Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont vyzval příznivce nezávislosti Katalánska, aby svým finančním příspěvkem pomohli splatit více než čtyři miliony eur (100 milionů Kč), které mají regionální politici vrátit do státní pokladny v souvislosti s uspořádáním nepovoleného referenda v roce 2017. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Podle rozhodnutí úřadů mají Puigdemont a dalších 19 představitelů vrátit peníze utracené za uspořádání plebiscitu do 15 dní.
"Účetní dvůr nás žádá o zaplacení 4,1 milionu eur kvůli tomu, že jsme umožnili referendum z 1. října. Máme 15 dní na to, abychom se vyhnuli exekuci. Pokud jste 1. října hlasovali, potřebujeme vás," napsal na twitteru Puigdemont. Zároveň uvedl i číslo bankovního účtu, kam mohou příspěvky směřovat.
Puigdemont byl katalánským premiérem v době, kdy se neústavní referendum o nezávislosti na podzim roku 2017 konalo. Nyní je europoslancem a žije přes dva roky v exilu v Belgii. Španělská justice jej kvůli uspořádání plebiscitu viní ze vzpoury, usiluje o jeho vydání do vlasti a nyní se chystá Evropský parlament požádat o to, aby Puigdemonta zbavil poslanecké imunity.
Osmi politikům v čele s bývalým viceprezidentem katalánské vlády Oriolem Junquerasem už španělský soud kvůli referendu loni udělil tresty od devíti do 13 let vězení.
Související
Pod svícnem je největší tma. Katalánský lídr se nečekaně ukázal v Barceloně a znovu zmizel
Na Sardinii zadrželi a následně propustili bývalého katalánského premiéra Puigdemonta
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák