Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump

Krize ve vztazích mezi Washingtonem a Londýnem se vyostřila poté, co Spojené království zpočátku odmítlo přímou účast na americko-izraelské ofenzívě. Přestože britská vláda později schválila podporu defenzivních úderů proti raketovým odpalovacím zařízením, nevyslala své námořnictvo do Hormuzského průlivu. Trump v rozhovoru připomněl, že se tehdejšího premiéra Keira Starmera ptal na vyslání válečných lodí, ale obdržel odpověď, že žádné nejsou k dispozici. Šéf Bílého domu tuto situaci označil za smutnou a zopakoval, že Spojené státy musely klíčovou námořní trasu zajišťovat samy.

V souvislosti s Falklandskými ostrovy Trump vyjádřil pochybnosti o tom, zda má Spojené království v současnosti dostatečnou vojenskou kapacitu na jejich obranu. Podle amerického prezidenta již Británie není stejnou zemí, jakou bývala před několika desetiletími. Na dotaz ohledně případné americké pomoci při novém územním sporu odmítl dát jednoznačný závazek. Mluvčí britské vlády reagoval prohlášením, že suverenita souostroví náleží Spojenému království a právo ostrovanů na sebeurčení zůstává zcela zásadní.

Šéf Bílého domu během rozhovoru podrobil ostré kritice také britskou vnitřní politiku, zejména v oblasti imigrace a energetiky. Varoval, že pokud Londýn nezastaví nekontrolovaný příliv lidí z celého světa, přestane Spojené království jako země v budoucnu existovat. Zkritizoval rovněž vysoké ceny energií v Británii a prohlásil, že se hlavní město výrazně změnilo k horšímu. V této souvislosti slovně napadl londýnského starostu Sadiqa Khana, kterého označil za špatného a nepříjemného člověka.

Zástupci londýnského starosty na americké výroky reagovali s tím, že Trump je Khanem nepřiměřeně posedlý. Zdroje z radnice zdůraznily, že míra násilné trestné činnosti v Londýně je nižší než ve všech velkých amerických městech. Město zároveň označily za úspěšnou a rozmanitou globální metropoli, jejíž úspěch americký prezident nedokáže pochopit. Nepokoje a vojenské operace v oblasti Hormuzského průlivu přitom nadále vyvolávají turbulence na světových trzích a vedou k růstu cen ropy i pohonných hmot.

Prohlášení z Washingtonu vyvolala značnou odezvu také v Argentině, jejíž prezident Javier Milei poukázal na příznivý vývoj pro argentinské územní nároky. Argentinská strana dlouhodobě považuje souostroví za své území, zatímco Spojené státy v tomto sporu tradičně zachovávaly neutrální postoj. Přestože Washington dosud uznával britskou správu nad ostrovy, současná revize amerických postojů představuje posun v mezinárodní diplomacii. Britská strana v reakci připomněla referendové hlasování obyvatel ostrovů z roku 2013, v němž se naprostá většinou vyjádřila pro setrvání pod britskou správou.