
Evropská unie hodlá i nadále zprostředkovávat dialog mezi Srbskem a Kosovem, je však znepokojena závazkem Bělehradu přesunout srbské velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Prohlásil to dnes mluvčí Evropské komise poté, co se k dalšímu kolu rozhovorů s unijními představiteli sešli v Bruselu srbský prezident Aleksandar Vučić a kosovský premiér Avdullah Hoti.
Podle unijního zmocněnce pro dialog obou zemí Miroslava Lajčáka oba političtí vůdci i po nedávné schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem potvrdili, že jejich státy usilují o začlenění do EU.
Lídři obou balkánských států minulý týden ve Washingtonu podepsali dohodu o normalizaci hospodářských vztahů. Součástí smlouvy byly i závazky směrem k Izraeli, jehož mezinárodní pozici se Trump snaží dlouhodobě posilovat. Bělehrad přesune své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma a Priština a židovský stát navážou oficiální diplomatické styky.
EU přitom stejně jako většina států světa Jeruzalém za hlavní město Izraele neuznává, neboť si na něj činí nárok i Palestinci. Brusel požaduje, aby kandidátské státy včetně Srbska sladily svou zahraniční politiku s jednotnou politikou unijní.
"V této souvislosti jsou jakékoli diplomatické kroky, které mohou zpochybnit společnou politiku EU vůči Jeruzalému, velmi znepokojující a politováníhodné," prohlásil dnes k srbskému rozhodnutí mluvčí komise Peter Stano.
Dialog mezi Bělehradem a Prištinou začal s pomocí EU již v roce 2011. Jeho cílem je uvolnit napětí ve vzájemných vztazích obou zemí a ulehčit obyvatelům jejich strasti v každodenním životě, způsobené například omezením cestování či obchodními restrikcemi. Od listopadu 2018 byly rozhovory přerušeny a obnovit se je podařilo až v červenci.
Lajčák po dnešním kole rozhovorů prohlásil, že obě země nadále usilují o vstup do unie. Dnešní jednání se podle něj točila především okolo ekonomické spolupráce a lidí zmizelých a vysídlených v době války z let 1998-99.
"Je mi potěšením oznámit, že jsme v těchto tématech dospěli k pokroku," uvedl po jednání Lajčák. Rozhovory budou podle něj pokračovat příští týden na úrovni expertních skupin, lídři by se měli znovu sejít ještě do konce září.
Obě země přímé rozhovory vedou 20 let poté, co Bělehrad vyslal do Kosova, které tehdy bylo součástí zbytkové Jugoslávie, své vojáky, aby potlačili separatistické povstání kosovských Albánců. Kosovo v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Srbsko svou někdejší provincii dosud neuznalo jako samostatný stát.
Nezávislost Kosova uznala zhruba polovina členských států OSN, mezi nimiž je vedle USA i většina zemí EU, včetně Česka. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podporují například Rusko, Čína, Indie a Izrael. Uznání se Priština zatím nedočkala ani od pěti členů EU - Slovenska, Španělska, Řecka, Kypru a Rumunska.
Související

EU je z používání chemických zbraní Ruskem zděšena. Kallasová označila situaci za nesnesitelnou

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?
EU (Evropská unie) , Srbsko , Jeruzalém
Aktuálně se děje
před 25 minutami

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy
před 1 hodinou

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu
před 1 hodinou

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů
před 2 hodinami

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději
před 3 hodinami

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze
před 4 hodinami

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování
před 4 hodinami

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu
před 4 hodinami

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?
před 5 hodinami

EU je z používání chemických zbraní Ruskem zděšena. Kallasová označila situaci za nesnesitelnou
před 6 hodinami

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?
před 7 hodinami

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění
před 8 hodinami

Počasí o víkendu: Do Česka se opět vrací tropické teploty
včera

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie
včera

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců
včera

OBRAZEM: Čeští hasiči pomáhají po povodních v Texasu. Čelí extrémním podmínkám, pátrání jim komplikují jedovatí hadi
včera

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem
včera

Manželka ředitele Lufthansy měla na dovolené na Sicílii zabít ženu
včera

Nečekaný objev: Umělá inteligence může výrazně zvýšit pravděpodobnost další pandemie
včera

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu
včera
Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít
Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.
Zdroj: Libor Novák