Brexit za dveřmi. Co všechno se změní, jakmile Británie 31. ledna vystoupí z EU?

Otázky a odpovědi k takzvanému přechodnému období po vystoupení Británie z EU a k možnému tvrdému brexitu 31. prosince 2020. Co se změní ve chvíli, kdy Británie 31. ledna vystoupí z EU?

Británie po 47 letech skončí své působení v evropském bloku, kam vstoupila v lednu 1973, kdy v zemi vládli konzervativci. O dva roky později již za vlády labouristů rozhodli Britové v referendu o setrvání v unii.

Po 31. lednu se pro občany ani pro obchodníky nezmění nic. Vztahy Británie a EU se posunou do takzvaného přechodného období, během něhož se Spojené království nadále musí řídit všemi pravidly EU.

Během tohoto období zůstane Británie fakticky v celní unii s EU a na jejím jednotném trhu - ale ocitne se mimo politické instituce EU a v Evropském parlamentu už nebudou zasedat žádní britští poslanci.

Musí Británie v přechodném období platit příspěvky?

Ano, Británie musí rovněž zaplatit stejný členský příspěvek do rozpočtu EU.

Kdy skončí přechodné období?

Přechodné období by mělo skončit na konci roku 2020, ale podle smlouvy o vystoupení by mohlo být prodlouženo o jeden až dva roky. Britská vláda ale nyní opakovaně prohlašuje, že o toto prodloužení žádat nebude.

Přesto může o prodloužení přechodného období Británie požádat, ale jen do 30. června 2020. To je konečný termín pro tuto případnou žádost.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během své nedávné návštěvy Londýna prohlásila, že bez prodloužení přechodného období nebude možné dojednat všechny detaily vzájemných vztahů EU a Británie.

Jaké jsou výhody a nevýhody přechodného období?

Výhoda přechodného období spočívá v tom, že přechod by měl být pozvolnější a hladší a neměly by nastat žádné náhlé změny ve fungování ekonomiky. Měl by být zajištěn dostatek času na vyjednávání o podobě budoucích vztahů mezi Británií a EU.

Nevýhodou je, že po dobu vyjednávání nových pravidel bude Británie muset dodržovat všechna pravidla Evropské komise, a řídit se jurisdikcí Evropského soudního dvora, bez možnosti tyto zákony nějak ovlivnit.

Co se bude vyjednávat v přechodném období?

Prioritou v přechodném období bude vyjednat obchodní dohodu s EU. Británie chce, aby její výrobky a služby měly co největší přístup do zemí EU. Britská vláda ale zároveň dala jasně najevo, že Británie chce opustit celní unii a jednotný trh a nepodléhat jurisdikci Evropského soudního dvora.

Kromě obchodní dohody bude nutno také vyjednat formy spolupráce s EU v oblasti bezpečnosti a práva. Británie je odhodlána opustit schéma evropského zatykače a bude potřebovat náhradní dohodu v této oblasti, stejně jako v řadě dalších oblastí, kde je třeba spolupracovat.

Co se stane na konci roku 2020?

V případě, že bude dohoda o budoucím partnerství s EU schválena a ratifikována do 31. prosince 2020, začnou se od ledna 2021 vztahy Británie a EU řídit nově vyjednanými pravidly. Pokud ne a pokud Británie nepožádá o prodloužení, nastane po skončení přechodného období tvrdý brexit se všemi obávanými důsledky pro britskou ekonomiku, které z toho vyplynou, například by to mohlo přinést dovozní cla pro britský export do zemí EU. Obě strany by od ledna 2021 začaly obchodovat podle pravidel Světové obchodní organizace.

Jak to bude s právy Britů žijícími v EU a naopak během přechodného období?

Po 31. lednu všichni britští občané, kteří žijí v zemích EU a nemají dvojí občanství, ztratí občanství EU, a nebudou tak moci volit v místních volbách nebo kandidovat do úřadů.

Kromě toho si ale podle rozvodové smlouvy občané EU žijící v Británii stejně jako Britové v EU a jejich rodinní příslušníci uchovají stejná práva k pobytu a sociální jistoty. Během přechodného období bude zachován volný pohyb osob. Po jeho skončení bude lidem dovoleno v Británii zůstat, pokud po pěti letech požádají o trvalý pobyt.

Podle zprávy britského ministerstva vnitra z minulého týdne už skoro 2,5 milionu přistěhovalců z EU získalo do konce loňského roku povolení dlouhodobě setrvat v Británii po jejím odchodu z evropského bloku. Ministerstvo už v souvislosti s brexitem přijalo přes 2,7 milionu žádostí o "status usedlíka", od Čechů jich přišlo 33.000.

Bude možno svobodně odcházet a vstupovat do Británie?

Ano, během přechodného období to bude možné s platným pasem nebo průkazem totožnosti občana země EU. Po skončení přechodného období může být po rodinných příslušnících, kteří budou chtít navštívit svého příbuzného v Británii, požadováno vízum.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Brexit, ilustrační foto

Od rybolovu po Erasmus: Co přinese nová dohoda Spojeného království s EU

Spojené království a Evropská unie v pondělí uzavřely dlouho připravovanou dohodu, která má potenciál výrazně změnit vztahy mezi oběma stranami. Premiér Keir Starmer označil dohodu za „hat-trick“ po podobných úspěších s Indií a USA a předseda Evropské rady António Costa ji uvítal jako „novou kapitolu“ vzájemných vztahů. Navzdory tomuto optimistickému tónu přináší dohoda především přísliby budoucích změn, nikoli okamžité revoluční kroky.

Více souvisejících

Brexit Velká Británie EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Demonstrace na Ukrajině

Ukrajinou po Zelenského podpisu kontroverzního zákona zmítají masové demonstrace. Největší od začátku války

V několika ukrajinských městech včetně Kyjeva, Lvova, Dnipra a Oděsy se v úterý 22. července konaly masové demonstrace. Důvodem byl nový zákon, který podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj a který podle kritiků ohrožuje nezávislost klíčových protikorupčních institucí země – Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP).

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj mění svá vlastní pravidla hry: Boj proti korupci přechází pod státní dohled, návrat k centralizaci moci v čase války je znepokojivý

Ukrajinské nejvyšší složky moci podkopávají své vlastní základy v nejcitlivější chvíli. Zákon, který podřizuje protikorupční úřady vládnímu dohledu, působí jako rezignace na hodnoty, které země deklarovala od Euromajdanu. Přijat byl navíc překotně, bez debaty a v atmosféře sílícího tlaku na občanskou společnost. Místo důvěry a reformní vyspělosti tak Kyjev vysílá signál, že v čase války volí staré metody – centralizaci, loajalitu a kontrolu.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Tlak na Zelenského roste. Rozvrátil protikorupční struktury a čelí vlně kritiky, píše ukrajinský tisk

Ukrajina zažila podle webu Kyiv Independent jeden z nejzásadnějších zvratů v poválečné historii. Prezident Volodymyr Zelenskyj 22. července podepsal kontroverzní zákon, který de facto ruší nezávislost klíčových protikorupčních institucí – Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializovaného protikorupčního státního zastupitelství (SAPO). Podle kritiků to znamená konec snah o skutečný boj proti korupci v zemi a vážné ohrožení její evropské integrace.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Partnerství odsouzené k zániku: Francouzsko-německý motor se zadrhává

Když v květnu nový německý kancléř Friedrich Merz navštívil jako první zahraniční destinaci Paříž, hovořil o „novém francouzsko-německém startu pro Evropu“. S francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem si okamžitě vytvořili osobní vazbu, která měla podle obou lídrů pomoci překonat roky napětí mezi Berlínem a Paříží. Jenže navzdory teplému tónu a společné afinitě k byznysu a deregulaci se ukazuje, že obnovené partnerství rychle naráží na realitu – hluboké neshody v oblasti obrany, obchodu i energetiky zůstávají.

před 3 hodinami

Žloutenka

Žloutenka je na vzestupu, letos v Česku zabila už 10 lidí. Šíří se také svrab a spalničky

Letní sezóna přináší výrazný nárůst infekčních onemocnění. Klíšťová encefalitida, spalničky i virová hepatitida A podle mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánky Čechové ohrožují stále více lidí, zejména kvůli nízké proočkovanosti a podcenění prevence. Letos bylo v Česku zaznamenáno již 928 případů hepatitidy A, kvůli které zemřelo už deset lidí. Roste i výskyt svrabu. Nejhorší situace je v Praze, kde hygienici řeší více než 300 případů žloutenky typu A.

před 4 hodinami

Palestina

Více než stovka humanitárních organizací varuje před masovým hladověním v Gaze

Více než sto humanitárních organizací, včetně Save the Children a Lékařů bez hranic (Médecins Sans Frontières), vydalo společné prohlášení, v němž varují před "masovým hladověním", které podle nich zachvátilo celou Gazu. Vyzývají k okamžitému příměří a otevření hranic pod dohledem OSN, které by umožnilo nepřetržitý přísun potravin a základní pomoci pro dva miliony obyvatel.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Nově objevené záběry a fotografie vrhají nové světlo na Trumpovy vazby s Epsteinem

Nové archivní fotografie a videozáznamy, které odhalil tým CNN KFile, přinášejí další podrobnosti o dřívějším vztahu Donalda Trumpa s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Tato nová zjištění přicházejí v době, kdy se veřejná i politická debata znovu rozhořela kvůli rozhodnutí ministerstva spravedlnosti nezveřejnit očekávané materiály související s Epsteinovým případem.

před 6 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čeští fotbaloví zástupci v Evropě znají další možné soupeře. Nejtěžší výběr má Plzeň, co Ostrava a Sparta?

Ještě předtím než všichni tuzemští pohároví zástupci vstoupili do bojů o účast v hlavních fází evropských soutěží, už vědí, s kým se utkají v další fázi předkol. Z pondělního losování ve švýcarském Nyonu tak vyplývá, že nejtěžší vyhlídky má z českých účastníků Viktoria Plzeň. Český vicemistr by se totiž v případě postupu z 2. předkola Ligy mistrů přes Servette Ženeva utkal s někým z dvojice Glasgow Rangers-Panathinaikos Atény. To v bojích o Evropskou ligu čeká Ostravu po případném postupu do 3. předkola buď slovinské Celje nebo kyperská AEK Larnaka. A své možné příští soky má na vybranou i pražská Sparta, která po kazašském Aktobe může změřit síly s dalšími méně známými celky – s Ararat-Armenia či s rumunským klubem Universitateu Kluž.

Aktualizováno včera

Ozzy Osbourne

Zemřel legendární Ozzy Osbourne

Svět rockové hudby přišel o jednu z největších legend. Ve věku 76 let zemřel slavný britský zpěvák Ozzy Osbourne, frontman metalové skupiny Black Sabbath. Větších komerčních úspěchů dosáhl během následné sólové kariéry. V posledních letech se potýkal se zdravotními problémy. 

včera

včera

Prezident Trump

Trumpa podruhé přijme britský panovník. V programu zůstává jeden otazník

V září naruší běžný chod britské společnosti velká událost. Na návštěvu přijede americký prezident Donald Trump, jeden z nejmocnějších mužů světa. Program šéfa Bílého domu se stále připravuje a on sám do harmonogramu svým způsobem zasahuje. Podle zjištění BBC si nepřeje, aby se speciálně kvůli němu scházeli britští zákonodárci. 

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Íránský režim zdrcený válkou míchá víru s nacionalismem. Jde o nebezpečnou hru, problémy ale nezakryje

Po dvanáctidenní válce s Izraelem a americkým zásahem čelí Írán těžkým následkům – zničené armádě, jadernému programu i ztrátám civilistů. Vedení režimu však v krizi sází na nacionalismus a šíitské rituály, aby obnovilo podporu obyvatel. Ve veřejném prostoru se objevují mytologické motivy a vlastenecké symboly. Nová rétorika íránského režimu ale zřejmě nestačí k překrytí hlubokých ekonomických a sociálních problémů.

včera

Marco Rubio na zápase UFC 316

Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci

Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a jejich reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár vyvolává silné emoce. Mrazivou kulisou příběhu je pláč ženy, jejíž roční syn Muhammad Umar zemřel na následky podvýživy a meningitidy. Chlapec měl zdravotní problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav zhoršily drastické škrty v humanitární pomoci USA, které letos zasáhly i tento region.

včera

včera

Gaza

OSN: Pásmo Gazy je peklem na Zemi. Lékaři omdlévají, děti umírají hlady

Situace v Pásmu Gazy se dál dramaticky zhoršuje a OSN varuje, že podmínky v oblasti se proměnily v „peklo na Zemi“. Podle agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) hlásí lékaři, humanitární pracovníci i novináři kolapsy z hladu a vyčerpání, přičemž někteří během služby přímo omdlévají. Od konce května přišlo podle odhadů UNRWA o život až 1 000 lidí ve snaze získat potravinovou pomoc.

včera

14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování

Před čtrnácti lety provedl Anders Breivik nejhorší útok v dějinách moderního Norska. Jeho radikalizace odhalila temnou stránku internetu – svět osamělých vlků, nenávisti a ideologické manipulace. Dnes, s rozmachem umělé inteligence a personalizovaného obsahu, se digitální prostředí stává ještě nebezpečnějším inkubátorem extremismu, kde se „noví Breivikové“ mohou zrodit rychleji a tišeji než kdy dřív.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy