Kdo získá Nobelovu cenu za mír? Podle sázkových kanceláří jsou dva favorité

Dostane letos Nobelovu cenu za mír mladá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, která byla považována za favoritku na toto ocenění již v loňském roce? Nebo Nobelův výbor v době globální pandemie nemoci covid-19 udělí ocenění Světové zdravotnické organizaci (WHO)?

Anebo bude chtít přitáhnout pozornost veřejnosti ke svobodě tisku a vyznamená například nevládní organizaci Reportéři bez hranic? Odpovědi na tyto otázky se svět dozví již příští týden; vyhlašování Nobelových cen začne v pondělí 5. října ve Stockholmu.

Nejsledovanější jsou každoročně Nobelovy ceny za literaturu a za mír, na něž přijde řada 8. a 9. října. Vzhledem ke koronavirové krizi a s ní spojené ekonomické recesi bude ale pravděpodobně se značným zájmem letos sledováno i pondělní vyhlášení Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, úterní Nobelova cena za fyziku, středeční cena za chemii a také Nobelova cena za ekonomii, která přijde na závěr v pondělí 12. října.

"Pandemie je pro lidstvo velká krize, ale ukazuje, jak důležitá je věda," uvedl šéf Nobelovy nadace Lars Heikensten. Podle agentury AFP je nicméně nepravděpodobné, že by byly letošní Nobelovy ceny ve vědeckých kategoriích uděleny za práci přímo spojenou s covidem. Pro zisk ocenění je totiž nutné, aby daný výzkum byl pečlivě prověřen, což může trvat celé roky.

Press freedom groups and climate activist Greta Thunberg are making Nobel Peace Prize buzz ahead of next week's award announcements, in a pandemic year that has highlighted the importance of science and researchhttps://t.co/fuyInrz5He pic.twitter.com/DNs6Rr3LCz

— AFP news agency (@AFP) October 1, 2020

Co se týče 101. Nobelovy ceny za mír, je podle expertů letos situace otevřená. "Nebyl zaznamenán žádný výrazný pokrok směřující k míru či k mírovým dohodám," uvedl ředitel Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Dan Smith.

Podle sázkových kanceláří jsou favority na zisk Nobelovy ceny za mír Světová zdravotnická organizace (WHO) a 17letá Švédka Greta Thunbergová, která inspirovala miliony mladých lidí na světě k boji za lepší ochranu klimatu.

Norský historik Asle Sveen, který o Nobelově ceně za mír napsal několik knih, uvedl, že Thunbergová je v letošním roce velmi silnou kandidátkou. "Nynější rozsáhlé požáry na západním pobřeží Spojených států a stoupající teploty v Arktidě nenechávají lidi na pochybách, že jsme svědky globálního oteplování," řekl Sveen.

Podle něj pro Thunbergovou letos mluví i fakt, že byla nominována podruhé v řadě. Mezi osobnostmi šířícími poselství o ochraně přírody, které mají šanci na letošní Nobelovu cenu za mír, figuruje vysoko u sázkových kanceláří také 94letý britský přírodovědec a popularizátor oboru sir David Attenborough.

Ředitel norského mírového institutu PRIO Henrik Urdal se domnívá, že by Nobelovu cenu za mír mohli letos dostat novináři, kteří jsou v konfliktních oblastech stále častěji terčem násilností. V zemích, kde vládne mír, zase veřejný prostor trpí falešnými zprávami (fake news). Kromě Reportérů bez hranic zmiňuje Urdal jako nadějného kandidáta Výbor na ochranu novinářů (CPJ).

K nejvíce skloňovaným jménům patří také novozélandská premiérka Jacinda Ardernová, která byla nominována i loni za své spontánní solidární postoje vůči rodinám postiženým teroristickými útoky na mešity ve městě Christchurch, které si vyžádaly 51 obětí. Ardernová je vyzdvihována i za to, jakým způsobem její vláda dokázala zabránit šíření koronaviru v zemi.

Mezi 318 nominovanými je dále "hongkongský lid", vězněná saúdskoarabská aktivistka Ludžajn Haslúlová a členka afghánského týmu pro mírová jednání s Tálibánem Favzía Kúfiová, která letos přežila pokus o atentát. Za práci pro migranty a propagaci práva na azyl má naději na prestižní ocenění Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) či papež František.

U sázkařů si dobře stojí americký prezident Donald Trump, Evropská unie, ruský opoziční vůdce Alexej Navalnyj, který se zotavuje z otravy nervově paralytickou látkou novičok, či hnutí "Black Lives Matter" (Na černošských životech záleží), jež upozorňuje na případy policejního násilí na černoších. Bez šance podle sázkařů nejsou ani africké bojovnice za lidská práva a proti násilí Libyjka Hádžar Šarífová, Somálka Ilwad Elmanová a Súdánka Alá Saláhová.

Související

Michail Sergejevič Gorbačov (v době své Komentář

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

Více souvisejících

nobelova cena Greta Thunbergová (aktivistka) WHO (Světová zdravotnická organizace) Reportéři bez hranic Švédsko Jacinda Ardernová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 2 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 4 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 5 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 7 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 12 hodinami

včera

včera

Tragédie na Chrudimsku. Srazila se čtyři auta, jeden ze řidičů nepřežil

Tragickou srážku čtyř vozidel na Chrudimsku vyšetřují policisté od úterních brzkých odpoledních hodin. Jeden člověk nehodu nepřežil, další dva lidé skončili se zraněním v nemocnici. Na místě zasahovaly veškeré záchranné složky. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy