Jak dál v íránské krizi? Z Washingtonu znějí překvapivá slova

Žádný cíl, žádné východisko

Navrhovaný útok v odvetě za sestřelení amerického bezpilotního letounu by nebezpečně eskaloval konfrontaci USA s Íránem, kterou Trump prosazuje, aniž by měl jasný cíl, uvádí washingtonský deník. Dodává, že díky tomu také neexistuje výhled na úspěšné východisko.

"Írán je téměř jistě odpovědný za sérii provokativních činů v oblasti Perského zálivu v posledních týdnech, včetně podminování lodí, stejně jako sestřel dronu," pokračuje editorial. Podotýká ovšem, že Trump učinil tuto opatrně stupňovanou ofenzivu prakticky nevyhnutelnou, když v dubnu utužil protiíránské sankce.

Americký nátlak na Evropskou unii, Čínu a jiné váhající země téměř zastavil expert íránské ropy a dalších komodit, připomíná renomovaný server. Doplňuje, že Trump sice hrozí režimu Ajatolláha Chámeneího ekonomickou katastrofou, ale zároveň nenabízí žádnou alternativní cestu.

Trump tvrdí, že chce vyjednávat, ale jeho ministr zahraničí Mike Pompeo předložil dlouhý seznam amerických podmínek, které žádají nejen přísnější kontrolu íránského jaderného programu, o což dle svých slov americký prezident usiluje, ale také celkovou revizi íránské zahraniční politiky, konstatuje Washington Post. Poukazuje, že i Pompeo otevřeně připouští, že íránský režim na tyto požadavky nikdy nepřistoupí a raději naznačuje, že "lidé mohou svrhnout vládu".

"Ve skutečnosti, jakkoliv by změna režimu v Teheránu byla žádoucí, sankce ji nepřinesou," tvrdí prestižní deník. Varuje, že k dosažení cílů vytýčených šéfem americké diplomacie by byla nutná válka a k ozbrojenému střetu ostatně kroky Trumpovy administrativy směřovaly, dokud prezident ve čtvrtek neustoupil.

Válka by byla pošetilá

Není pochyb o tom, že Trump si pamatuje na svůj často opakovaný slib, že nezatáhne Spojené státy do dalšího "blízkovýchodního bahna", píše editorial. Deklaruje, že válka s Íránem by v tomto směru byla pro prezidenta mimořádně sebepoškozující.

Dokud Trump nerozpoutal kampaň "maximálního nátlaku", Írán totiž nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu, připomíná washingtonský server. Odkazuje na hlášení inspektorů OSN, že íránský jaderný program byl skutečně omezen.

Menší letecké údery, které Trump zvažoval, by íránskou agresi nezastavily a už vůbec by nevedly ke změně tamního režimu, konstatuje vlivný deník. Nastiňuje, že nejpravděpodobnějším důsledkem by byla další eskalace napětí s Íránem, který má prostředky k zabíjení Američanů na Blízkém východě.

"Otevřená válka s dobře vyzbrojenou osmdesátimilionovou zemí by byla pošetilá - a měla by být nemyslitelná," apeluje americký server. Doplňuje, že až do minulého čtvrtka se však naneštěstí zdálo, že Trump příliš nepřemýšlel o tom, kam jeho politika vůči Íránu může vést, což by měl nyní napravit a nařídit její restart.

Americký prezident by měl zaprvé nastavit realistické cíle, nabádá Washington Post. Naznačuje, že Írán by mohl obnovit a možná zpřísnit kontrolu svého jaderného programu, ale zajisté se nevzdá svých regionálních ambicí.

Spojené státy by tak neměly prosazovat kapitulaci Íránu jménem Saúdské Arábie a Izraele, uvádí renomovaný deník. Namísto toho doporučuje obnovení koalice s evropskými partnery, která již dříve uspěla v zadržování íránských jaderných ambicí, a znovuotevření komunikačních kanálů s Teheránem.