Katalánský parlament neschválil rezoluci, v níž separatistické strany navrhovaly nárokovat si na Madridu sebeurčení tohoto regionu. Separatistické strany už totiž nemají v tomto parlamentu absolutní většinu, o kterou přišly v důsledku dřívějšího rozhodnutí soudce španělského nejvyššího soudu a po dnešním hlasování vedení katalánského parlamentu. To zamítlo poslancům z hnutí Společně za Katalánsko (JxCat), kteří jsou ve vazbě nebo na útěku v zahraničí kvůli obvinění ze vzpoury, delegovat své hlasy, informoval deník La Vanguardia.
Členka katalánské vlády a její mluvčí Elsa Artadiová dnes nicméně vyvracela spekulace, že by ztráta absolutní většiny separatistických stran nějak ovlivnila fungování katalánského kabinetu. "Odlišné postoje parlamentních stran neovlivní fungování vlády," řekla Artadiová.
Dnešní zamítnutí delegování hlasů čtyř poslanců, včetně katalánského expremiéra Carles Puigdemonta, je dalším důkazem rozdílných názorů dvou separatistických stran - Puigdemontovy JxCat a strany Republikánská levice Katalánska (ERC). ERC totiž hlasovala spolu s opozičními socialisty pro zamítnutí možnosti, aby nepřítomní poslanci JxCat delegovali své hlasy.
ERC naopak navrhovala, aby tito poslanci místo delegování hlasů pro jednotlivá hlasování určili za sebe náhradníka, jako to učinili minulý týden dva její uvěznění poslanci. Podle právníků katalánského parlamentu totiž delegování hlasů není v tomto případě podle zákona možné.
Vedení katalánského parlamentu muselo řešit situaci separatistických poslanců obviněných ze vzpoury, jimž soudce nejvyššího soudu Pablo Llarena v červenci pozastavil mandát do doby, než se o jejich vině rozhodne v rámci procesu s bývalým katalánským vedením. Ten má začít koncem tohoto roku, či začátkem roku příštího a obžalována je v něm bývalá separatistická vláda Katalánska a bývalé vedení regionálního parlamentu kvůli loňskému referendu o nezávislosti.
Llarena v červenci poslance obviněné ze vzpoury suspendoval, nicméně jim umožnil určit za sebe náhradníka. To ale učinili minulý týden jen dva poslanci ERC Oriol Junqueras a Raül Romeva, kteří jsou ve vazbě.
Katalánský parlament dnes hlasoval o několika návrzích rezolucí. Jednou z nich byl návrh malé radikální separatistické strany CUP o nárokování si práva na sebeurčení a vytvoření republiky. Pro tento návrh ale hlasovalo jen 65 poslanců z JxCat, ERC a CUP, proti němu bylo rovněž 65 poslanců. Separatisté přitom po loňských prosincových volbách disponovali 70 z celkových 135 mandátů.
Dnes naopak prošel návrh rezoluce, v níž se hovoří o referendu o nezávislosti, které by katalánská vláda uspořádala až po dohodě se španělskou vládou. Tento návrh podpořily všechny tři separatistické strany a také poslanci levicové koalice Catalunya en Comú-Podem (Katalánsko společně můžeme). Madrid ale jakékoli referendum o nezávislosti regionu odmítá a katalánské vládě nabízí pouze jednání o širší autonomii.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Volby v Katalánsku: Stoupenci nezávislosti ztrácejí většinu v parlamentu
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 2 hodinami
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 7 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 12 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák