Hrozí nám katastrofa, zní z Británie. Dojde na nové referendum?

Většinové a rozhodné odmítnutí dohody o odchodu z EU, kterou vyjednala britská premiérka Theresa Mayová, představuje drtivou ránu pro její autoritu, deklaruje editorial serveru The Guardian. Prestižní deník připomíná, že Mayová strávila dva roky vyjednáváním této dohody, která je v zásadě opakem toho, o co předsedkyně britského kabinetu podle svých veřejných prohlášení usilovala, aby dokument nakonec vůbec neprošel britským parlamentem.

Beznadějně rozdělená vláda i země

Nejenže menšinová vláda Mayové utrpěla již osmadvacátou parlamentní porážku, ale Británie má za pár týdnů opustit EU v situaci, kdy je její vláda beznadějně rozdělená, vládnoucí Konzervativní strana zmítaná spory a celá země je hluboce polarizovaná, rekapituluje editorial. Zdůrazňuje, že parlament uštědřil Mayové natolik vysokou, historickou porážku, že premiérkou dojednaná dohoda je nyní mrtvá.

"Mayová prohrála o 230 hlasů - největší porážka vlády vůbec," konstatuje renomovaný deník. Tvrdí, že rozsah odporu vylučuje, aby premiérka během pár týdnů předložila sněmovně ve spolupráci s Bruselem mírně upravenou verzi a doufala, že napodruhé projde.

Británie podle prestižního serveru nestojí před volbou mezi dohodou Mayové a divokým brexitem, ale problém představuje především samotná Konzervativní strana, která je rozdělaná na ty, kteří chtějí dohodu, a ty, kteří ji odmítají, přičemž Mayová toto rozdělení spíše prohloubila, než přemostila, když se rozhodla začít vyjednávat o brexitu nikoliv s EU, ale s tvrdým jádrem své vlastní strany.

Nepřekročitelné hranice, které Mayová následně vytýčila, jí znemožnily dosáhnout dohody s potenciálem stmelit její vlastní fragmentovanou stranu, natož oslovit její politické odpůrce, deklaruje The Guardian. Kritizuje, že dohoda nakonec odrážela především posedlost Mayové přistěhovalectvím a její snahu uklidnit brexitové extremisty.     

Výsledkem je "brexit naslepo", kdy podoba téměř všech budoucích vztahů Británie s EU má být vyjasněna teprve během následujících dvou let, nastiňuje editorial. Dodává, že je třeba skutečně hodně odvahy, aby se za takové situace dala vložit důvěra v premiérku, která - jak britští poslanci moudře rozhodli - si ji příliš nezaslouží.

Divoký brexit je třeba vyloučit

"Za stávajících okolností není v parlamentu žádná většina pro jakoukoliv alternativní dohodu o brexitu. To by mohlo vést ke katastrofě," varuje prestižní deník. Uvádí, že hrozí odchod země z EU bez dohody a britští poslanci tuto možnost musí vyloučit.   

Opoziční labouristé sice vyvolali hlasování o důvěře vlády, ale zřejmě ho prohrají, a proto je potřeba nalézt mechanismus, který by umožnil poslancům kontrolovat proces brexitu, nabádá editorial. Dodává, že bude nutné zavést inovace posilující pravomoci parlamentních výborů a zrychlující přijímání zákonů.

Předně však Británie potřebuje získat další možnosti a to znamená požádat EU o více času, konstatuje The Guardian. Dodává, že parlament bude muset bezprecedentně spolupracovat a labouristický předák Jeremy Corbyn spolu s Mayovou by neměli stát takovému vývoji v cestě, přičemž ústavní nástroje jako občanská shromáždění a nové referendum by jim mohly pomoci udržet jejich strany kompaktní a poskytnout legitimitu rozhodnutí veřejnosti.

"Toto není popírání demokracie, ale její posilování," zdůrazňuje renomovaný server. Kritizuje, že rozhodnutí Mayové upřednostnit stranickou politiku před zájmy země znamená, že Británie je nyní volně unášena, zatímco se její vláda pokusí modifikovat dohodu o brexitu, a taková absence jasného vedení může vyvolat pocit paniky, kterému přispívá vládní shromažďování zásob potravin a léčiv, jako by se blížila válka.

Je nutné ukončit chaos a rozdělení, které Británii tolik poškozují, apeluje editorial. Poukazuje, že země nyní stojí před otázkou, zda může existovat trvalý vztah mezi EU a Spojeným královstvím po brexitu založený na spolupráci na základě společných zájmů a hodnot.

Mayová s přiznáním skutečné ceny za odchod z EU otálela příliš dlouho a raději se podbízela těm poslancům, kteří podvodně tvrdili, že brexit nebude zemi stát vůbec nic, kritizuje The Guardian. Podotýká, že postoj stoupenců brexitu nevycházel z kalkulace nákladů a přínosů, ale z pomyslné snahy, aby se vlak nažral a koza zůstala celá.

Nyní je jasné, že věci se musejí pohnout kupředu, jelikož moderní konstituční Británie čelí bezprecedentnímu problému jak skloubit suverenitu lidu a suverenitu parlamentu a premiérka navíc byla přinucena přiznat, že musí porazit své oponenty, uvádí prestižní server. Připomíná, že k hlasování pro brexit vedly stagnující mzdy, rozdíly mezi regiony a bezduchá akumulace kapitálu v Británii, což ale nejsou problémy způsobené EU a její opuštění nepřinese nápravu. Tu mohou přinést pouze patřičné kroky smysluplné vlády a Mayová v tomto selhala, deklaruje editorial.

Související

Brexit

Britové po 10 letech brexitu litují. Přijala by je EU zpátky?

Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Brexit

Život se Britům po brexitu zhoršil, chtějí se vrátit do Unie. Co si o tom myslí obyvatelé EU?

Dvě třetiny občanů Evropské unie by podpořily návrat Velké Británie do tohoto bloku. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který realizoval thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) v 15 zemích. Podle těchto dat považuje 66 % respondentů opětovné členství Spojeného království za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad. Podpora se pohybovala od nejnižších hodnot v Bulharsku (56 %), Francii a Itálii (59 %) až po nejvyšší v Nizozemsku a Dánsku (75 %). Bližší vztahy mezi EU a Británií schvaluje také většina voličů krajně pravicových a unijních kritických stran, jako je polská Konfederace (71 %), německá AfD (58 %) či francouzské Národní sdružení (58 %).

Více souvisejících

Brexit Velká Británie Theresa Mayová EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 2 hodinami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

včera

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

včera

Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský

Španělská stíhačka F-18 v rámci mise NATO zaměřené na hlídání vzdušného prostoru sestřelila v neděli nad Rumunskem dron. Úřady zaznamenaly narušení vzdušného prostoru poté, co bezpilotní letoun vstoupil na rumunské území ze sousedního Moldavska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy