Pfizer a Moderna v EU zdražily svoje očkovací látky

Farmaceutické společnosti Pfizer a Moderna v posledních smlouvách s EU navýšily ceny za vakcíny proti covidu-19. V případě Pfizeru je cenovka vyšší zhruba o čtvrtinu, Moderna je dražší asi o deset procent.

Napsal to dnes server Financial Times (FT), který získal k částem dohody přístup a podle nějž si firmy vyjednaly zvýšení cen díky obavám ohledně vedlejších účinků jiných očkovacích látek a diskuzím o nutnosti dalších posilovacích dávek pro již plně naočkované lidi. Pfizer a Moderna obsah svých smluv nekomentují.

Firmy Pfizer a Moderna letos podle FT vydělají na proticovidových vakcínách desítky miliard dolarů (stovky miliard korun), řada zemí s nimi totiž bude chtít uzavřít nové smlouvy, mimo jiné kvůli šíření nakažlivější varianty koronaviru zvané delta.

Dohody s novými cenami podle FT Pfizer a Moderna vyjednaly s EU po třetí fázi klinických testů obou látek, které ukázaly, že jsou preparáty založené na nové technologii takzvané mediátorové RNA (mRNA) účinnější, než konkurenční produkty firem AstraZeneca či Johnson & Johnson, které používají již zavedené technologie.

Nová cena za dávku vakcíny firmy Pfizer, vyvinuté společně se společností BioNTech, je 19,50 eura (497 korun), zatímco v předchozích dohodách činila 15,50 eura (395 korun). Moderna si pak v poslední dohodě s EU řekla za jednu dávku 25,50 dolaru (548 korun), dříve přitom chtěla 22,60 dolaru (485 korun). Podle jednoho z činitelů EU si přitom chtěla Moderna účtovat za dávku 28,5 dolaru (612 korun), nicméně nakonec slevila, protože se zvětšil objem objednávky.

Podle zdroje FT z Evropské unie využily firmy při jednáních své pozice na trhu a použily "klasickou rétoriku farmaceutických společností: Vakcíny fungují, tak zvýšily jejich ‘hodnotu‘".

Evropská komise a jednotlivé členské země na nové ceny přistoupily, jelikož si chtěly zajistit již prokázané zásoby vakcín z evropských výrobních závodů. Vyjednávání smluv se totiž odehrávalo ve chvíli, kdy panovala nejistota ohledně budoucnosti evropské očkovací kampaně kvůli obavám z možných vedlejších účinku preparátů firem AstraZeneca a Johnson & Johnson a problémům s jejich dodávkami.

Brusel tehdy rovněž čelil útokům některých zemí v čele s Rakouskem, mezi nimiž byla i Česká republika, že nerozděluje vakcíny rovnoměrně mezi státy EU, jak bylo dohodnuto.

Pfizer nabízí svoje vakcíny po světě za různé ceny, středně rozvinuté země například platí za dávku asi polovinu toho, co bohaté státy v Evropě a Severní Americe. Nejméně rozvinuté země pak hradí firmě jen náklady. Podle FT Pfizer ceny plošně navýší ve chvíli, kdy se podaří pandemii covidu-19 překonat.

Podle konzultační firmy Airfinity letos Pfizer na vakcínách utrží dohromady 56 miliard dolarů (1,2 bilionu korun), zatímco Moderna asi 30 miliard dolarů (644 miliard korun). Preparáty obou výrobců přitom zaujímají na trhu stále dominantnější pozici a rozdíly mezi jejich příjmy a výdělkem konkurenčních společností se tak zřejmě budou zvětšovat.

Evropská komise si u Pfizeru zarezervovala právo na objednání dalších až 1,8 miliardy dávek, aby byla připravena na možnost, že bude nutné obyvatele EU přeočkovat kvůli výskytu nových a nebezpečnějších variant koronaviru.

EK v úterý prohlásila, že zřejmě splní svůj cíl plně naočkovat 70 procent dospělé populace EU do konce léta. V květnu pak uvedla, že do konce září zřejmě dostane přes miliardu dávek vakcín celkem od čtyř výrobců.

Související

Biotechnologická společnost Moderna

Moderna podala žalobu na Pfizer a BioNTech. Měli jí ukrást mRNA patenty

Americká farmaceutická společnost Moderna podala žalobu na své konkurenty - firmy Pfizer a BioNTech. Domnívá se totiž, že porušily patenty ohledně technologie mRNA, kterou trojice společností používá při výrobě vakcín proti covidu-19, uvedla agentura AP. Moderna žaluje dvojici společností u amerického i německého soudu. Pfizer tvrdí, že je žalobou překvapen, protože používá vlastní patentované technologie.

Více souvisejících

Moderna (farmaceutická firma) Pfizer očkování

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

včera

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

včera

Lékaři, ilustrační foto

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

včera

Počasí rozdělí Česko. Místy hrozí tropy, jinde bude výrazně chladněji

Je před námi poslední pracovní den před víkendem, jenž může přinést jednu letošní premiéru. Potvrzuje to i nejnovější předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející volné dny. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy