Spor mezi EU s Polskem o jeho ústavní soud není stále vyřešen, varuje Brusel

Vládnoucí strana v Polsku - Právo a spravedlnost (PiS) - loni po svém výrazném vítězství v parlamentních volbách učinila několik kontroverzních kroků k upevnění moci. Patřily k nim také personální změny v ústavním soudu i rychle předložená novela zákona o něm. Tuto prosincovou novelu ovšem sami soudci v březnu odmítli jako protiústavní.

Polsko podle agentura Reuters nedává najevo, že by se chtělo podrobit tlaku. Je přitom velmi nepravděpodobné, že Evropská komise bude s to Varšavu potrestat nejpřísnějšími sankcemi, které se v takových případech předpokládají, tedy zbavení Polska hlasovacích práv v EU. Polsko ale podle některých komentářů může na svůj odpor doplatit při projednávání rozpočtu EU, kde hrozí, že by mohlo přijít o hodně ze společných finančních fondů.

Země sice nedávno přijala nový zákon o ústavním soudu, který řeší některé z dřívějších námitek Evropské komise, její obavy však nerozptýlil. Samotní europoslanci pak největší bývalou komunistickou zemi v EU kritizovali, že podle nich oslabuje demokracii v oblasti kontroly a rovnováhy moci.

„Není to debata proti Polsku, ale o zneužívání současných orgánů, které ohrožují demokracii, právní stát a které jdou proti vlastní společnosti," řekl polský europoslanec Janusz Lewandowski z frakce Evropské lidové strany, která se spojila s dalšími čtyřmi skupinami s návrhem rezoluce kritizující polskou vládu za podkopávání demokratických norem a hodnot. O rezoluci se má hlasovat ve středu.

Polští europoslanci ze strany PiS dnes polskou vládu hájili. „Evropská unie prochází největší krizí - brexit, možná odchod dalších zemí, nedostatek demokratických standardů a migrační krize," řekl europoslanec Ryszard Legutko. Ten také obvinil své kolegy z organizování debaty o Polsku, protože jejich političtí spojenci ztratili mocenský monopol a nemohou se s tím smířit.