EU chce běloruské sankce zaměřit na ropný průmysl či finanční služby

Lídři EU se v pondělí shodli na uvalení cílených sankcí vůči běloruskému režimu poté, co tamní úřady v neděli donutily nouzově přistát letoun společnosti Ryanair, aby zadržely novináře a kritika vlády Ramana Prataseviče s jeho partnerkou, kteří byli na palubě. Evropský blok akci ostře odsoudil, někteří lídři ji označili za únos či státní terorismus. Unijní diplomacie nyní ladí podrobnosti nových sankcí, které mají zasáhnout sektory, z nichž má příjmy státní aparát běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.

"Únos letadla a zatčení dvou pasažérů je naprosto nepřijatelný a my zahájíme diskusi o přijetí sektorových a ekonomických sankcí," řekl novinářům před jednáním koordinátor zahraniční politiky EU Josep Borrell.

Jednotliví ministři navrhovali zaměřit se na různé oblasti hospodářství. Šéf německé diplomacie Heiko Maas mluvil o omezení finančních transakcí, zatímco jeho litevský kolega Gabrielius Landsbergis hovořil o sankcích cílených na ropný průmysl.

"Klíčem je podle mě potaš. Víme, že Bělorusko produkuje hodně potaše, je jedním z největších producentů na světě. A myslím, že by Lukašenko tvrdě pocítil, kdybychom něco dohodli v této oblasti," prohlásil lucemburský ministr Jean Asselborn. Bělorusko je po Kanadě druhým největším vývozcem uhličitanu draselného označovaného jako potaš, který slouží jako hnojivo či látka k výrobě pracích prášků.

Evropská unie kvůli loňským volebním manipulacím Lukašenka neuznává jako prezidenta a opakovaně odsuzuje potlačování opozice. Unie již několikrát rozšířila loni zavedený sankční seznam, na němž vedle vůdce režimu figuruje na osm desítek jeho představitelů i několik institucí a firem.