Španělsko má přes 200 tisíc nakažených, Lucembursko nařídilo zakrývání úst a nosu

Ve Španělsku za posledních 24 hodin zemřelo 399 lidí s covid-19, což je nejméně za předchozí čtyři týdny. Počet potvrzených případů nákazy v zemi se dnes zvýšil o 4266, což je zhruba stejně jako v předchozích několika dnech. Celkový počet nakažených ve Španělsku od prvního potvrzeného případu z 31. ledna dnes překročil 200.000. Informovalo o tom dnes ministerstvo zdravotnictví.

Ve Španělsku se dosud potvrdilo 200.210 případů nákazy koronavirem, z toho 20.852 lidí zemřelo a 80.587 se uzdravilo, informuje El País. Koronavirem se k dnešnímu dni v zemi nakazilo i 31.053 zdravotníků, z nichž velká část už se vrátila do práce.

Šéf španělského úřadu pro nouzové situace Fernando Simón, který se v předchozích týdnech také z nákazy koronavirem uzdravil, dnes při oznámení nových údajů označil tato čísla za "povzbuzující". Nicméně zároveň mírnil optimismus ohledně uvolňování omezení volného pohybu. Od pondělí 27. dubna vláda slíbila umožnit dětem zdravotní vycházky, ale za určitých podmínek. "Děti budou moci od pondělka ven, ale nebude to volný pohyb, aby si mohly hrát," řekl dnes Simón.

Španělé smí kvůli nemoci covid-19 vycházet z domu od poloviny března jen v nejnutnějších případech, tedy do práce, na nákup či do lékáren. Běhat v parku či jít na vycházku s dětmi nesmí. Po sílící kritice ze strany rodičů a výzvách pediatrů i ombudsmana vláda o víkendu oznámila, že od 27. dubna budou moci rodiče s dětmi ven na krátkou procházku. Zatím není jasné, na jak dlouho to denně bude, ani za jakých podmínek. Místní média dnes píší, že by mohlo jít o děti do 12 let, možná až do 14 či 16 let.

Nouzový stav s omezením pohybu vyhlásila vláda od poloviny března původně na 15 dní, poté ho parlament dvakrát prodloužil, zatím do 26. dubna. Tento týden se ale vláda chystá požádat parlament o další prodloužení o dva týdny.

Španělsko je v počtu nakažených koronavirem v absolutních číslech druhou nejhůře zasaženou zemí po Spojených státech, v počtu mrtvých je třetí po USA a Itálii.

Španělská ekonomika by letos mohla vykázat pokles o 6,8 až 12 procent, odhaduje tamní centrální banka. Rozhodující podle ní bude, zda opatření na omezení šíření koronaviru zavedená v polovině března budou platit osm, nebo až 12 týdnů. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Narušení španělské ekonomiky, která loni vzrostla o dvě procenta, označila centrální banka za velmi závažné. Uvedla ale, že kolem hospodářských dopadů koronavirových omezení panuje stále velká nejistota. Přesto předpokládá, že ve druhé polovině roku přijde zlepšení, které povede k citelnému oživení v roce 2021. Na příští rok banka odhaduje růst ekonomiky o 5,5 až 8,5 procenta.

Mezinárodní měnový fond (MMF) tento měsíc odhadl, že španělská ekonomika letos klesne o osm procent. Na příští rok počítá s růstem, který by podle jeho odhadu mohl dosáhnout 4,3 procenta.

V Lucembursku dnes vstoupilo v platnost nařízení, podle kterého si lidé musí kvůli šíření koronaviru zakrývat na veřejnosti ústa a nos. V praxi budou muset lidé roušky, šátky či šály přes obličej nosit hlavně v obchodech a ve veřejné dopravě, informovala agentura DPA. O podobném opatření uvažuje už i Francie.

Na zavedení povinnosti zakrývat si ústa a nos na veřejnosti se lucemburská vláda dohodla již minulou středu. Premiér Xavier Bettel oznámil, že občané i všichni, kdo v Lucembursku pracují, dostanou k dispozici z vládních zásob až pět roušek.

V Lucembursku, které má 600.000 obyvatel, se podle posledních údajů potvrdilo 3550 případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2. Nemoci covid-19, kterou virus způsobuje, podlehlo dosud 73 osob. V lucemburských nemocnicích je 181 lidí nakažených koronavirem, z toho 31 na jednotkách intenzivní péče.

Povinnost nosit roušky, šály či šátky platí v Česku od 19. března. Podobné opatření zavedli také na Slovensku, v Polsku, v Turecku či v Izraeli. V určitých případech je zakrytí nosu a úst povinné i ve Slovinsku či v Rakousku. Německo minulý týden občanům "naléhavě" doporučilo nošení roušek, některé spolkové země se ale rozhodly jít cestou nařízení. Dnes povinné nošení roušek v hromadné dopravě zavedlo Sasko, příští týden se přidá Bavorsko.

K zemím s povinností nosit roušky na veřejnosti by se brzy mohla připojit také Francie. Premiér Édouard Philippe v neděli uvedl, že je "pravděpodobné", že si budou muset Francouzi na veřejnosti zakrývat nos a ústa od 11. května. Právě od tohoto data by se měla ve Francii začít uvolňovat opatření přijatá v boji s šířením koronaviru.

Související

Více souvisejících

Španělsko Lucembursko Roušky a respirátory Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 51 minutami

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

před 1 hodinou

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

před 3 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko bude hrozbou pro celý svět navždy. Po porážce na Ukrajině se musí rozpadnout, říká vůdce Tatarů

Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. V exkluzivním rozhovoru pro britský deník Express prohlásil, že pouze úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace může zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova rezonují v době, kdy se svět obává další eskalace napětí nejen v Evropě, ale i v Asii.

před 5 hodinami

Kyjev

Jak vypadá běžný život Ukrajinců? Lidé melou z posledního, postupně ztrácí naději

Po třech letech války si obyvatelé Ukrajiny zvykli na zvuk nočních sirén. Pro většinu z nich se staly běžnou součástí života stejně jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že jsou relativně v bezpečí díky nejmodernějším západním systémům protivzdušné obrany, především americkým Patriotům. Tato jistota však začala mizet od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu a změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.

před 5 hodinami

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 6 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 6 hodinami

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 7 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 10 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy