nepříznivý trend i v Maďarsku, kde Orbán v průzkumech ztrácí na svého vyzyvatele Pétera Magyara. Magyar, bývalý člen vládní strany Fidesz, sází na protikorupční reformy a podle ruských analýz s ním není spokojeno už 52,3 % obyvatel, a to i v tradičně provládních venkovských oblastech.
Kromě radikálních plánů na falešný atentát Rusko v Maďarsku rozjelo masivní dezinformační kampaň na sociálních sítích. Jejím cílem je vykreslit Orbána jako jediného garanta národní suverenity. Podle bezpečnostních úředníků tyto aktivity přímo v Budapešti koordinuje ruský diplomat Tigran Garibian, který pravidelně instruuje provládní maďarské novináře. Součástí operací je také diskreditace opozičních kandidátů pomocí umělé inteligence, například vytvářením falešných videí nebo kompromitujících materiálů.
Maďarská vláda naopak v posledních týdnech stupňuje rétoriku o vnějších hrozbách. Orbán obvinil Ukrajinu, že plánuje fyzické útoky na jeho rodinu, a pohrozil vysláním vojsk k ochraně energetické infrastruktury. Napětí mezi Budapeští a Kyjevem je na bodu mrazu i kvůli tomu, že Maďarsko blokuje unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Ukrajinský prezident Zelenskyj v reakci na Orbánovo chování dokonce prohlásil, že by mohl předat premiérovu adresu ukrajinským ozbrojeným silám.
Zpravodajské služby poukazují na to, jak hluboko sahá ruský vliv v maďarských státních strukturách. Vyšlo najevo, že ruští hackeři měli dlouhodobě přístup do sítí maďarského ministerstva zahraničí. Ministr Péter Szijjártó navíc podle svědectví pravidelně telefonoval svému ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi přímo z přestávek jednání EU, aby mu podal „živý report“ o tom, co se v Bruselu projednává. Moskva tak měla u stolu s evropskými lídry de facto svého zástupce.
Vztah mezi Orbánem a Putinem má podle analytiků silný ekonomický základ. Maďarsko je kriticky závislé na ruské energii, která do země proudí přes různé prostředníky napojené na Orbánovy blízké spojence. Obrovské zisky z těchto obchodů končí v rukou lidí, jako je Lörinc Mészáros, nejbohatší Maďar a Orbánův přítel z dětství, který své jmění veřejně připisuje „Bohu, štěstí a Viktoru Orbánovi“. Dalším pilířem je dostavba jaderné elektrárny Paks II ruským Rosatomem, financovaná ruskou státní půjčkou.
V rámci volebního boje se Orbán snaží prezentovat jako „kandidát míru“, zatímco Magyara označuje za loutku Bruselu a představitele „strany války“, která chce Maďarsko zatáhnout do konfliktu na Ukrajině. V Budapešti roste nervozita a panují obavy, že pokud Orbán volby nevyhraje, mohl by výsledky s pomocí Ruska zpochybnit. Podle bývalého zástupce šéfa maďarské rozvědky Andráse Telkese udělá Rusko cokoli, aby si Maďarsko ve své sféře vlivu udrželo.
Související
Polský exministr Ziobro uniká spravedlnosti. Z Maďarska zmizel do USA
Orbánova vláda definitivně skončila. Péter Magyar se stal premiérem Maďarska
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti
před 1 hodinou
Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce
před 1 hodinou
Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy
před 3 hodinami
Počasí rozdělí Česko. Místy hrozí tropy, jinde bude výrazně chladněji
včera
OBRAZEM: Sudetští Němci dorazili do Brna. I se synem Wintona uctili židovské oběti
včera
Zraněný Fico se omlouval novinářům. Vysvětlil, co se mu stalo
včera
Kriminalisté uzavřeli případ z obchodního domu v Hradci Králové. Navrhli obžalobu
včera
Knihovnu Václava Havla rozděluje spor. Vyjádřila se i bývalá první dáma
včera
Velké pražské výročí. Je to 145 let, co začal fungovat první místní telefon
včera
Tragické napadení v Pardubicích. Napadená dívka podlehla zraněním
včera
Trapas britského rádia. Oznámilo smrt krále, teď se omlouvá za chybu
včera
Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí
včera
Víkendové počasí může nabídnout jednu letošní premiéru, naznačili meteorologové
včera
Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA
včera
Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy
včera
Politico: Ukrajina by měla být v NATO, prohlásil český náčelník generálního štábu
včera
Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení
včera
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
včera
USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti
včera
Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra
Americké ministerstvo spravedlnosti oficiálně obvinilo čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a dalších šest osob. Žaloba se týká incidentu z února roku 1996, kdy kubánská armáda sestřelila dva neozbrojené civilní letouny provozované exilovou organizací Brothers to the Rescue. Při tomto útoku zahynuli čtyři lidé, z nichž tři byli občany Spojených států. Floridský prokurátor Jason A. Reding Quiñones k případu uvedl, že uplynutí dlouhé doby nemůže smazat spáchanou vraždu. K tomuto právnímu kroku dochází v momentě, kdy Washington stupňuje tlak na kubánskou republiku s cílem dosáhnout změny tamního politického systému.
Zdroj: Libor Novák