MSF: Covid-19 způsobil v Adenu katastrofu. Lidem kolabují plíce, mnozí umírají doma

Covid-19 způsobuje v Jemenu katastrofu. Nasvědčují tomu mimo jiné počty mrtvých ve zdravotnickém středisku pro léčbu tohoto onemocnění Lékařů bez hranic v Adenu, což je jediné zařízení na jihu Jemenu, které se plně věnuje pacientům s touto nemocí. Země potřebuje urgentně mezinárodní pomoc.

Od 30. dubna do 17. května přijali zdravotníci v tomto zařízení 173 pacientů, nejméně 68 z nich zemřelo. Mnoho nemocných přichází v době, kdy už trpí syndromem akutní dechové tísně, což výrazně ztěžuje snahu o záchranu jejich životů. Lékaři bez hranic to uvedli v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

„Pro naše týmy je strašně těžké vidět pacienty přicházet ve stavu, kdy lapají po dechu jako ryba na suchu, a vědět, že jim už není pomoci. A nezáleží na tom, jak moc se o to snažíme,“ přibližuje lékař Ghazali Mohammed Babiker.

Navíc to nasvědčuje tomu, že řada dalších nemocných lidí zůstává doma. A o tom, že mnoho lidí doma také umírá, vypovídají oficiální statistiky o pohřbech - ty odhalují, že v uplynulém týdnu umíralo ve městě Aden každý den až osmdesát lidí. Před příchodem COVID-19 tam zemřelo denně zhruba deset lidí. Dalším indikátorem toho, jak moc se nemoc rozšířila, je počet zdravotníků, které Lékaři bez hranic v centru ošetřují.

„V našem zdravotnickém středisku vidíme jen špičku ledovce, co se týče počtu infikovaných lidí ve městě. Lidé k nám přicházejí příliš pozdě, aby mohli být zachráněni. A víme, že množství dalších lidí nepřijde vůbec - prostě umírají doma. Je to srdcervoucí situace,” přibližuje Caroline Seguin, manažerka operací Lékařů bez hranic v Jemenu.

In Aden’s only #COVID-19 treatment centre we are seeing a catastrophe unfold. "What we are seeing in our treatment centre is just the tip of the iceberg in terms of the number of people infected and dying in the city".Read the press release → https://t.co/8jVdwvJLtw #Yemen

— MSF International (@MSF) May 21, 2020

„Vysoká míra úmrtnosti, kterou vidíme u našich pacientů, odpovídá té z jednotek intenzivní péče v Evropě. Ale tady umírají mnohem mladší lidé než ve Francii nebo Itálii - většinou muži ve věku čtyřiceti až šedesáti let,” doplňuje Caroline Seguin.

Malárie, dengue nebo chikungunya nikdy nezabily tolik lidí tak rychle

Lidé v Adenu měli špatný přístup k lékařské péči už před příchodem COVID-19. Zdravotnický systém ve městě zkolaboval kvůli pěti letům válčení. Úřady nemají dostatek prostředků, aby na šíření nemoci mohly adekvátně reagovat. Chybějí peníze na platy zaměstnanců, osobní ochranné prostředky a je k dispozici jen velmi málo testů, takže skutečný počet případů není známý. Nicméně umírající pacienti mají zcela jasně symptomy COVID-19.

Nemoci jako malárie, horečka dengue nebo chikungunya jsou ve městě endemické, nicméně nikdy nezpůsobily tolik úmrtí v tak krátkém čase. „V Adenu jsme s Lékaři bez hranic viděli už hodně věcí. Během nejtemnějších dní bojů v roce 2015 jsme udrželi naše nemocnice otevřené. Jsme zvyklí přijímat stovky zraněných během několika málo hodin. Přesto, na šíření COVID-19 ve městě je něco výjimečně smutného - katastrofa, které jsme se tak báli, je tady,“ podotýká lékař Ghazali Mohammed Babiker.

Lékaři bez hranic dělají, co je v jejich silách, ale sami virus porazit nemohou. Jemen potřebuje pomoc mezinárodního společenství.

„Je třeba, aby OSN a dárcovské země udělaly více. A udělaly to urgentně. Nejen pro Aden, ale pro celý Jemen. Je zapotřebí najít peníze, aby mohli být zaplaceni zdravotníci. A je nezbytné zorganizovat zásoby osobních ochranných prostředků. Země zoufale potřebuje více kyslíkových koncentrátorů, které pomáhají nemocným pacientům dýchat,” vyzývá Caroline Seguin s tím, že místní úřady musí udělat vše pro to, aby usnadnily práci mezinárodním organizacím jako jsou Lékaři bez hranic. Konkrétně, aby například umožnily vstup mezinárodních pracovníků do země.

Lékaři bez hranic poprvé působili v Jemenu v roce 1989. Od roku 2007 jsou v zemi nepřetržitě. V roce 2019 organizace působila ve 12 nemocnicích a zdravotnických centrech a dalším více než 20 zařízením ve 13 guvernorátech poskytovala podporu. Lékaři bez hranic také pomáhají s léčbou pacientů s COVID-19 v léčebném středisku ve městě Saná. V boji s nemocí poskytují i další formu pomoci místním úřadům na různých místech v zemi, jako je Hudajdá, Hajdan, Hadždža a Khamir.

Lékaři bez hranic vyhlásili krizovou sbírku na boj s COVID-19 a důsledky pandemie. Přispět je možné přes darovací formulář https://darujte.lekari-bez-hranic.cz/covid-19 anebo na krizový účet č. 222 666/2700.

Související

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Izraelci znovu zaútočili. Zasáhli cíle v Jemenu, následovala odveta

Izrael podnikl v regionu další vojenský úder. Konkrétně zaútočil na tři přístavy a elektrárnu v té části Jemenu, kterou ovládají Húsiové. Informovala o tom BBC. Útok potvrdil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle jeho slov byla jedním z cílů komerční loď Galaxy Leader, které se rebelové zmocnili před dvěma lety. 

Více souvisejících

Jemen Lékaři bez hranic Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy