USA mohou zítra uzavřít dohodu s Íránem, tvrdí Trump. Teherán řekl, za jakých okolností otevře Hormuzský průliv

Prezidentův tón však zůstává i přes naději na dohodu úsečný a výhružný. Varoval, že pokud se situace nevyřeší rychle, zvažuje extrémní řešení v podobě totálního úderu. Trump doslova zmínil, že by mohl nechat „všechno vyhodit do povětří a převzít kontrolu nad íránskou ropou“. Zopakoval také své dřívější ultimátum, že pokud zůstane Hormuzský průliv uzavřen, zažijí Íránci od úterý „peklo“.

Íránská strana na tyto výhrůžky reaguje směsicí odporu a vlastních podmínek. Mahdí Tabatabáí, poradce íránského prezidentského úřadu, uvedl, že Hormuzský průliv bude znovu otevřen pouze pod podmínkou, že část tranzitních poplatků bude využita ke kompenzaci veškerých škod způsobených válkou. Íránští představitelé již dříve naznačovali možnost zavedení mýtného pro všechna plavidla využívající tuto strategickou cestu.

Tabatabáí se také ostře ohradil proti Trumpovým výrokům. Podle něj je to právě americký prezident, kdo v regionu rozpoutal totální válku a nadále situaci vyhrocuje. Trumpovy urážky a agresivní rétoriku označil za projev čiré zoufalství a hněvu, které pramení z neschopnosti Spojených států dosáhnout svých cílů silou.

Přímo v místě dění, u vstupu do Hormuzského průlivu, je situace zdánlivě klidná, ale hrozivá. Korespondentka BBC Orla Guerinová hlásí z ománského pobřeží, že klíčové bojiště se nyní přesunulo z pevniny na moře. Úzký průplav, který dříve zajišťoval pětinu světových dodávek ropy, je nyní paralyzován a slouží jako mocná zbraň v rukou Íránu.

Při plavbě z ománského přístavu Chasab jsou u ústí průlivu vidět desítky lodí, které nehybně kotví a čekají na další vývoj. Námořní organizace odhadují, že v širší oblasti uvízlo až 2 000 plavidel. Tento obrovský počet uvízlých tankerů a nákladních lodí ilustruje rozsah ekonomické katastrofy, kterou uzavření této tepny způsobuje.

Hormuzský průliv je pro světovou stabilitu naprosto zásadní, protože tudy proudí přibližně 20 % veškeré světové ropy. Jeho zablokování už nyní způsobuje drastické zvyšování cen pohonných hmot na globálních trzích. Tato situace vytváří obrovský tlak nejen na ekonomiku, ale i na samotného prezidenta, který čelí klesající podpoře veřejnosti ohledně pokračování válečného tažení.

Dosavadní Trumpův přístup k termínům útoků byl poměrně proměnlivý. První vážné varování přišlo už 21. března, kdy hrozil vyhlazením největších elektráren během 48 hodin. Tehdy však k úderu nedošlo a prezident následně několikrát termín posunul s odkazem na probíhající jednání, která označoval za produktivní.

Další odklad následoval 27. března, kdy Trump na údajnou žádost íránské vlády posunul lhůtu o dalších deset dní. Tím se rozhodující datum ustálilo na 6. dubnu, tedy na toto pondělí. Během uplynulého víkendu pak prezident znovu zopakoval, že Íránu zbývá posledních 48 hodin, než rozpoutá totální peklo.

Aktuální výhrůžka je ze všech dosavadních nejostřejší a obsahuje velmi silné výrazy, které jsou v oficiální komunikaci hlav států naprosto nevídané. Trump se snaží vytvořit dojem, že jeho trpělivost definitivně přetekla a že diplomacie už nemá v jeho plánech místo. Cílem je zřejmě zlomit odpor íránského vedení pod hrozbou okamžitého návratu země do doby temna bez elektřiny a spojení.

Podle průzkumů veřejného mínění, které cituje CNN, je válka mezi Američany velmi nepopulární. Lidé mají obavy z dalšího vleklého konfliktu na Blízkém východě a z dopadů drahého benzínu na jejich peněženky. Trump si je této nespokojenosti vědom a své kroky prezentuje jako jedinou cestu, jak konflikt rychle ukončit a obnovit volný obchod s ropou.

Kritici prezidenta však varují, že útoky na civilní infrastrukturu, jako jsou mosty a elektrárny, mohou být vnímány jako válečné zločiny. Navíc hrozí, že by taková eskalace mohla do války zatáhnout další regionální mocnosti. Trump ale tyto obavy odmítá a trvá na tom, že silová řešení jsou v případě Íránu ta jediná účinná.