Reakce na covid-19: Evropská komise chce desetinásobně navýšit zdravotní a krizový fond

Evropská komise chce v reakci na pandemii covidu-19 výrazně posílit společné financování zdravotnictví a krizové pomoci. V návrhu příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie spojeném s fondem obnovy pro tuto oblast počítá s více než 12,5 miliardami eur (přes 330 miliard korun), což je zhruba desetinásobek peněz vynakládaných společně v současnosti.

EU by díky tomu měla být lépe připravena na krize podobné té nynější, řekl dnes eurokomisař pro krizové řízení Janez Lenarčič.

Návrh rozpočtu i fondu musí nejprve schválit členské státy, z nichž některé mají výhrady k tomu, že si komise chce část potřebných financí vypůjčit.

Brusel plánem reaguje především na nedostatek zdravotnického vybavení či léků, s nimiž se některé členské země potýkaly v prvních týdnech šíření koronaviru po Evropě. Řada států tehdy kvůli obavám o vlastní zásoby zakázala vývoz roušek či respirátorů a nejzasaženější země v čele s Itálií si stěžovaly na nedostatek vzájemné solidarity. EU byla tehdy kritizována, že nefungoval její systém krizové pomoci.

Citizens expect the EU to act during a crisis. We all need to be better prepared and learn the lessons from the #coronavirus.This is why the #NextGenerationEU reinforces the #rescEU project to leave no EU country behind during a crisis.More: https://t.co/c7BQ4yviub pic.twitter.com/6ZKqFH96qO

— European Commission ?? #UnitedAgainstCoronavirus (@EU_Commission) June 2, 2020

"Náš systém není efektivní ve chvíli, kdy je krizí zasažena většina států nebo všechny," prohlásil dnes Lenarčič, podle něhož by EU měla v případě obdobné pandemie hrát zásadnější roli také díky výrazně štědřejšímu financování.

Komise navrhuje vytvořit samostatný zdravotnický fond disponující 9,4 miliardami eur, zatímco před krizí chtěla na společné zdravotní výdaje vyhradit necelou půlmiliardu. Fond pro krizové situace má pak místo dosud zvažované 1,1 miliardy dostat o dvě miliardy více.

Tyto bezprecedentní částky mají podle unijní exekutivy zajistit mimo jiné to, aby v případě krizové situace měly všechny země dostatek léků a výrazně se zlepšila přeshraniční spolupráce v době možného šíření nakažlivé nemoci.

Zásadní část rozpočtu nového zdravotního fondu chce komise získat jako součást půjčky v celkové výši 750 miliard eur, s jejíž výší ovšem nesouhlasí některé členské země. Celková částka se tak může v očekávaných složitých vyjednáváních mezi lídry unijních států ještě výrazně změnit.

EU navíc ani robustnější financování podle komise nemusí pomoci k efektivnějšímu společnému řešení příští krize. Unie totiž nemá v otázkách ochrany zdraví obyvatel žádné zásadní společné pravomoci, které jsou takřka výhradně v rukou členských států. Místopředseda EK Margaritis Schinas minulý týden podotkl, že covid-19 by mohl být pro státy motivací, aby souhlasily s potřebnou změnou unijních smluv, která by část rozhodování vložila do společných rukou. "Pokud nastane ta správná chvíle, stane se to," prohlásil Schinas.

Ochotu k možné změně pravidel dali najevo lídři dvou nejsilnějších zemí Německa a Francie Angela Merkelová a Emmanuel Macron. Vzhledem k obvyklé neochotě řady zemí přenášet pravomoci na unii však podle diplomatů není ani v souvislosti s krizí zdaleka jisté, že by návrh získal potřebný jednomyslný souhlas států.

Související

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) evropská komise

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 1 hodinou

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 1 hodinou

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 1 hodinou

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 5 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

včera

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy