Merkelová potvrdila: Zájem na odkoupení Lobkovického paláce v Praze trvá

"Potvrdila zájem německé strany jednat s českou vládou o odkoupení Lobkovického paláce a my v těch jednáních budeme pokračovat," uvedl Sobotka, podle něhož se toto téma při jednáních s německou stranou vrací pravidelně.

"Já vidím tu možnost jako otevřenou, ale teď bude záležet na tom, jestli se nám podaří vyřešit všechny technické problémy, které jsou s tímto spojeny," nechal se také slyšet ministerský předseda, podle něhož je jednou z komplikací například vyčíslení ceny u takového historického paláce.

Důležité pro Sobotku bude zejména stanovisko ministerstev zahraničí a financí. Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek přitom ještě jako stínový ministr zahraničí za ČSSD prodej historické památky odmítal.

Lobkovický palác není pro Němce důležitý jen jako sídlo pražské ambasády, které si musí pronajímat, ale má pro ně i velký symbolický význam. Na podzim 1989 na jeho zahradě našlo útočiště asi 4000 uprchlíků z bývalé komunistické NDR.

Barokní palác byl postaven po roce 1702 hrabětem Přehořovským z Kvasejovic, který ho ale kvůli dluhům brzy prodal. Od roku 1753 ho vlastnila rodina Lobkoviců. V palácovém kupolovém sále paláce koncertovali Ludwig van Beethoven i Carl Maria von Weber. V roce 1927 Lobkovicové budovu prodali československému státu, který ji koupil pro potřeby ministerstva školství a národní osvěty. Později zde sídlily Památkový úřad, Slovanský ústav, Archeologický ústav, Orientální ústav, Masarykova akademie práce a další.

Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 se zde usídlilo čínské velvyslanectví. Od roku 1974 je palác sídlem západoněmeckého, později velvyslanectví sjednoceného Německa v Praze.

V roce 1989 přijížděly do Prahy desetitisíce občanů tehdejší NDR, kteří se rozhodli na západoněmecké ambasádě žádat o azyl a povolení odcestovat do NSR. Ubytováni byli ve stanech na zahradě velvyslanectví. 30. září 1989 tehdejší spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher z balkonu Lobkovického paláce uprchlíkům oznámil, že jim bude umožněno vycestovat na svobodu. Události z roku 1989 připomíná skulptura „Quo vadis" (Trabant) od Davida Černého, jejíž originál je uložen ve sbírce Fóra současných dějin v Lipsku.