EU posílí společný boj proti terorismu, shodli se ministři

Evropská unie musí efektivně kontrolovat své vnější hranice, aby přes ně nepronikali nebezpeční radikálové. Členské státy by také měly zlepšit spolupráci svých bezpečnostních složek a výměnu informací mezi tajnými službami.

Shodli se na tom dnes ministři vnitra unijních zemí v reakci na nedávné teroristické útoky ve Francii a Rakousku. Vyzvali také k rychlému schválení pravidel, která by přiměla sociální sítě ihned mazat příspěvky s teroristickým obsahem.

"Pokud budeme jednotní, terorismus nebude mít dlouhodobě šanci," prohlásil po dnešní videokonferenci německý ministr Horst Seehofer, jehož země EU v současnosti předsedá.

Interior Minister #Seehofer on today’s #JHA videoconference: „When #Europe works together to fight terrorism and extremism, then Europe is a superpower. All ??member states have adopted the declaration on the latest terrorist attacks. This sends a strong signal of #solidarity.“ pic.twitter.com/nP1b9vnsGB

— Sebastian Fischer (@SFischer_EU) November 13, 2020

Zástupci unijních vlád shodou okolností probírali společný postup v den pátého výročí atentátů v Paříži, při nichž zemřelo více než 130 lidí. Podle eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Ylvy Johanssonové se od té doby spolupráce zemí v boji proti terorismu zlepšila, stále však má nedostatky.

Státy a Evropský parlament by podle společného prohlášení ministrů měly mimo jiné rychle schválit nařízení, díky němuž budou muset sociální sítě mazat příspěvky s teroristickým obsahem do hodiny od upozornění od úřadů některé ze zemí. To podle Johanssonové znemožní například koordinaci útoků či zveřejňování návodů k výrobě výbušnin.

Pachatelé některých teroristických útoků z posledních let byli již dříve známi policii, státy si však ne vždy byly schopny včas předávat podstatné informace. Ministři se dnes shodli, že země musí začít "plně využívat existující nástroje pro výměnu informací". Státy mají zároveň co nejrychleji dokončit propojení svých informačních systémů.

Komise navíc podle Johanssonové hodlá posílit pravomoci evropské policejní agentury Europol a předložit návrh směrnice pro lepší ochranu kritické infrastruktury. Tyto a další návrhy mají být součástí akčního plánu pro boj s terorismem, který chce komisařka představit během prosince.

"Všichni se shodujeme na tom, že by měla být významně posílena ochrana vnějších hranic EU, především z bezpečnostních důvodů," prohlásil dnes Seehofer. K lepší kontrole vnějších hranic a bezproblémovému fungování společného schengenského prostoru může podle ministrů přispět efektivní propojení úředních databází jednotlivých zemí, na němž se již EU shodla, nedaří se jej však zcela převést do praxe. Unie by v budoucnu mohla podle ministrů disponovat jednotnou bezpečnostní databází.

Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl minulý týden v reakci na nedávné útoky z Paříže a Nice reformu schengenského systému, po níž by se neměli radikálové snadno pohybovat po území evropského bloku. Atentátník z Nice se krátce před útokem, při němž koncem října zemřeli tři lidé, dostal bez problémů do Francie z Itálie. Komisařka Johanssonová dnes oznámila, že koncem měsíce s ministry probere možnosti vylepšení systému a na základě debaty připraví do května příštího roku návrh reformy.

Související

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Terorismus Horst Seehofer

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Aktualizováno před 6 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy