Anguilla: Karibský ostrov se kvůli brexitu bojí o svou budoucnost

Ostrov Anguilla je úzký, asi 25 kilometrů dlouhý pruh země v Karibském moři. Zároveň je jedním z takzvaných britských zámořských teritorií. Na rozdíl od Gibraltaru či Falklandských ostrovů jej ale většina Britů v povědomí příliš nemá. V normální době by to bylo možná jen mrzuté, doba ale normální není. Zhruba 16.000 obyvatel Anguilly se totiž nyní obává o svou budoucnost. Důvod je jediný: brexit.

Pokud se nestane zázrak, opustí Spojené království za méně než půl roku Evropskou unii. Zatímco se zraky všech upírají na Irský ostrov, který bude v budoucnu protínat vnější hranice Evropské unie, nikdo příliš nemyslí na to, že evropský rozvodový proces způsobí těžko řešitelné problémy i na opačné straně světa. Anguilla je toho důkazem.

Kdo chce ostrůvek v Karibiku navštívit, nemůže tak v podstatě učinit, aniž by předtím nevkročil na francouzskou či nizozemskou půdu. Velká letadla mohou v této části Karibiku přistávat jen na Mezinárodním letišti princezny Juliany na nizozemské části ostrova Svatý Martin, který s Anguillou sousedí. Cestující následně autobus převeze přes hranici na severní část Svatého Martina, která patří Francii. Teprve odsud se zhruba za 20 minut dostanou na trajektu do přístavu na Anguille.

To, že žijí pod správou tří různých členských zemí EU, nehrálo pro obyvatele Anguilly a Svatého Martina desítky let žádnou roli. Anguilla dováží přes Svatého Martina bez problémů benzin, potraviny a pitnou vodu a opačným směrem posílá ovoce a ryby. Obyvatelé Anguilly chodí na ostrov Svatý Martin k lékaři a dostávají odtamtud svou poštu. Lidé z obou ostrovů spolu obchodují, dojíždějí za prací, žení se a vdávají a zakládají rodiny. Šéf anguillské vlády je příbuzný se svým protějškem ve funkci na Svatém Martinu.

"Jsme všichni jedna rodina, vždycky to tak bylo," vysvětluje situaci Blondel Cluffová, zmocněnkyně anguillské vlády v Londýně. "Lidé v Karibiku byli vždy hračkou v rukou evropských mocností, další starosti teď ale nepotřebujeme," dodává elegantní žena s prošedivělými vlasy ve své kanceláři na břehu Temže.

I bez brexitu zažívají totiž lidé na Anguille podle 58leté Cluffové těžké časy. Před rokem ostrov postihl hurikán Irma, který zničil nebo poškodil 90 procent budov. Cestovní ruch, který je pro mnohé ostrovany jedinou obživou, se propadl. Příznačně to byla právě Evropská unie, která poskytla pomoc v řádu milionů eur, a umožnila tak rychlou obnovu. Bez unijní rozvojové pomoci, která tvoří třetinu rozpočtu karibského ostrova, by byla Anguilla prakticky na mizině.

Od britské vlády dostává podle serveru Spiegel Online Anguilla tradičně jen almužny. Pro Londýn je důležitá podobně jako Kajmanské či Panenské ostrovy jen jako daňový ráj. Tím Anguilla zřejmě zůstane i nadále, ať už k brexitu dojde či nikoliv.

Vztah Anguilly ke Spojenému království je přitom velmi vřelý. Když se Londýn v šedesátých letech minulého století pokusil dát jí spolu se Svatým Kryštofem a Nevisem nezávislost, vypuklo ozbrojené povstání. "Jsme jediné místo na světě, které bojovalo proti Britům, aby zůstalo britské," říká Blondel Cluffová. Obyvatelům ostrova za to dodnes nikdo nepoděkoval.

Kvůli brexitu by nyní mohly vzniknout hranice a obchodní bariéry na místech, kde už dávno žádné nejsou. Cestovní ruch, který se začíná zotavovat, by se kvůli němu mohl opět propadnout. V rozpočtu ostrova by kvůli brexitu mohla vzniknout obrovská díra. A postiženy by kvůli němu mohly být dokonce i želvy a leguáni, na jejichž ochranu by mohly do budoucna chybět peníze, které nyní plynou z Evropské unie.

Podle Cluffové ale už dávno nejde jen o finance, ale i o "kulturní a rodinné vazby". "Od prvního dne po brexitu můžeme být odříznuti od světa," varovala. Během nedávného rozhovoru ji prý však britská premiérka Theresa Mayová ujistila, že na ostrov a problémy, které mu odchod Spojeného království z EU přinese, nezapomněla.