Islámský režim před kolapsem? Expertka prozradila, co se děje v Íránu

Brzký kolaps nehrozí

"Nemohou se více mýlit," deklaruje odbornice. Konstatuje, že íránský režim se rozhodně neblíží ke kolapsu a Trumpovo úzké zaměření na změnu režimu jde proti tomu, co Íránci skutečně chtějí, a tudíž činí zásadní změny méně pravděpodobnými.

V lednu 2018, když Íránem zmítaly protesty, Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton prohlásil, že cílem americké politiky je ukončit Islámskou republiku před jejím 40. výročím, připomíná expertka. Dodává, že Trump se vůbec netají tím, že jeho administrativa usiluje o změnu režimu v Íránu skrze eskalaci tlaku na tamní vládu.

Islámská republika ovšem slaví 40. výročí tento měsíc, nezkolabovala a není blíže svému konci než před rokem, deklaruje Esfandiaryová. Přiznává ovšem, že íránský revoluční režim je vyčerpaný, jeho ideologie je vyčpělá, jeho kontrola se rozpadá, nadále působí v relativní izolaci od zbytku světa a několik vln mezinárodních sankcí v kombinaci s chybným řízením země oslabilo íránskou ekonomiku, vyvolalo vysokou inflaci a nezaměstnanost, což komplikuje život běžným Íráncům.

Mladí Íránci čile komunikují, jsou zvědaví a dobře vědí o otevřenějším a lepším životě za íránskými hranicemi, uvádí analytička. Poukazuje, že v roce 2018 docházelo k občasným demonstracím učitelů, řidičů kamionů a dalších společenských skupin, jelikož všichni jsou unaveni z dramatu v rámci politické elity.

"To se však zdaleka neblíží kolapsu," pokračuje expertka. Zdůrazňuje, že protesty zůstávají fragmentované a nekoordinované, ekonomika je přidušená, ale stále pomalu roste a navzdory snaze Trumpovy administrativy odříznout jej od světových trhů Teherán nadále obchoduje se zahraničím a prodává svou ropu. Navíc, si v očích mezinárodního společenství získal respekt za plnění dohody o svém jaderném programu, ačkoliv od ní USA odstoupily, vyzdvihuje Esfandiaryová.

Írán se změnil

Dnešní Írán se liší od toho před 40 lety, jelikož prohlubující se izolace přinutila zemi přizpůsobit se a dospět, tvrdí odbornice. Írán je podle ní pragmatický, již netrvá na šíření revoluce a své ideologie, za cíl si klade zajistit si bezpečnost, posílit svůj vliv a vytvořit nárazníkové pásmo na svých hranicích, navíc se vyvíjí i vnitřně a pokouší se držet krok s dynamickou a měnící se společností.     

Za důkaz označuje analytička reakci íránské vlády na loňské protesty. Politické elity si totiž uvědomily, že běžný přístup - obviňování cizinců - nebude fungovat, a tak legitimizovaly požadavky demonstrantů a přislíbily reformy, poukazuje Esfandiaryová. Zmiňuje prezidenta Hasana Rúháního, že nelze vnucovat určitý životní styl budoucím generacím, která interpretuje jako jasné varování politické elitě. Rúhání sice dostál některým dílčím slibům, například posílil dostupnost a rychlost internetu a usnadnil podnikání, ale Íránci chtějí víc, zmiňuje expertka.

Íránci, z nichž se většina narodila až po islámské revoluci, touží po změně, ale mnoho z nich je unaveno politickými zvraty a nezbytně si nepřejí pád vlády, vysvětluje Esfandiaryová. Připomíná, že poslední revoluce ostatně přinesla zklamání a život v zemi, mírně řečeno, příliš nezlepšila. Írán je navíc obklopen politicky nestabilními státy, jako jsou Sýrie, Jemen a Irák, tudíž obavy z podobných otřesů v zemi, o které nikdo nestojí, jsou značné, tvrdí analytička. Dodává, že Íránci preferují postupnou změnu a reformu systému, která nebude tak prudká jako potenciální revoluce, čehož je dokladem i vysoká volební účast, která vedla k znovuzvolení Rúháního.     

"Navíc, Íránci jsou velmi unavení ze zahraničního zasahování do svých vnitřních věcí. Revoluce z roku 1979 svrhla šáha, který byl široce považován za loutku Spojených států," píše expertka. Podotýká, že veškeré vnější snahy ovlivnit politickou dynamiku v zemi budou snadno zdiskreditovány těmi, kteří si přejí zachování současného stavu, tudíž reforma či trvalejší změna může přijít pouze zevnitř, a to ve formě, kterou chtějí samotní Íránci.

Íránské kroky a akce jsou často posuzovány prizmatem zastaralé představy o klerikálním režimu, který v zemi panoval krátce po revoluci, konstatuje Esfandiaryová. Zdůrazňuje, že dnešní Írán je jiný, změnila se tamní společnost i celý region, v důsledku čehož se íránský režim neblíží kolapsu. "Utkvělá představa Trumpovy administrativy, že Írán je nutné pouze trochu více zmáčknout a rozsype se, je chybná," deklaruje analytička. Takový přístup podle jejího názoru mnoho nepřinese a pouze ignoruje zájem Íránců vyhnout se opakování roku 1979 a diskredituje ty, kteří prosazují změnu zevnitř.