Íránský útok na Izrael? Muž z Pentagonu popsal, jaké má Teherán možnosti

Konstantní rétorika Teheránu 

Salámího slova, že "Izrael může být zničen v jediné operaci", by tak šlo brát jako agresivní výrok určený íránské veřejnosti, připouští Osborn. Zároveň podotýká, že íránské interní dokumenty a filozofie tamního režimu otevřeně volají po likvidaci Izraele.

Poznámky generála íránských Islámských revolučních gard Salámího tedy nikterak nevybočují ze známé, konsistentní antiizraelské rétoriky, která zní z Íránu, deklaruje bývalý pracovník amerického ministerstva obrany.

Salámího výroky se také hemží poznámkami a náznaky, že jednotky pod jeho velením mohou stát za nedávným výbuchem v izraelské továrně na pokročilé zbraně, odkazuje autor komentáře na analýzu webu Al-Monitor. Doplňuje, že podle izraelských zpráv ale exploze nikoho nezranila a došlo k ní během "rutinního testu".

Osborn soudí, že Salámího tvrzení o údajné zranitelnosti Izraele vůči úderům v "dominovém stylu" lze sice snadno v mnoha směrech odmítnout jako hyperbolu, zároveň však přinášejí několik zajímavých věcí, nad nimiž stojí za to přemýšlet.

"Izrael je například bez debat velmi zkušený, pokud jde o oblast protiraketové obrany, s ohledem na svou nedávnou historii," píše někdejší pracovník Pentagonu. Připomíná, že židovský stát provozuje systém Železná klenba a další formy pozemní obrany proti nepřátelským střelám.

Tato skutečnost zdánlivě snižuje izraelskou zranitelnost vůči rozsáhlému íránskému arzenálu balistických raket, z nichž mají některé schopnost doletět do Izraele, pokud by měly patřičnou trajektorii, uvádí Osborn. Vysvětluje, že Izrael dělí od Íránu zhruba 1.600 kilometrů, což je vzdálenost na maximální hranici bojového dosahu většiny íránských střel dlouhého dosahu.

Zbývá jen terorismus 

Vzdálenost mezi oběma zeměmi ale ukazuje na další, ne-li mnohem palčivější problém, domnívá se autor komentáře. Považuje za něj to, jak blízko k izraelským hranicím by se musely dostat íránské síly, aby dokázaly zahájit vojenský útok.

"Íránské pozemní síly by musely projít skrze Irák či Turecko, nebo nějak překonat oblast Perského zálivu, aby se dostaly na druhou stranu, na Arabský poloostrov," pokračuje vojenský publicista. Vyzdvihuje, že jakýmkoliv směrem postupující íránská vojska by byla bez debat vysoce zranitelná ze strany izraelského vzdušného úderu.

Z toho Osborn vyvozuje, že vyjma možnosti, že si Írán v jistou chvíli obstará jaderné zbraně, neexistuje příliš široké spektrum cest, kterými by islámská republika mohla zaútočit na Izrael s výraznější nadějí na úspěch. Zbývá tedy pochopitelně varianta, že se Teherán uchýlí k teroristické taktice, a to není nic, co by bylo mimo realitu, doplňuje autor komentáře.

Malé, tajně provedené teroristické útoky typu "udeř a zmiz" tak mohou být ve skutečnosti tím, co má Salámí na mysli, když hovoří o tom, že úder na několik cílů může dostat Izrael na kolena, míní bývalý pracovník Pentagonu. Do této rovnice připočítává i známý fakt, že Írán patřil a zřejmě nadále patří mezi státy podporující teroristické organizace.

Podobně jako v případě protivzdušné obrany je ale Izrael z jasných důvodů nepochybně zběhlý a zkušený i v protiteroristické taktice, ubezpečuj závěrem Osborn.