Pfizer a Moderna v EU zdražily svoje očkovací látky

Farmaceutické společnosti Pfizer a Moderna v posledních smlouvách s EU navýšily ceny za vakcíny proti covidu-19. V případě Pfizeru je cenovka vyšší zhruba o čtvrtinu, Moderna je dražší asi o deset procent.

Napsal to dnes server Financial Times (FT), který získal k částem dohody přístup a podle nějž si firmy vyjednaly zvýšení cen díky obavám ohledně vedlejších účinků jiných očkovacích látek a diskuzím o nutnosti dalších posilovacích dávek pro již plně naočkované lidi. Pfizer a Moderna obsah svých smluv nekomentují.

Firmy Pfizer a Moderna letos podle FT vydělají na proticovidových vakcínách desítky miliard dolarů (stovky miliard korun), řada zemí s nimi totiž bude chtít uzavřít nové smlouvy, mimo jiné kvůli šíření nakažlivější varianty koronaviru zvané delta.

Dohody s novými cenami podle FT Pfizer a Moderna vyjednaly s EU po třetí fázi klinických testů obou látek, které ukázaly, že jsou preparáty založené na nové technologii takzvané mediátorové RNA (mRNA) účinnější, než konkurenční produkty firem AstraZeneca či Johnson & Johnson, které používají již zavedené technologie.

Nová cena za dávku vakcíny firmy Pfizer, vyvinuté společně se společností BioNTech, je 19,50 eura (497 korun), zatímco v předchozích dohodách činila 15,50 eura (395 korun). Moderna si pak v poslední dohodě s EU řekla za jednu dávku 25,50 dolaru (548 korun), dříve přitom chtěla 22,60 dolaru (485 korun). Podle jednoho z činitelů EU si přitom chtěla Moderna účtovat za dávku 28,5 dolaru (612 korun), nicméně nakonec slevila, protože se zvětšil objem objednávky.

Podle zdroje FT z Evropské unie využily firmy při jednáních své pozice na trhu a použily "klasickou rétoriku farmaceutických společností: Vakcíny fungují, tak zvýšily jejich ‘hodnotu‘".

Evropská komise a jednotlivé členské země na nové ceny přistoupily, jelikož si chtěly zajistit již prokázané zásoby vakcín z evropských výrobních závodů. Vyjednávání smluv se totiž odehrávalo ve chvíli, kdy panovala nejistota ohledně budoucnosti evropské očkovací kampaně kvůli obavám z možných vedlejších účinku preparátů firem AstraZeneca a Johnson & Johnson a problémům s jejich dodávkami.

Brusel tehdy rovněž čelil útokům některých zemí v čele s Rakouskem, mezi nimiž byla i Česká republika, že nerozděluje vakcíny rovnoměrně mezi státy EU, jak bylo dohodnuto.

Pfizer nabízí svoje vakcíny po světě za různé ceny, středně rozvinuté země například platí za dávku asi polovinu toho, co bohaté státy v Evropě a Severní Americe. Nejméně rozvinuté země pak hradí firmě jen náklady. Podle FT Pfizer ceny plošně navýší ve chvíli, kdy se podaří pandemii covidu-19 překonat.

Podle konzultační firmy Airfinity letos Pfizer na vakcínách utrží dohromady 56 miliard dolarů (1,2 bilionu korun), zatímco Moderna asi 30 miliard dolarů (644 miliard korun). Preparáty obou výrobců přitom zaujímají na trhu stále dominantnější pozici a rozdíly mezi jejich příjmy a výdělkem konkurenčních společností se tak zřejmě budou zvětšovat.

Evropská komise si u Pfizeru zarezervovala právo na objednání dalších až 1,8 miliardy dávek, aby byla připravena na možnost, že bude nutné obyvatele EU přeočkovat kvůli výskytu nových a nebezpečnějších variant koronaviru.

EK v úterý prohlásila, že zřejmě splní svůj cíl plně naočkovat 70 procent dospělé populace EU do konce léta. V květnu pak uvedla, že do konce září zřejmě dostane přes miliardu dávek vakcín celkem od čtyř výrobců.

Související

Biotechnologická společnost Moderna

Moderna podala žalobu na Pfizer a BioNTech. Měli jí ukrást mRNA patenty

Americká farmaceutická společnost Moderna podala žalobu na své konkurenty - firmy Pfizer a BioNTech. Domnívá se totiž, že porušily patenty ohledně technologie mRNA, kterou trojice společností používá při výrobě vakcín proti covidu-19, uvedla agentura AP. Moderna žaluje dvojici společností u amerického i německého soudu. Pfizer tvrdí, že je žalobou překvapen, protože používá vlastní patentované technologie.

Více souvisejících

Moderna (farmaceutická firma) Pfizer očkování

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Arc de Trump

Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě

Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).

před 2 hodinami

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

před 3 hodinami

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

před 5 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

před 6 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

před 6 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku

Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.

před 8 hodinami

Donald Trump

Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident

Americký prezident Donald Trump vyvolal na politické scéně i sociálních sítích nebývalý rozruch, když se v ostrém příspěvku na své platformě Truth Social pustil do řady dříve loajálních konzervativních komentátorů a influencerů. Předmětem sporu se stala válka v Íránu, kterou Trump zahájil a kterou část jeho dosavadních spojenců začala otevřeně kritizovat. Prezident na tyto výtky reagoval salvou urážek, v nichž své oponenty označil za „hloupé lidi“ s nízkým IQ a neúspěšné mediální osobnosti.

před 9 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána

Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.

před 10 hodinami

Kamala Harrisová

Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028

Bývalá viceprezidentka Kamala Harris poprvé otevřeně promluvila o své politické budoucnosti a potvrdila, že zvažuje kandidaturu na úřad prezidenta v roce 2028. Učinila tak během pátečního vystoupení na sjezdu National Action Network v New Yorku, kde se jí revizor Al Sharpton přímo zeptal na její plány. „Přemýšlím o tom, přemýšlím o tom,“ odpověděla Harris za bouřlivého potlesku a skandování davu, který ji vyzýval k návratu do boje o Bílý dům.

před 11 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Maďarsko na prahu historického přelomu. Do voleb zbývá jediný den

Maďarsko se nachází na prahu historického přelomu. Před rozhodujícími volbami, které mohou ukončit šestnáctiletou nepřetržitou vládu Viktora Orbána a jeho strany Fidesz, vrcholí kampaň v extrémně napjaté atmosféře. Hlavní vyzyvatel Péter Magyar, bývalý insider vládního tábora, který se proti systému vzbouřil, cítí šanci na vítězství a v průzkumech si udržuje průměrný náskok deseti procentních bodů.

před 13 hodinami

Mise Artemis II byla návratem astronautů úspěšně završena

Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi

Čtyři astronauti mise Artemis II se v pátek večer úspěšně vrátili na Zemi, když jejich vesmírná kapsle Orion dosedla do hladiny Tichého oceánu u pobřeží San Diega. Posádka ve složení Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen je v dobrém zdravotním stavu. Tímto historickým okamžikem skončila desetidenní výprava, která lidstvo po více než půl století opět přiblížila k Měsíci.

před 14 hodinami

včera

StarDance představila letošní porotu. Prohlédněte si galerii

Návrat Chlopčíka a jedna novicka. StarDance odhalila složení poroty

Hvězdné účastníky letošní řady StarDance už známe, ale představování důležitých lidí pokračuje. Česká televize konkrétně odhalila nové složení poroty. Televizní diváci očekávali, že bude tříčlenná. Nakonec je to ale jinak. Mezi porotci se objeví jeden nováček. 

včera

včera

včera

včera

včera

Pavel Novotný je zpátky v ODS. Označil se za ztraceného syna

Někdejší starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se vrací do opoziční ODS. Oznámil to na sociální síti. Novotný v posledních měsících nebyl členem strany, kterou opustil v souvislosti s tříměsíčním vězením. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy