Mezi vrcholnými představiteli zemí Evropské unie se rýsuje shoda na principu budoucího fondu obnovy ekonomik, v některých bodech však přetrvávají spory. Po dnešní videokonferenci šéfů států a vlád to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Dodal, že chce s prezidenty a premiéry ihned zahájit separátní jednání a v půli července je do Bruselu pozvat na osobní schůzku.
"Jsem odhodlán okamžitě zahájit skutečná vyjednávání s členskými zeměmi a naším záměrem je uspořádat okolo poloviny července v Bruselu osobní vrcholné jednání," řekl novinářům Michel. Jednání podle něho ukázalo vůli vedoucích představitelů dohodnout se na záchranném plánu, avšak také některé rozdíly v pohledech na jeho základní parametry.
Now we shift to the next phase: negotiations. I will immediately start political negotiations with the member states. We intend to have a physical summit around mid-July and I intend to table a proposal before this meeting. #EUCO pic.twitter.com/qssUECIgYh
— Charles Michel (@eucopresident) June 19, 2020
Evropská komise chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Podle její šéfky Ursuly von der Leyenové dnes proti tomu, aby si EK tyto peníze bezprecedentně vypůjčila, nevystoupil žádný z vrcholných politiků bloku. Rozdílné názory naproti tomu dali najevo na celkový objem fondu, poměr mezi přímými granty a půjčkami nebo na nové příjmy rozpočtu, jimiž chce Brusel financovat splácení dluhu.
Komise plánuje rozdělit prostřednictvím fondu svázaného s příštím sedmiletým rozpočtem celkem 500 miliard eur grantů a 250 miliard úvěrů tak, aby více než třetina peněz připadla Itálii a Španělsku, tedy zemím, které pandemie covidu-19 zasáhla nejvíce. Jejich představitelé stejně jako političtí vůdci Francie a Německa dnes návrh v zásadě podpořili a hovořili o nutnosti rychlé dohody.
"Všichni jsme si vědomi toho, co je v sázce. Dohodu musíme dosáhnout v červenci," napsal po videokonferenci na twitteru italský premiér Giuseppe Conte, který označil dnešní jednání za "další krok kupředu".
#Euco just finished. The EU made another step ahead. We are all aware of what is at stake. We must reach an agreement in July. pic.twitter.com/mPOiZIMQIS
— Giuseppe Conte (@GiuseppeConteIT) June 19, 2020
Podobně se vyjádřil španělský premiér Pedro Sánchez, který stejně jako Conte v průběhu jara varoval, že bez pomoci jejich zemím bude ohrožena budoucnost evropského společenství.
Méně srozuměna s plánem komise je skupina takzvaných šetrných států představovaná Rakouskem, Nizozemskem či skandinávskými zeměmi. Ta i po dnešku trvá na výrazně větším zastoupení úvěrů a jasných detailech splacení společného dluhu.
"Jsme připraveni pomoci zemím nejvíce zasaženým covidem-19, ale podpora musí být dobře zacílená a jasně časově omezená," uvedl po jednání rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Lídři části zemí východního křídla EU včetně Česka či Maďarska pro změnu nelibě nesou, že v zájmu pomoci dosud bohatším jižním zemím by podle navrženého klíče měly dostat z fondu menší poměr peněz, než jim náleží z běžného unijního rozpočtu.
Podle českého premiéra Andreje Babiše je problémem navržené kritérium nezaměstnanosti za posledních pět let, které spoluurčuje výši příspěvků jednotlivých zemí a které nemá s dopadem koronaviru nic společného. Česko, které má nezaměstnanost trvale nízkou, kvůli tomu přichází o peníze. "Kritéria rozdělování musí být spravedlivá pro všechny," uvedl Babiš po jednání.
Visegrádské země však nejsou v pohledu na návrh jednotné: Polsko, které má z fondu získat třetí největší podíl, je s ním zásadě spokojeno, stejně jako Slovensko.
Podle předběžných propočtů EK by z celkových 750 miliard měla nejvíce inkasovat Itálie, která má v součtu grantů a úvěrů dostat 173 miliard eur. Následuje Španělsko se 140 miliardami a Polsko se 63. Česko má dostat přes 19 miliard, Maďarsko 15 a Slovensko 13. Navržená čísla se mohou změnit v případě úpravy klíče, o kterou vedle postkomunistických států usiluje i několik zemí západní Evropy.
Související

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Obchodní válka na spadnutí. EU rozděluje taktika v klíčových rozhovorech s Trumpem
EU (Evropská unie) , Charles Michel , Andrej Babiš , Giuseppe Conte , Ursula von der Leyenová , Pedro Sánchez
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek