Dotace Agrofertu mají být zastaveny. Rezoluci proti Babišovi schválil europarlament

Evropský parlament dnes schválil usnesení vyzývající Evropskou komisi k přijetí kroků ve věci možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Přijatý text, který společně předložily kluby lidovců, konzervativců a Zelených, mimo jiné požaduje pozastavení evropských financí pro skupinu Agrofert. Pro se vyslovilo 434 poslanců, proti bylo 64 a hlasování se zdrželo 47 členů EP. Europarlament má celkem 751 poslanců.

Podle Babiše stojí rezoluce na vratkých základech a je podle něj pokračováním kampaně, kterou proti němu vede opozice v České republice. "Musím se smát, když někteří europoslanci říkají, že to poškozuje dobré jméno České republiky. Oni poškozují dobré jméno České republiky... samozřejmě jsou to všechno plácnutí do vody, protože to nemá žádný reálný základ," řekl dnes po hlasování EP předseda české vlády novinářům v Bruselu.

Klíčový bod rezoluce vyzývá komisi, "aby se touto otázkou neprodleně zabývala na základě stanoviska své právní služby" a přijala nezbytné kroky "včetně pozastavení veškerého unijního financování určeného koncernu Agrofert, dokud nebude střet zájmů plně vyšetřen a vyřešen".

Rezoluce byla schválena. Za pravdu Transparency International dali:@Europarl_CS@EU_Commission Chceme věřit, že premiér @AndrejBabis konečně vyřeší svůj střet zájmů a vztah k Agrofertu.

— Transparency ?? (@Transparency_CZ) 13. prosince 2018

Usnesení EP je podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky politická záležitost, která nemá pro koncern žádnou právní váhu. "Dotace čerpáme podle zákona a podmínek, které splňujeme, a na základě uzavřených smluv. Bylo by absurdní, pokud by za námi někdo přišel a řekl - ne, pro vás už to neplatí. Jednou ze základních právních zásad je přece rovnost před zákonem," sdělil ČTK mluvčí.

Právníci EK ve zmíněné analýze, která se objevila v médiích začátkem měsíce, dospěli k závěru, že Babiš z činnosti Agrofertu stále profituje, ačkoli podnik převedl do svěřenského fondu. Protože má zároveň jako premiér zásadní vliv na rozhodování spojené s využíváním peněz přicházejících z evropského rozpočtu, neměla by podle nich firma mít nárok na podporu z evropských fondů.

Poslanci v textu vyjadřují hluboké znepokojení nad tím, že Česko nedodržuje finanční nařízení týkající se střetu zájmů. Rovněž vyzývají státní orgány, aby důsledně uplatňovaly nová pravidla posuzování střetu zájmů, která v unii platí od srpna.

Usnesení rovněž uvádí, že společnosti koncernu Agrofert získávaly v letech 2013-2020 z evropských strukturálních a investičních fondů částky od 42 milionů eur až po 82 milionů eur (přibližně jedna až dvě miliardy Kč) ročně.

Pro rezoluci hlasovala i část českých europoslanců: dvojice zástupců ODS, členové KDU-ČSL a TOP 09 či politici zvolení za Babišovo hnutí ANO Pavel Telička a Petr Ježek. Své rozhodnutí zdůvodňují mimo jiné tím, že problém, který kritici usnesení označují za interní věc České republiky, se týká evropských dotací, a proto je třeba řešit jej na půdě evropských orgánů.

"Střet zájmů Andreje Babiše každým dnem ohromně poškozuje naši zemi. Nejen na dobrém jménu, ale už i konkrétně finančně. Státní rozpočet a daňoví poplatníci ČR nesou důsledky nyní jen na svých bedrech," řekl k hlasování Stanislav Polčák (STAN), který je členem europarlamentního výboru pro strukturální fondy EU.

Jeho kolega Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který působí ve výboru pro rozpočtovou kontrolu, uvedl, že cílem dnes přijatého textu je vyzvat k co nejrychlejšímu a nejobjektivnějšímu posouzení, zda byly peníze z EU čerpány ve shodě se stanovenými podmínkami.

Evropský parlament právě schválil rezoluci o střetu zájmů Andreje Babiše ve věci čerpání dotací z EU: vše musí být řádně prošetřeno.Jedná se o průlom v kauze střetu zájmů českého premiéra, a o první naději, že se celá věc nakonec skutečně prošetří.

— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) 13. prosince 2018

Proti usnesení se naopak vyslovily poslankyně ANO Martina Dlabajová a Dita Charanzová a také komunističtí europoslanci, jejichž strana podporuje Babišovu vládu v českém parlamentu. Podle Dlabajové je rezoluce nepřijatelná, neboť "dopředu předjímá závěry Evropské komise a konflikt zájmů v České republice".

Sociální demokraté, jejichž strana se spolu s ANO podílí na české vládě, se dnešního hlasování nezúčastnili.

Návrh rezoluce liberálů, který volil výrazně mírnější slova než schválený společný text, v dnešním hlasování neuspěl.

Europarlamentní frakce Zelených v prohlášení uvedla, že ti, kteří podkopávají evropské hodnoty, nesmí mít z unijních fondů užitek. Rezoluci pak označila za varování ostatním vládám.

Eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger během středeční debaty uvedl, že EK již Prahu v dopise informovala, že až do vyřešení celé záležitosti nehodlá další dotace udělovat. Zdroje z Evropské komise však dnes uvedly, že tento krok se týká jen Agrofertu.

Související

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš dostal od Agrofertu více než 4 miliardy

Mimořádně vysoké finanční prostředky získal před koncem loňského roku od koncernu Agrofert tehdejší majitel a nynější předseda vlády Andrej Babiš. Vyplývá to z nového majetkového přiznání, které jsou politici povinni odevzdávat vždy do konce června.
Agrofert

Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace

Zemědělský koncern Agrofert, který je úzce spjat s premiérem Andrejem Babišem, má podle rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nárok na čerpání evropských dotací. Fond ve středu oznámil, že po právním posouzení shledal společnost jako způsobilého příjemce finanční podpory z unijních zdrojů, čehož si všimla i zahraniční média, jako server Politico.

Více souvisejících

Agrofert evropský parlament Andrej Babiš dotace Česká republika EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 1 hodinou

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 2 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 3 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy