Členství Ukrajiny v NATO bude mít důsledky, hrozí Rusko. Přitom je o něm 15 let rozhodnuto

Kreml dodal, že členství Ukrajiny v NATO bude pokládat za hrozbu pro Rusko a vyžádá si to tvrdou ruskou reakci. "Členství Ukrajiny v NATO bude mít velmi, velmi negativní důsledky pro celou bezpečnostní architekturu v Evropě, která je již napůl zničena," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle jeho slov by to představovalo i "absolutní nebezpečí, hrozbu pro naši zemi".

Přitom právě členství Ukrajiny v NATO má být hlavním tématem nadcházejícího summitu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil v rozhovoru pro americkou ABC nadcházející summit NATO ve Vilniusu za velice důležitý. Společně s vedoucím prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem potvrdili, že Ukrajina věří v konkrétní bezpečnostní záruky, které by jí zajistily územní integritu a do budoucna smysluplný mír. 

Americký prezident Joe Biden poskytl krátce před summitem rozhovor CNN, v němž ale řekl, že Kyjev není v tuto chvíli připraven na členství v NATO. O celé záležitosti se Zelenským dlouze mluvil, přičemž jej podle svých slov ujistil, že Spojené státy budou nadále poskytovat Ukrajině bezpečí a zbraně, zatímco bude probíhat proces přijetí. 

Podobně hovořil před pár dny i německý kancléř Olaf Scholz, který prohlásil, že Ukrajina ví, že do NATO nevstoupí, dokud bude ve válce s Ruskem. Ale i Ukrajina před nedávnem sama uvedla, že ví, že vstup do NATO zatím není možný. Usiluje ale o to, aby se stala členem NATO jen velmi krátce poté, co vyhraje ve válce proti Rusku. V rozhovoru pro Politico to řekl náměstek ukrajinského ministra obrany Volodymyr Havrylov. 

Havrylov serveru řekl, že NATO by mělo poskytnout Ukrajině seznam kroků, které mají být podniknuty k zajištění jejího členství v alianci, a to "s jasným potvrzením, že Ukrajina je legitimním kandidátem" na členství.

"Rádi bychom slyšeli plán nebo mapu nebo seznam kroků, které mají obě strany, NATO a Ukrajina, udělat, abychom dosáhli členství ve velmi krátkém časovém období," uvedl. Uznal, že země nemůže do aliance vstoupit, dokud je ve válce, zároveň ale chce, aby po vítězství Ukrajiny byl "proces (vstupu) do bloku velmi, velmi krátký."

Havrylov také uvedl, Ukrajina bude během přechodného období před členstvím jednat s NATO o "systému bezpečnostních záruk". Ty by měly zahrnovat závazky zemí NATO pomoci Ukrajině vyhrát válku, podporu ukrajinské ekonomiky a podporu sankcí a dalších forem tlaku na Rusko.

Náměstek tak zopakoval slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který před nedávnem pro Wall Street Journal uvedl, že chápe, že Ukrajina nemůže vstoupit do NATO vzhledem k tomu, že válka dosud neskončila. Dodal ale, že pokud Ukrajina neobdrží konkrétní informace o tom, kdy bude moci vstoupit do Aliance, nevidí žádný důvod k účasti na summitu NATO ve Vilniusu.

Baiba Braže, která zastává od roku 2020 jednu z nejvyšších civilních funkcí v rámci NATO, v rozhovoru pro European Pravda před nedávnem uvedla, že o členství Ukrajiny v NATO je prakticky rozhodnuto. 

Podle ní je zásadní podmínkou, aby Ukrajina z války odešla vítězně. "Musí existovat nezávislá demokratická Ukrajina, která může po válce vstoupit do NATO. Během války je perspektiva důležitá. Proto generální tajemník odjel do Kyjeva a my jsme potvrdili rozhodnutí spojenců, že Ukrajina bude členem NATO," uvedla.

Zaznívají ale i jiné názory. NATO by mělo zvážit vynechání fáze "akčního plánu" v případě přijetí Ukrajiny do NATO, tvrdí britský ministr obrany Ben Wallace. Je ale nepravděpodobné, že by tento názor sdílelo všech 31 členských států, takže nezle očekávat, že by na červencovém summitu NATO ve Vilniusu došlo ke změně. Ministr ale upozornil, že NATO bylo schopno zrychleně pozvat Finsko a Švédsko, což vyvolává otázku, zda by se totéž nemohlo udělat v případě Kyjeva.

"Nakonec Ukrajinci budou mít jedny z nejzkušenějších pozemních sil v Evropě a budou pravděpodobně jednou z nejvíce vyzbrojených evropských zemí," vysvětlil Wallace. "Myslím, že (ve Vilniusu) bychom mohli odstranit bariéry, aby se Ukrajina posunula směrem k větším bezpečnostním zárukám a silnější podpoře," dodal Wallace.

Severoatlantická aliance přivítala aspirace Ukrajiny a Gruzie ohledně členství už na summitu v rumunské Bukurešti v dubnu 2008. Státy tehdy v deklaraci vyjádřily souhlas s tím, aby se obě země v budoucnu staly členy NATO. Gruzii napadlo Rusko ještě téhož roku, Ukrajině nejprve v roce 2014 anektovalo Krym a na konci loňského února přistoupilo k invazi na zbytek jejího území.