EK zveřejnila smlouvu s AstraZenekou, klíčové údaje zůstaly tajné

Evropská komise dnes po dohodě s firmou AstraZeneca zveřejnila smlouvu na nákup vakcín proti covidu-19, o jejíž vyznění se obě strany v posledních dnech přou. Většinu klíčových pasáží kontraktu stanovujících termíny dodávek či ceny však společnost ponechala v utajení.

Brusel nadále požaduje, aby firma dodala v první fázi původně slíbené množství, britsko-švédský výrobce však tvrdí, že jej k tomu smlouva přímo nezavazuje.

Exekutiva Evropské unie smlouvu podepsala loni v srpnu v rámci série kontraktů na společné nákupy vakcín. Členským státům zajistila 300 milionů dávek s možností dokoupit dalších 100 milionů. AstraZeneca měla původně doručit na 80 milionů dávek v prvním čtvrtletí letošního roku, minulý týden však oznámila, že to bude méně než polovina.

Z veřejně přístupných částí smlouvy není patrné, v jakém časovém období mělo být kolik vakcín doručeno. Čtyřicetistránkový dokument stanovuje, že výrobce musí vyvinout "maximální rozumné úsilí", aby poskytl kapacitu svých závodů k produkci vakcín nasmlouvaných EU. Právě kolem této formulace se podle nejmenovaného unijního činitele mohou točit případné soudní spory, pokud by se nepovedlo současné neshody urovnat jinak.

Komise se ve smlouvě zavázala uhradit předem 336 milionů eur (8,8 miliardy korun), kterými měla firma financovat vývoj a přípravu výroby vakcíny. Dvě třetiny této částky musela unijní exekutiva zaplatit do pěti dnů od podpisu smlouvy, zbytek později. Podle zdrojů z komise zatím tato částka doplacena nebyla a EK ji v případě nedodržení smlouvy ze strany firmy neuhradí.

Spor panují také kolem toho, zda by měla firma nahradit omezení výroby v jednom z podniků na území EU, kterým částečně zdůvodňuje nižší dodávky, vakcínou ze svých britských továren. Kvůli tomu roste měsíc po dokonání britského odchodu z unie napětí mezi Bruselem a Londýnem. Zatímco komise požaduje větší množství vakcíny z britských podniků, firma to odmítá a britská vláda nechce slyšet o omezování dodávek pro svou zemi.

Smlouva v této věci uvádí, že výroba vakcín nasmlouvaných komisí probíhá ve dvou závodech v Belgii a Itálii stejně jako ve dvou britských. Firma zároveň "může v případě potřeby vyrábět vakcínu i v zařízeních mimo EU, aby zrychlila dodávky vakcíny do Evropy".

Očkovací látka firmy AstraZeneca zatím není schválena pro nouzové použití v Evropské unii. Čeká se, že Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) doporučí její schválení již během dnešního odpoledne. Evropská komise by jako v minulých případech mohla souhlas s podmínečnou registrací na unijním trhu vydat několik hodin po zveřejnění stanoviska EMA. Vakcína by se tak po preparátech firem Pfizer/BioNTech a Moderna měla stát třetí očkovací látkou proti covidu-19 používanou v EU.

Související

Více souvisejících

AstraZeneca očkování

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy