Chcete válku? Nemusí být jen ta obchodní, hrozí Čína Trumpovi

Tato varovná slova zazněla v době, kdy Washington oznámil nová cla na veškeré čínské zboží. Peking odpověděl vlastními protiopatřeními, včetně 10–15% cel na americké zemědělské produkty. Čínské velvyslanectví ve Washingtonu poté podle BBC zveřejnilo ostrý vzkaz na sociální síti X, v němž zdůraznilo, že pokud USA chtějí válku – ať už obchodní, tarifní nebo jinou – Čína je připravena bojovat „až do konce“.

Prohlášení představuje jednu z nejsilnějších výhrůžek od chvíle, kdy se Trump vrátil do prezidentského úřadu. Přichází v době, kdy se v Pekingu koná výroční zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců, během něhož premiér Li Čchiang oznámil další zvýšení vojenských výdajů o 7,2 %. Tento krok se očekával, protože přesně stejnou úroveň růstu obranného rozpočtu Peking oznámil i loni.

Čína se snaží vyslat svým občanům signál, že její ekonomika zůstává stabilní a schopná růstu, a to navzdory hrozbě obchodní války. Zároveň se Peking snaží prezentovat jako mírumilovná země, na rozdíl od USA, které obviňuje z neustálého zapojování do konfliktů, například na Blízkém východě a na Ukrajině.

Čínští představitelé také pečlivě sledují Trumpovy kroky vůči dalším americkým spojencům, jako jsou Kanada a Mexiko, které rovněž čelí vysokým clům. Peking se proto zdráhá přehnaně vyostřovat rétoriku, aby neodradil potenciální nové obchodní partnery.

Premiér Li Čchiang ve svém úterním projevu zdůraznil, že Čína hodlá pokračovat v otevírání své ekonomiky zahraničním investorům, a chce přilákat nové podnikatelské subjekty.

Navzdory své snaze o umírněnější image Čína v minulosti opakovaně naznačila, že je připravena na ozbrojený konflikt. V říjnu loňského roku prezident Si Ťin-pching vyzval armádu, aby „posílila svou připravenost na válku“ během vojenských cvičení kolem Tchaj-wanu. Odborníci však poukazují na rozdíl mezi vojenskou připraveností a skutečnou ochotou vést válku.

Peking také kritizoval USA za to, že je viní z šíření fentanylu, což označil za „slabou výmluvu“ pro uvalení nových cel. Čínské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že „zastrašování na nás neplatí“ a že „nátlak, vydírání ani hrozby nejsou správnou cestou k jednání s Čínou“.

Vztahy mezi USA a Čínou jsou dlouhodobě napjaté a nová vlna ostré rétoriky situaci dále eskaluje. Trump, který po svém návratu do Bílého domu sliboval pragmatičtější vztahy s Pekingem, zatím žádné výrazné zlepšení nepřinesl. Přestože si krátce po volbách se Si Ťin-pchingem telefonoval a nazval jej „velkým vůdcem“, plánovaný další telefonát minulý měsíc se nakonec neuskutečnil.

Čína se mezitím potýká s ekonomickými výzvami, jako je pokles spotřeby, krize na trhu s nemovitostmi a rostoucí nezaměstnanost. V reakci na to Peking oznámil plány na masivní investice do své ekonomiky, přičemž detaily byly odhaleny právě na zasedání Národního lidového kongresu.

Přestože Čína disponuje druhým největším vojenským rozpočtem na světě ve výši 245 miliard dolarů, její výdaje na obranu jsou ve srovnání s USA či Ruskem relativně nižší. Odborníci se však domnívají, že Peking své skutečné vojenské výdaje záměrně podhodnocuje.

Navzdory bojovné rétorice čínská ekonomika čelí zpomalování a rostoucími tarify hrozí další zpomalení jejího růstu. Čchiang ve svém projevu uznal, že „vnější prostředí je stále složitější a závažnější“, což může mít dopad na obchod, vědu a technologie.

V reakci na ekonomické výzvy Peking zvýšil svůj rozpočtový deficit na 4 % HDP, což je nejvyšší úroveň za několik desetiletí, aby podpořil výdaje a kompenzoval dopady amerických cel. Zároveň snížil roční inflační cíl na 2 % z dosavadních 3 %, čímž uznal rostoucí deflační tlaky v ekonomice.

Čínská ekonomika se kromě vnějšího tlaku potýká také s domácími problémy, jako je slabá spotřeba, krize v sektoru nemovitostí, rostoucí zadlužení místních vlád, klesající zahraniční investice a vysoká nezaměstnanost mladých lidí.

Někteří analytici se domnívají, že oznámená opatření nebudou stačit k zabránění dalšímu zpomalování. „Čína sice oznámila určité zvýšení fiskální podpory, ale rozsah těchto opatření je spíše omezený,“ uvedl pro CNN analytik Julian Evans-Pritchard ze společnosti Capital Economics.

Navzdory ekonomickým problémům zůstává Čína pevně odhodlána stát se světovou technologickou velmocí. Li Čchiang ve svém projevu slíbil větší podporu pro vybraná odvětví, včetně biovýroby, kvantové technologie, umělé inteligence a 6G.

Zdůraznil také závazek Pekingu podporovat rozvoj „inteligentních výrobních zařízení“, včetně AI řízených elektromobilů a robotiky. Rozpočet na vědu a technologie byl pro rok 2025 navýšen o 10 % na 398 miliard jüanů (54,7 miliardy dolarů).

Čínské technologické ambice byly letos posíleny úspěchy soukromého AI startupu DeepSeek, který překvapil Silicon Valley svou pokročilou jazykovou AI. Kromě toho čínský průmysl elektromobilů, vedený značkou BYD, se stal vážnou konkurencí pro Teslu.

Přesto tyto úspěchy nedokážou plně vyvážit širší ekonomické výzvy, včetně sílících amerických obchodních bariér.

„Skutečným cílem Trumpovy celní války je podkopat status Číny jako globální výrobní velmoci,“ uvedl Wang I-wej, ředitel Institutu mezinárodních vztahů na Renminově univerzitě v Pekingu.

Podle něj vyšší cla ohrožují zejména nízkonákladové výrobní závody v Číně, které mají nízké ziskové marže. „Další zvýšení cel povede k jejich přesunu do Vietnamu či jiných regionů, což může urychlit deindustrializaci Číny,“ varoval Wang.