Francie odkládá předání lodí Mistral, Rusko je trpělivé. Zatím...

Prezidentský palác v Paříži vydal krátké prohlášení poté, co zesílily spekulace o naplňování kontraktu v hodnotě 1,12 miliardy eur (takřka 31 miliard Kč), který je největším prodejem zbraní jakékoliv země Severoatlantické aliance (NATO) Rusku. První loď měla být Rusům odevzdána do konce října, ale Paříž kvůli vývoji na Ukrajině předání odložila s tím, že se v listopadu uvidí, jaká je situace.

Náměstek ruského ministra obrany Jurij Borisov podle státní agentury RIA Novosti reagoval na dnešní prohlášení Paříže slovy, že Rusko "zatím" nebude vznášet proti Francii žádné požadavky ohledně dodávky prvního Mistralu a očekává, že se kontrakt naplní. "Budeme trpělivě čekat. Zatím nepočítáme s žádnou akcí," řekl Borisov.

Jakmile ale bude zřejmé, že kontrakt byl zmařen, bude reakce Moskvy do písmene vycházet z textu obchodního kontraktu. "Pokud nám Mistral nedají, budeme se soudit a uplatníme sankce. Chování Ruska se bude přísně řídit podepsanou smlouvou," řekl Borisov.

Šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexej Puškov označil dnešní informaci z Paříže za důkaz nátlaku na Francii ze strany NATO. "Kdyby záleželo na rozhodnutí (prezidenta Françoise) Hollandea, loď by nám dodali. Francie se snaží balancovat mezi svými závazky vůči Rusku a závazky vůči Severoatlantické alianci a Evropské unii," řekl ruský poslanec.

RIA Novosti minulý týden s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného ruského činitele uvedla, že Moskva dává Paříži lhůtu do konce listopadu na předání první ze dvou válečných lodí. Pokud se tak nestane, má v úmyslu požadovat tučné finanční odškodnění, potvrdil citovaný zdroj.

"Zatímco návrat části již Ruskem zaplacené je při nedodržení kontraktu téměř jistý, penále by se zřejmě mohla Francie vyhnout, pokud by smlouvu zrušila pomocí klauzule force majeure (doslova vyšší moc), kterou smlouva na Mistraly dle Andrijauskaite má a která se může vztahovat na případy jako je válka, ozbrojený konflikt nebo jejich vážná hrozba. Nejjistějším způsobem pro aplikaci této klauzule by však bylo zahrnutí Mistralů do sankčního režimu EU, ze kterého jsou v současné době kontrakty podepsané před 1. srpnem vyňaty," vysvětluje Jakub Kufčák z Asociace pro mezinárodní otázky.

"V praxi by loděnice DCNS, které Mistraly vyrábí, odstoupily od smlouvy na základě neudělení povolení francouzskou vládou a následovala by mezinárodní arbitráž. Část sumy, kterou by Francie, jako majoritní vlastník DCNS, pravděpodobně musela Rusku vrátit, by uhradilo pojištění transakce u francouzské exportní úvěrové agentury Coface a hlavním problémem by bylo nalezení nového kupce," míní Kufčák na serveru natoaktual.cz.

Smlouvu o dodávce dvou plavidel, která mohou převážet vrtulníky a tanky či velitelské štáby, podepsala Francie s Ruskem v roce 2011, tedy dlouho před ukrajinskou krizí. První loď nazvaná Vladivostok je prakticky připravena k předání v západofrancouzském přístavu Saint-Nazaire. Ovládat plavidlo se již ve Francii učilo 400 ruských námořníků. Druhá loď, pojmenovaná Sevastopol, by měla být dokončena do konce nadcházejícího roku.