V Oldenburgu na severozápadě Německa začal dnes další soud se zřejmě největším masovým vrahem v dějinách spolkové republiky. Ošetřovatel Niels Högel čelí obžalobě z vraždy 100 pacientů ve věku 34 až 96 let. Podle některých pozorovatelů jich ale nyní jedenačtyřicetiletý muž v letech 2000 až 2005 zabil možná i dvakrát tolik.
Proces, který neskončí dříve než v květnu příštího roku, soudce Sebastian Bührmann zahájil minutou ticha za oběti. Poté Högelovi slíbil férový a otevřený přístup a ostatním přítomným to, že se bude všemi silami snažit dobrat pravdy. Obžalovaný dal nedlouho po začátku procesu najevo připravenost vypovídat. K činům se poté přiznal. Na dotaz, zda vznesená obvinění z velké části souhlasí, odpověděl podle serveru Spiegel Online "ano".
Högel vraždil podle obžaloby na klinice v Oldenburgu, kde pracoval od června 1999 do října 2002, a také v nemocnici v nedalekém Delmenhorstu, kde působil mezi prosincem 2002 a červencem 2005. V Oldenburgu měl podle vyšetřovatelů na svědomí 36 životů, v Delmenhorstu dalších 64.
Ošetřovatel pomocí léků ovlivňujících činnost srdce pacienty přiváděl do stavu vyžadujícího oživování, aby při jejich následné záchraně mohl prokazovat své schopnosti. Oživit se mu je ale často nepodařilo. Některé pacienty přitom oživoval během jedné noci i několikrát.
Na jeho činy se přes řadu indicií přišlo až v červnu 2005, kdy jedna ze zdravotních sester viděla, jak pacientovi podává lék, který vůbec neměl dostat. Ani tehdy ale vedení nemocnice neinformovalo okamžitě policii, a Högel tak před zatčením ve službě v dalších dnech zavraždil ještě jednoho pacienta.
Právě obrovská pochybení dvojice zdravotnických zařízení umožnila Högelovi tak dlouho vraždit. Už v Oldenburgu přitom měli jeho kolegové k dispozici statistiku, z níž vyplývalo, že při jeho službách umírá nezvykle vysoký počet pacientů. Přes vážné podezření ale nemocnice neinformovala policii, a naopak ošetřovatele doporučila dalšímu zaměstnavateli.
V Delmenhorstu byly podle všeho indicie ještě mnohem výraznější. Mezi březnem 2003 a červnem 2005 dramaticky stoupl počet pacientů umírajících na jednotce intenzivní péče: místo zhruba 200, kteří by za běžných okolností v takto dlouhém období zemřeli, jich o život přišlo 411. Zároveň násobně stoupla spotřeba srdečního léku Gilurytmal. O tom, že úmrtí souvisí s Högelem, byli přesvědčeni i jeho spolupracovníci, kteří se spolu opakovaně bavili o tom, kolik asi za jeho službu zase zemřelo pacientů.
Soud se čtveřicí zaměstnanců kliniky v Delmenhorstu, kteří podle vyšetřovatelů hrubě zanedbali své povinnosti, začne po skončení nynějšího procesu s Högelem. Vyšetřováno je i několik zaměstnanců z nemocnice v Oldenburgu.
Ošetřovatel sám byl poprvé odsouzen na konci roku 2006. Za pokus o vraždu tehdy dostal několikaletý trest vězení. V roce 2015 pak byl mimo jiné za dvě vraždy odsouzen na doživotí.
Vyšetřování celého rozsahu jeho zločinů se ale naplno rozjelo s výrazným zpožděním až na základě naléhání pozůstalých. Zvláštní komise Kardio, která vznikla v listopadu 2014, nechala exhumovat ostatky 134 lidí ze 67 hřbitovů, u nichž zkoumala, jestli mohou patřit mezi oběti ošetřovatele. U řady dalších ale takové přezkoumání možné nebylo, protože je jejich příbuzní po smrti nechali spálit. Kolik lidí Högel, který se přiznal k několika desítkám vražd, zabil, tak zřejmě nikdy nebude jasné.
Nynější proces, který neskončí dříve než v květnu příštího roku, se bude zabývat velkou částí případů, kterých se měl ošetřovatel dopustit, a mohl by tak představovat důležitý krok k ukončení nejistoty pozůstalých. Zvýšení trestu pro Högela soud ale přinést nemůže. Kvůli velkému zájmu médií, veřejnosti i pozůstalých se jednání neodehrává v běžné soudní budově, ale ve veletržním komplexu Weser-Ems-Hallen.
Související
Nejhorší sériový vrah v poválečném Německu si trest odpyká, soud zamítl odvolání
Sériový vrah pacientů Högel odmítá doživotní trest, podal dovolání
Aktuálně se děje
včera
Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival
včera
USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy
včera
Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA
včera
Trump pohrozil vojenským úderem Ománu
včera
Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí
včera
Sbohem velké hvězdě. Ve Walesu se konečně rozloučili s Bonnie Tyler
včera
Muzea a galerie budou jednou měsíčně přístupné zdarma, oznámilo ministerstvo
včera
Alžběta II. přála Česku prosperitu, ukazuje znovuobjevené psaní od královny
včera
Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii
včera
Policie varuje majitele konkrétního typu auta. Za tři dny zmizelo devět vozidel
včera
Počasí aktuálně: Pondělní bouřky budou i velmi silné, varují meteorologové
včera
Noční útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu. Oběti jsou hlášeny z obou zemí
včera
Exministr Blažek si stěžoval u Ústavního soudu. Narazili i další obvinění
včera
Nečekaná smrt slavné herečky. Zemřela Hayden Panettiere
včera
Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci
včera
Vražda ženy v Českých Budějovicích. Policie dopadla podezřelého
včera
Počasí přineslo do Česka v uplynulém týdnu rekordní tropy i mrazy
16. srpna 2026 22:01
Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek
16. srpna 2026 20:49
Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste
16. srpna 2026 19:37
AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Zdroj: Libor Novák