Jak to bude dál s brexitem? Scénářů je několik

S nejistotou pohlížejí Britové na dnešní hlasování Dolní sněmovny o brexitové dohodě, kterou vyjednala vláda premiérky Theresy Mayové s Bruselem. Zatímco to, že poslanci dohodu odmítnou, považují za vysoce pravděpodobné komentátoři i trhy, co přesně bude následovat, zůstává nejasné. Plán B musí Mayová na základě nedávno schváleného dodatku zákona představit poslancům do tří zasedacích dnů. Alternativami jsou odložení brexitu, předčasné volby, druhé referendum, ale i neřízený brexit bez dohody.

Dnešní hlasování je jedním z nejsledovanějších rozhodování britských poslanců za posledních několik let. Nebude přitom záležet jen na tom, zda zákonodárci brexitovou dohodu schválí či odmítnou, ale i na tom, jak velký bude v případě odmítnutí tábor premiérčiných odpůrců.

Za nepravděpodobnou považuje britský list The Guardian možnost, že by se Mayové na posledních chvíli podařilo - třeba díky zárukám, které Británii poskytla v pondělí v dopise Evropská rada a Evropská komise - přesvědčit poslance, aby brexitovou dohodu podpořili. Vítězství Mayové dává levicový list šanci pouze jedna ku pěti a zároveň předestírá sedm alternativ dalšího vývoje po očekávaném odmítnutí dokumentu.

Today is the day of the #MeaningfulVote, when MPs will have their say on the Government's #Brexit deal. Votes on amendments are expected to start at 7pm. More details of today's business in the #Order Paper https://t.co/rIbk1UFHHw pic.twitter.com/BDjKYhlFz9

— UK House of Commons (@HouseofCommons) 15. ledna 2019

Za nejpravděpodobnější považuje The Guardian s poměrem čtyři ku pěti možnost, že brexit bude odložen. Británie by podle tohoto scénáře tedy neopustila EU 29. března, ale později. Už v pondělí britská média informovala s odvoláním na zdroje v Bruselu, že EU se připravuje na "technické" odsunutí termínu brexitu přinejmenším do července.

Vysoce pravděpodobná (tři ku pěti) je podle The Guardian také varianta, že se Mayová odmítne vzdát bez dalšího boje a po prohraném hlasování vystoupí s projevem, ve kterém oznámí, že opět vyrazí do Bruselu a vyjedná další ústupky.

Bulvární list The Sun dnes napsal, že ústupky už Mayové v případě odmítnutí současné dohody nabídla německá kancléřka Angela Merkelová. Jedním z nich by mohlo být například stanovení konečného data takzvané irské pojistky, která je nejspornější částí dohody. Záložní řešení, které by mělo zabránit vzniku přísného režimu na hranici Severního Irska a Irské republiky, vadí řadě britských zákonodárců, podle kterých by aktivace pojistky znamenala dlouhodobé připoutání Británie k unijním strukturám.

Podle The Guardian je šance, že případné ústupky ze strany EU obměkčí severoirskou Demokratickou unionistickou stranu (DUP), některé váhavé konzervativce, ale i ty labouristy, kteří si brexit přejí.

Mluvčí německé vlády dnes nicméně zprávu bulvárního listu The Sun kategoricky odmítl. Merkelová podle něj Mayové žádné záruky nedala.

Za méně pravděpodobné, ale stále pravděpodobnější než schválení dohody, list The Guardian považuje možnost, že se objeví připravený plán B, který by prosazoval podobu brexitu, na níž by panovala větší shoda. Mohl by jím být například model Norsko plus, o kterém v minulosti hovořila blízká premiérčina spojenkyně, ministryně práce Amber Ruddová. V takovém případě by Mayová musela zavrhnout své dlouhodobé brexitové plány, požádat EU o odložení brexitu a vyjednat nový vztah s Unií podobný tomu, který mají s osmadvacítkou Norové - Norsko není členem EU, je ale členem unijního jednotného trhu, kde platí volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu.

Jednou z možností dalšího vývoje je i odchod Mayové z funkce premiérky. Jelikož v prosinci vyhrála vnitrostranické hlasování o důvěře, nemůžou si konzervativci její konec přinejmenším do konce tohoto roku vynutit. Podle listu The Guardian je ale možné, že premiérku vlivní představitelé strany přece jen přesvědčí, že je načase, aby skončila.

Pravděpodobnější než poslední jmenovaná možnost jsou ovšem předčasné volby. Podle lídra opozice Jeremyho Corbyna by mohli labouristé vyvolat hlasování o nedůvěře vládě hned po odmítnutí dohody. Jak by dopadlo, je ale nejisté. Zatímco poslanci severoirské DUP hodlají dnes hlasovat proti dohodě, několikrát avizovali, že vláda jako taková jejich podporu má. Pokud by přece jen kabinet padl a nepodařilo se sestavit do dvou týdnů jiný, byly by vypsány předčasné volby.

Stejně jako pád vlády a předčasné volby (dva ku pěti) je pravděpodobné i druhé referendum o brexitu, které prosazují někteří konzervativci i labouristé v naději, že napodruhé by Britové brexit odmítli. Proti druhému lidovému hlasování se vehementně staví jak Mayová, tak podporovatelé brexitu z řad zákonodárců. Druhé referendum označují za zradu demokraticky vyjádřené vůle voličů. Pokud nebude mít lidové hlasování plnou podporu labouristů, není pravděpodobné, že by se uskutečnilo. A Corbyn dal opakovaně najevo, že dává přednost vyjednání lepší brexitové dohody před úplným zrušením brexitu.

Poslední možností a zřejmě také tou, které se lidé nejvíce obávají, je neřízený brexit bez dohody. Tomu se řada poslanců z obou táborů vehementně brání. Někteří konzervativci dokonce pohrozili demisí na ministerské posty či odchodem ze strany, pokud by se tento scénář stal oficiální vládní politikou. Podle řady komentátorů ale v minulosti došlo často právě na ty scénáře, o které aktivně nikdo neusiloval, protože se nenašla většina, která by jim byla schopna či ochotna zabránit.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Velká Británie Theresa Mayová EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 4 hodinami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy