"Krutý sebeklam" Donalda Trumpa. Jak efektivně ukončit blízkovýchodní konflikt?

Stávající snahy dojednat příměří, které je označováno za „udržitelný klid“, přirovnává The Observer k aplikaci náplasti na hlubokou a dlouho hnisající ránu. Výrazná lhostejnost, která posiluje panující nespravedlnosti a nerovnost táhnoucí se až k válce z roku 1948, pak učinila z nového výbuchu násilností nevyhnutelnou záležitost, tvrdí editorial.

Lhostejnost nahrává extremistům na obou stranách konfliktu, kteří usilují o vítězství, nikoliv o mír, nebere si servítky prestižní týdeník. Varuje, že situace ohrožuje budoucnost Izraele i Palestiny, stejně jako stabilitu celého regionu.

„Události uplynulého týdne vzdálily výhled na trvalejší urovnání více než kdy dříve,“ pokračuje britský server. Konstatuje, že poslední střety prolomily v mnoha směrech předchozí hranice, se vším negativním, co k tomu patří.

Masivní raketové salvy, které pálí Hamás ze své bašty v Gaze na Tel Aviv a další vzdálená izraelská města, zaskočily a vystrašily izraelské politiky, nastiňuje The Observer. Dodává, že tyto násilnosti také v mnoha městech štvou Araby a izraelské Židy proti sobě, přičemž toto štěpení může mít potenciálně hluboké a trvalé následky.

Jiné aspekty současné jsou naopak hrozivě známé, přiznává editorial. Připomíná, že stejně jako v přechozích válkách mezi Izraelem a Hamásem v letech 2009, 2012 a 2014 tvoří většinu obětí civilisté, včetně mnoha dětí.

„Vzhledem k výrazně větším zdrojům Izraele připadá disproporčně počet obětí a destrukce na Palestince,“ píše renomovaný týdeník. Doplňuje, že násilí podobně jako dříve prohlubuje politické rozdělení a polarizaci a živí nenávistný narativ extremistů.

Současný stav je podle editorialu nelidský, netolerovatelný, iracionální a zcela nepřijatelný. Uzavřený kruh teroru a utrpení nesmí v budoucnu pokračovat, burcuje The Observer. Věří, že Židé a Arabové, kteří žijí vedle sebe, dokážou jednat lépe a měli by tak činit.

Aby se tak stalo, je nezbytná větší upřímnost, přičemž nemá smysl předstírat, jak činí mnoho lidí v Izraeli, Spojených státech, Evropě a arabském světě, že „palestinský problém“ sám od sebe nějak zmizí, vyzdvihuje The Observer. 

„Nezmizí. Takže buďme upřímní,“ apeluje prestižní týdeník. Konstatuje, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu není způsobilý pro další výkon funkce, jelikož ke stávající krizi výrazně přispěl svým odmítáním řešení v podobě dvou států podporované OSN, svou podporou záboru a anexi palestinských území na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě, svým diskriminačním postojem k izraelským Arabům, svou tolerance vůči neofašistickým náboženským a krajně pravicovým osadnickým skupinám i nedávným nevybíravým zásahem izraelské policie v mešitě al-Aksá.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

The Observer jedním dechem dodává, že ani Mahmúd Abbás, zdiskreditovaný předseda palestinské samosprávy, není způsobilý, aby dál vedl Palestince, především bez nových voleb. Zároveň si ale vůdčí roli mezi Palestinci nemůže nárokovat Hamás, násilná, agresivní organizace, která je závislá na Kataru a Íránu, odmítá právo Izraele na existenci a zjevně nemá žádný problém s využíváním vlastního obyvatelstva coby lidských štítů, zdůrazňuje editorial.

Měli bychom si přiznat, že otázky vyznání, etnického původu, rasy a dokonce i pozemků nakonec nejsou hlavním problémem, za který prestižní server označuje to, že Izrael i Palestina mají – politicky řečeno – překvapivě špatné vedení, tudíž společné naděje na mír, bezpečnost a prosperitu každým dnem podrývají zaslepení politici a ideologové, kteří upřednostňují vlastní zájmy a předsudky.

Také kroky i pasivita mnoha západních zemí, především Spojených států a Velké Británie, každým dnem přispívají k této historické konfrontaci, jejímuž vypuknutí samy napomohly, kritizuje The Observer. Deklaruje však, že Izrael i Palestina předně potřebují nové vedení oddané vizi míru, nikoliv války.

„Příměří je nezbytný první krok a je okamžitě potřeba. Ale přerušení (bojů) nesmí být signálem světu, aby odklonil svůj zrak ako v minulosti,“ britský týdeník. Soudí, že musí jít naopak o moment, kdy bude zahájeno nové, odhodlané mezinárodní diplomatické úsilí k trvalému urovnání na bázi dvou států, se kterým se oba národy pod novým vedením mohou sžít. To je podle editorialu jediná upřímná cesta.