Řecko po kritice přesune tisíce migrantů z ostrovů na pevninu

Atény - Po kritice ze strany humanitárních organizací dnes Řecko oznámilo, že z přeplněného tábora na ostrově Lesbos přesune na pevninu zhruba 2000 žadatelů o azyl. Informovala o tom agentura AP.

V táborech na několika řeckých ostrovech s kapacitou asi 6400 lidí, je nyní podle agentury DPA až 20.500 osob. Mluvčí řecké vlády dnes uvedl, že vláda nemůže přeplněnost řešit i kvůli protiimigrační politice zemí, jako jsou Maďarsko či Polsko.

Řecko se v pondělí stalo terčem kritiky humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF), která vyzvala Atény, aby z táborů na ostrovech v Egejském moři evakuovaly aspoň děti a nejvíce zranitelné dospělé. Organizace uvedla, že přeplněnost táborů na ostrovech je mimo jiné důvodem vysokého počtu pokusů o sebevraždu mezi nezletilými migranty či častého sebepoškozování.

Mluvčí řecké vlády Dimitris Tzanakopulos dnes oznámil, že se na pevninu přesune 2000 žadatelů o azyl z tábora Moria na Lesbu, kde je situace podle humanitárních organizací nejhorší. V pevninském Řecku bude pak pokračovat vyřizování jejich žádostí o azyl. V táboře Moria s kapacitou 3100 osob žije v současnosti podle oficiálních údajů téměř 9000 migrantů.

"Situace v Morii je skutečně složitá, skutečně je na hranici," uvedl Tzanakopulos. Podle něj má Řecko omezené možnosti vypořádat se s problémem přeplněných táborů kvůli protiimigrační politice některých zemí EU, jako jsou Maďarsko či Polsko. "Musíme všichni pochopit, že jediným způsobem, jak dosáhnout komplexního řešení imigrační krize je poměrné rozdělení uprchlíků napříč Evropou," dodal Tzanakopulos.

Na řecké ostrovy Lesbos, Chios, Samos, Leros a Kos přitom stále proudí další migranti. Podle agentury AP jich od pátku do neděle jen na Lesbos dorazilo přes 600.

Kvůli nedostatku personálu trvají azylová řízení velmi dlouho. Od března 2016, kdy Evropská unie uzavřela s Ankarou dohodu o vracení migrantů, se podle údajů řecké policie z ostrovů do Turecka vrátilo jen 1725 osob.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto Původní zpráva

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.
Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

Více souvisejících

uprchlíci Řecko

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Pákistán

Pákistán vs Indie: Kdo vlastně krátký konflikt vyhrál?

Oba jaderní rivalové, Indie a Pákistán, vyšli z nejnovějšího konfliktu s těžkými ztrátami – a přesto se obě země předhánějí ve vyhlašování vítězství. Skutečnost je však jiná: ačkoli příměří drží, tento konflikt zanechal za sebou více otázek než odpovědí, píše CNN.

před 7 hodinami

Armáda Velké Británie

Děsivý obraz utajovaných praktik britských SAS: Soutěžili v popravování nevinných, zabíjeli neozbrojené i děti

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek prolomili po letech mlčení a poskytli BBC šokující svědectví o údajných válečných zločinech spáchaných jejich kolegy během nasazení v Iráku a Afghánistánu. Jde o nejobsáhlejší veřejně známou výpověď o těchto událostech, která odhaluje děsivý obraz dlouho utajovaných praktik elitních složek britské armády.

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Češi na MS v hokeji

MS v hokeji 2025: Česko porazilo Norsko 2:1

Česká hokejová měla v neděli večer na programu svůj druhý zápas v rámci skupiny B právě probíhajícího mistrovství světa. V dánském Herningu byli jejich dalšími soupeři Norové a oproti duelu se Švýcarskem, se kterým v pátek Češi vyhráli 5:4 po prodloužení, se tentokrát v sestavě objevila i posila z NHL Martin Nečas. Český tým nakonec Nory porazil 2:1.

včera

Donald Tusk

Tusk: Obrovský požár nákupního centra rozpoutalo Rusko

Obrovský požár, který v květnu 2024 téměř zcela zničil nákupní centrum Marywilska 44 ve Varšavě, byl podle polského premiéra Donalda Tuska výsledkem cíleného žhářského útoku nařízeného ruskými tajnými službami. Po roce vyšetřování Tusk v neděli oznámil, že Polsko má v tomto ohledu již „jistotu“.

včera

včera

MS v hokeji

Kanaďané jako první inkasovali, nakonec ale Lotyše deklasovali. Němce vlastní gól nesrazil

Nedělní program hokejového světového šampionátu pokračoval dvěma odpoledními zápasy. Ve Stockholmu se podruhé představili jedni z největších favoritů turnaje Kanaďané a podruhé svého soupeře deklasovali. Zatímco v sobotu to schytalo Slovinsko, tentokrát poznali sílu javorových listů Lotyši. Ti se sice ze začátku snažili o překvapení, když jako první skórovali, pak už ale vládla pouze Kanada, která nakonec dokráčela k výhře 7:1. K výhře 4:1 pak ve skupině A dokráčeli Němci, přestože i oni v duelu s Kazachstánem nejprve prohrávali, když gólový účet zápasu otevřel vlastním gólem německý kapitán Seider.

včera

včera

Vladimir Putin

Chcete jednat? Prvně mír, za 30 dní uvidíme, vzkázal Západ Putinovi

Nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímá mírová jednání s Ukrajinou západní spojenci Kyjeva jednoznačně odmítli. Trvají na tom, že Moskva musí nejprve souhlasit s navrženým bezpodmínečným příměřím, které podporují Spojené státy. Čas má do pondělí, v opačném případě EU i USA zavedou „tvrdé a cílené sankce“.

včera

včera

MS v hokeji

Nováčci světového šampionátu polední zápasy prohráli. Slovinci se oproti Maďarům zmohli na gól

Polední menu nedělního programu hokejového světového šampionátu nabídlo duely, ve kterém se objevili nováčci letošního turnaje. Zatímco v rámci skupiny A se představili Slovinci, jejichž druhým soupeřem byli Slováci, ve skupině B se zase ukázali Maďaři, kteří měli nejtěžšího soupeře ze skupiny, tedy Američany. V obou případech tito outsideři své role potvrdili. Slovinci však oproti Maďarům, kteří s ne zrovna na sto procent hrajícími Američany prohráli 0:6, dokázali ve druhé polovině zápasu se Slováky duel alespoň trochu zdramatizovat, když Drozg snížil na 1:3. Tímto výsledkem ale nakonec zápas skončil a Slováci se tak dočkali první výhry na turnaji.

včera

Je konflikt zažehnán? Naopak, pokud příměří mezi Indií a Pákistánem vydrží, čeká svět nový boj

Přesně před více než 26 lety tiše pronikli tisíce pákistánských vojáků na vysoké, skalnaté hřebeny na indické straně faktické hranice, která rozděluje bývalé knížectví Džammú a Kašmír. Tato riskantní operace rozpoutala válku, která trvala po většinu léta 1999, připomíná The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy