Potvrzeno: Muž ze závěje v Norsku je Čech, analýza DNA ho potěšila

"Jsem velmi šťastný. Právě jsem o tom slyšel," řekl muž v telefonickém rozhovoru norskému listu Dagbladet. Podle tohoto deníku zatím se svými rodiči nemluvil. Již dříve řekl, že chce s případným kontaktem vyčkat až na výsledky testu DNA.

Policisté podle Stulíkové předali veškeré informace o Čechovi do Norska, které případ vyšetřuje. "Informace o průběhu vyšetřování je na základě platné legislativy daného státu oprávněna poskytovat pouze norská policie," doplnila mluvčí.

Norská police podle deníku Verdens Gang uvedla, že vzhledem k mužově objasněné identitě postoupí záležitost českým úřadům, které by mu měly vydat náhradní cestovní doklady a pomoci s rodinným setkáním.

Muž byl objeven 14. prosince v ulici Grenseveien ve východní části Osla ve sněhové závěji. Byl bez dokladů a na těle měl četná poranění. Norská policie v úterý zveřejnila jeho fotografii ve snaze dozvědět se o dotyčném více. Ve středu česká policie identifikovala záhadného nalezence jako Čecha, jehož poznali v ČR jeho příbuzní.

Historie zná podobné záhady

V Norimberku se v roce 1828 v zuboženém stavu objevil šestnáctiletý mladík Kašpar Hauser, o kterém vyšlo najevo, že celé dětství strávil zavřený v temném sklepení bez kontaktu s okolním světem. Zcela neschopný komunikace ani samostatného pohybu se stal předmětem zkoumání i výchovy společnosti. Podle jeho případu natočil známý německý režisér Werner Herzog v roce 1974 film Každý pro sebe a bůh proti všem. Otázku, kdo doopravdy Kašpar Hauser byl, se nepodařilo jednoznačně zodpovědět ani moderní genetice, někteří věří hypotéze, že Hauser byl synem zesnulého bádenského velkovévody. Podle spisovatele Radomila Hradila, autora knihy Jmenuji se, nakolik je mi známo, Kašpar Hauser, se zdá být "identita Kašpara Hausera jako bádenského prince nade vší pochybnost".

Na parkovišti v kanadském Montrealu byl v roce 1998 objeven nahý muž, který nevěděl, kde se nachází ani kdo je. Po ošetření si údajně uvědomil, že se jmenuje James Brighton a že je gay. Podle jeho případu byl v roce 2005 natočen kanadský film The Amnesia: James Brighton Enigma. Informuje o tom Česká televize.

Vzorkem pro genealogický test DNA jsou zpravidla sliny z ústní dutiny, které se po bezbolestném odběru zasílají do genetické laboratoře. Kromě vzorků odebraných na standardní tampony je možné k analýze použít i nestandardní vzorek, jako je zubní kartáček, nedopalek cigarety, věc osobní potřeby či použitá sklenička. Genealogický test DNA je možné provést i z archeologických nálezů kostí. V řadě laboratoří lze při splnění podmínek uložených zákonem na ochranu osobních údajů dohodnout uložení vzorků pro případné další testy.

K nejžádanějším testům patří analýza chromozómu Y (Y-DNA) a dále test mitochondriální DNA (mtDNA). Obdobných testů se využívá například pro určování původu a dalšího vývoje různých etnik.

Na základě provádění genealogických testů jsou sestavovány databáze, s jejichž pomocí mohou geneaologové vyhledávat osoby se shodným nebo podobným genetickým profilem, případně se vzájemně kontaktovat. V ČR je největší databází Česká národní genografická databáze spravovaná společností Genomac, která v současné době obsahuje více než 5000 záznamů vycházejících především z testů provedených ve společnosti Genomac.