Kolik stojí lidský život? V Afghánistánu někdy i pouhé 3100 korun

Britská organizace zveřejnila poprvé informace o odškodněních pro příbuzné stovek afghánských civilních obětí, které jsou dávány do souvislosti s působením britských sil v Afghánistánu, uvedla dnes stanice BBC.

Britské ministerstvo obrany dohromady v letech 2006 až 2014 vyplatilo 688.000 liber (20,4 milionu Kč) za smrt 289 civilistů. V jednom případě rodina obdržela podle ní pouze 104,17 libry (3092 Kč) za smrt blízkého.

Londýnská charitativní organizace monitorující ozbrojené konflikty AOAV provedla analýzu téměř 7000 kompenzací vyplacených britskou armádou do roku 2014 v souvislosti s britskými bojovými operacemi v afghánské provincii Hílmand. Jde o první pokus prozkoumat podobným způsobem dopad působení britských armádních sil na životy civilistů v Afghánistánu, podotkla BBC.

Nejmladší civilní obětí byl tříletý chlapec, který podle záznamů zemřel během britské odminovací operace. Mezi 289 oběťmi bylo nejméně 16 dětí.

Odškodnění vyplacená za úmrtí civilistů se z hlediska své výše značně různila. Ministerstvo obrany uvedlo, že výše každé kompenzace byla určena na základě právních principů včetně minulých a budoucích ztrát a místních zvyklostí. V únoru 2008 obdržela rodina pouhé 104,17 libry (3092 Kč) za úmrtí svého příbuzného a poškození majetku. Podle záznamů šlo přitom o nejnižší odškodnění vyplacené kvůli úmrtí civilisty.

V kontrastu k této nízké kompenzaci britské síly zaplatily 110 liber (3265 Kč) za ztrátu mobilního telefonu na letecké základně a 662 liber (19.647 Kč) za zabití šesti oslů, kteří se zatoulali na střelnici.

Za smrt desetiletého chlapce v prosinci 2009 pak vyplatily 586,42 libry (17.404 Kč) a za smrt čtyř dětí zastřelených Mezinárodními bezpečnostními podpůrnými silami (ISAF) 4233,60 libry (125.645 Kč). Nejvyšší přiznaná kompenzace, 54.347 liber (1,612.910 Kč), byla vyplacena za úmrtí jedné osoby v Kábulu v roce 2007.

Záznamy ukázaly, že většina žádostí o náhradu škody byla zamítnuta. V případě úmrtí to bylo 885 žádostí. Organizace AOAV k tomu poznamenala, že civilních obětí způsobených britskými silami v Afghánistánu bylo ve skutečnosti pravděpodobně více, než kolik uvádějí záznamy.

"Každá smrt civilisty je tragédie a Británie vždy usiluje o to, aby riziko civilních obětí minimalizovala (..), ale toto riziko nikdy nelze zcela odstranit," uvedl mluvčí britského ministerstva obrany.

Související

Donald Trump Komentář

Donald Trump: Zrádce, co hází zodpovědnost za své chyby na jiné

Současný šéf Bílého domu Donald Trump je mnohé; extrémně bohatý realitní magnát, charismatický řečník, neústupný konzervativec – a především zrádce. Jeho zahraniční politika připomíná krupiéra, který zamíchá karty, rozdá je – a pak se jen baví tím, jak se ostatní hráči zoufale snaží poradit se svou hromádkou. Hlavní cíl? Nenést tíhu vlastních rozhodnutí.

Více souvisejících

Afghanistán Velká Británie

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vláda ČR

Česko bude mít novou koncepci zahraniční politiky. Vláda řešila čínský kyberútok

Koncepce naší zahraniční politiky klade důraz na zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů i na členství ČR v EU a NATO. Na středečním jednání schválila vláda klíčový strategický dokument, který formuluje základní cíle a priority české zahraniční diplomacie pro další roky. Věnovala se i odškodnění protiprávně sterilizovaných osob nebo zabezpečení funkční zdravotní záchranné služby v příhraniční oblasti se Slovenskem.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

před 6 hodinami

Internet

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi

Americké úřady zahájily vyšetřování čínské technologické firmy TP-Link kvůli podezření z porušování antimonopolních pravidel a závažným obavám o kyberbezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je TP-Link podezřelý z agresivní cenové politiky, která má za cíl vytlačit konkurenci z trhu. Kromě toho čelí firma také obviněním, že její síťová zařízení, zejména routery, představují riziko pro americkou národní bezpečnost.

před 7 hodinami

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

před 8 hodinami

Elon Musk

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi

Elon Musk otevřeně kritizoval nový výdajový a daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa, který byl minulý týden těsně schválen Sněmovnou reprezentantů. Návrh, označovaný Trumpem za „velký a krásný“, obsahuje biliony dolarů na daňové úlevy, zvýšení rozpočtu na obranu a rozšíření vládních výdajů. Nyní míří do Senátu.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Pár týdnů i tři měsíce. Jak dlouho trvají letní prázdniny ve světě?

Letní prázdniny jsou pro školáky jedním z nejočekávanějších období školního roku, kdy si mohou odpočinout a načerpat nové síly před dalším školním rokem. Délka letních prázdnin se po celém světě výrazně liší, zatímco někde si studenti dopřávají několik málo týdnů, jinde mají až 3 měsíce volna.

Zdroj: Zuzana Zídková

Další zprávy