Evropský tisk: Po zvolení Trumpa východ Evropy panikaří, ponížení západní politiky

Znepokojeny jsou především malé baltské země. Podle Le Figaro nezapomněly, že Trump tvrdil, že Spojené státy by se nemusely vydat na jejich pomoc, kdyby ruský prezident Vladimir Putin vyvolal nové vojenské dobrodružství na jejich hranicích. Nevolnost je cítit také v západní Evropě, která od druhé světové války zakládala svou obranu a bezpečnost na americké vojenské síle.

"Po brexitu (odchodu Británie z EU) a těchto volbách (v USA) je už možné vše. Před našima očima se hroutí jeden svět," uvedl podle Le Figaro francouzský velvyslanec ve Spojených státech Gérard Araud.

Co všechno se ale stane, je zatím velmi nejasné, protože Trump nemá politické zkušenosti a významnou roli v zahraniční politice USA bude hrát jeho diplomatický tým, který se ještě ani nevytvořil.

Přes očekávané nesplnění některých z jeho slibů se již ale určitá škoda napáchala. Trumpovo zpochybnění článku pět o vzájemné vojenské ochraně členů NATO oslabilo věrohodnost aliance u spojenců Washingtonu.

"Všechno je možné," uvádí na titulní straně německý deník Die Welt, podle něhož je nynější situace experimentem na otevřeném srdci demokracie. "Volba Donalda Trumpa je největší zatěžkávací zkouškou našeho systému a západních hodnot svobody, demokracie, právního státu a lidských práv. Teď se ukáže, jak silné jsou seberegulační mechanismy moderních svobodných společností," je přesvědčen list.

Psali jsme: Clintonová se přepočítala: Porazila ji koalice bělochů, neuspěla ani u menšin Němci mají vítr z Trumpa. Většina čeká zhoršení vztahů s USA, ukázal průzkum Trumpův úspěch připomíná brexit. Čeká svět katastrofa? ptá se slovenský tisk  

"Volební vítězství republikána Donalda Trumpa znamená konec západního světového pořádku, jak ho známe. Trumpismus ohrožuje západní demokracie," míní deník Frankfurter Rundschau, podle něhož Trump chce Ameriku zásadně změnit.

"Nebyla to porážka, to bylo ponížení. Nejen pro Hillary Clintonovou, ale pro celý establishment západní politiky," konstatuje list Handelsblatt, podle něhož je Trumpův úspěch dosavadním vrcholem zemětřesení, jehož epicentrum leží v Evropě okolo populistů jako jsou Le Penová, Wilders nebo podporovatelé brexitu.

Týdeník Die Zeit si klade otázku, jestli americká ústava dokáže takovou sílu a Trumpa udržet na uzdě. List Frankfurter Allgemeine Zeitung se ve svém komentáři zase zabývá možnými změnami americké zahraniční politiky. Trump podle něho v kampani nasliboval všechno možné, společným jmenovatelem jeho slibů ale bylo větší uzavření se Ameriky do sebe, ať už jde o otázky bezpečnosti, obchodu nebo klimatu.

Tagesspiegel si na titulní straně klade otázku: "Máme se teď bát?", zatímco nejčtenější deník Bild tvrdí: "Zvládneme i jeho."

Britský list The Independent píše, že z výsledku amerických voleb je každopádně jasné, že velké množství Američanů je přesvědčeno, že jejich země, a především jejich ekonomika, již nějakou dobu nefunguje podle jejich představ. Příliš mnoho lidí přišlo o práci, příjmy střední třídy příliš dlouho stagnují a dluhy federální vlády jsou znepokojivě vysoké. Američtí voliči, nebo minimálně značná část z nich, si přála skoncovat s tím, co považují za nevydařenou minulost. Jinými slovy globalizace, a argumenty politiků, kteří ji reprezentují, jako je Hillary Clintonová, ztratily svou moc. A Trumpův agresivní protekcionismus očividně zvítězil.