Nelichotivé umístění pro Česko. Je třetí evropskou zemí, ze které nejvíce prchají lidé

Světová banka spolu s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ( UNHCR) shromažďují údaje o tom, kolik uprchlíků z které země odchází. Nepřekvapivě největší počet mají válkou rozvrácené země jako Sýrie či Afghánistán. Nicméně, i z Evropy odchází uprchlíci.

Za rok 2018 v Evropě největší počet uprchlíků měla Ukrajina. Odešlo z ní 93 263 lidí. Na druhém místě je Ruská federace, odkud odešlo 61 423 lidí. Na třetím místě je Srbsko s 32 370 lidmi.

Na čtvrtém místě je první země z EU, co se týče počtu uprchlíků z Evropy. Jedná se o Chorvatsko. Pro 24 107 uprchlíků je domovskou zemí. Do první desítky se z zemí EU vešlo ještě Maďarsko, odkud uprchlo 3 927 lidí.

Na třetím místě ze zemí EU, co se týče počtu uprchlíků, je dle dat Světové banky a UNHCR Česko. V celkovém žebříčku evropských zemí je na 14 místě. Za rok 2018 z Česka odešlo 1 280 uprchlíků.

Je to stále menší počet než v roce 2002, kdy odešlo 6 984 uprchlíků. Nejméně lidí z ČR odešlo v roce 2012 – 622 uprchlíků.

Hned za ČR je Slovensko. Z něj odešlo jen o 70 uprchlíků míň než z ČR. Nejméně lidí z Visegrádských zemí odešlo z Polska, které se umístilo na celkové 17. pozici (před ním a za Slovenskem je Rumunsko). Odešlo z něj 1 087 lidí.

Polskem též končí evropské země, odkud odešlo za rok 2018 nad 1 000 uprchlíků. Ostatní země mají menší počty uprchlíků, přičemž všechny země západní Evropy – s výjimkou Řecka (107) – mají pod 100 uprchlíků. Nejvíce jich z rozvinutých západních zemí má Velká Británie (81), následovaná Německem (71).

Pět zemí EU má pod 10 uprchlíků. Jedná se o Finsko (5), Irsko (4), Maltu (4), Lucembursko (3) a Dánsko (2). Úplně nejnižší počet uprchlíků (1) vykázal Gibraltar, který ale nepatří do EU. Žádného uprchlíka nevykázal Vatikán.

Světová banka a UNHCR nezveřejňuje důvody, proč lidé odchází, i když země EU obecně jsou považovány za velice bezpečné, přičemž ČR se pravidelně umisťuje na předních příčkách nejbezpečnějších zemí na světě – za rok 2018 byla vyhlášena sedmou nejbezpečnější světa.

Big Think uvádí dva případy, které odhalují, proč lidé prchají z Evropy. Ten první se týká ženy z Norska, Silji Garmovové, která ze země uprchla, protože se bála, že norský úřad na ochranu dětí Barnevernet jí odebere i druhé dítě. Žena požádala o azyl v Polsku, který jí byl udělen. Stalo se tak po diplomatické roztržce, kdy Norsko nechalo ze země vyhostit polského velvyslance, který kritizoval právě počínání Barnevernetu.

Úřad nemá dobré jméno i v ČR díky kauze odebrání sourozenců Michalákových jejich rodičům kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. Děti nyní vyrůstají u pěstounů.

Druhý případ se týká německé rodiny Romeikeových. Protože rodiče dětí byli velmi věřící křesťané, vychovávali je doma. To je však v Německu zakázáno. V roce 2010 tak rodina prchla do USA, kde jim byl o čtyři roky později udělen azyl. V USA je možné vyučovat dítě doma, často tohoto práva využívají křesťanské rodiny.