Spor o princip právního státu vrcholí: Potrestá EU Maďarsko a Polsko?

Předčasné oslavy

Italský premiér Giuseppe Conte vyzdvihuje více než 200 miliard eur, které jeho země dostane z evropského fondu pro koronavirové zotavení v celkovém objemu 750 miliard eur, zatímco jeho nizozemský protějšek Mark Rutte si pochvaluje úlevy pro Holandsko z plateb do nadcházejícího sedmiletého rozpočtu EU, připomíná analytik. Dodává, že mezi slavícími jsou i dva politici, jejichž vlády Brusel viní z autoritářských sklonů: polský premiér Mateusz Morawiecki a maďarský premiér Viktor Orbán.

Morawiecki s Orbánem novinářům překotně sdělovali, že úspěšně odrazili snahy omezit výplatu evropských peněz těm vládám, o kterých se zjistí, že porušují zásady právního státu, poukazuje Hegedüs. Nadšení obou politiků ale mírní, když vyzdvihuje, že navzdory tomu, co si Budapešť a Varšava myslí, závěr Evropské rady podepsaný lídry sedmadvaceti zemí jasně spojuje distribuci evropských zdrojů s dodržováním právního státu.

"Zda Orbán a Morawiecki oznámili vítězství oprávněně, bude záviset z nemalé části na tom, jak budou tato slova interpretována v Bruselu a dalších metropolích," pokračuje odborník. Skutečnost, že každý po evropském summitu ohlašuje vítězství, není podle něj ničím neobvyklá a jde o důsledek zásady jednomyslnosti při přijímání rozhodnutí Evropské rady, tudíž politik, který by nemohl mluvit o vítězství, bude doma čelit nepříjemným otázkám, proč souhlasil s dohodou, kterou jeho země nevítá.

Situace se ale tentokrát liší v tom, že slova právní stát jsou - možná záměrně - natolik nezřetelná a vágní, že umožňují velmi odlišné interpretace toho, co dodržování uvedeného principu vlastně znamená, konstatuje Hegedüs. Nastiňuje, že závěry hovoří o tom, že v případě porušení této podmínky navrhne Evropská komise opatření, jejichž implementace si následně vyžádá souhlas kvalifikované většiny v Evropské radě, přičemž avizuje, že Evropská rada se k otázce brzy vrátí.

Uvedená slova lze číst různě s ohledem na to, jak souvisejí s předloňským návrhem Evropské komise spojit distribuci prostředků EU s dodržováním principů právního státu, deklaruje analytik. Domnívá se, že v případě jeho schválení bude moci Evropská komise snáze hlásit Evropské radě porušení tohoto principu v konkrétní členské zemi, na kterou budou uvaleny sankce, pakliže se jí nepodaří zajistit si kvalifikovanou většinu k jejich zablokování.

Chybná interpretace

Interpretace, kterou vyzdvihují Orbán a Morawiecki, zní, že spojování evropských peněz s principem právního státu nadále přísluší lídrům členských států v Evropské radě, kde obecně platí pravidlo konsensu, vysvětluje expert. Dodává, že to by v praxi skutečně znamenalo konec jakéhokoliv podmiňování distribuce evropských prostředků dodržováním principů právního státu, a proto oba politici slaví.

"Taková interpretace je téměř jistě chybná," myslí si Hegedüs. Upozorňuje, že jakákoliv změna publikovaných záměrů by vyžadovala jednomyslnost, přičemž tyto závěry jasně mluví po podmínečném vyplácení peněz.

• Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Možná je ale i druhá interpretace, která je rovněž příznivá pro polskou a maďarskou vládu, naznačuje odborník. Ta podle něj spočívá v tom, že slova o podmínečnosti odkazují na myšlenku nadnesenou předsedou Evropské rady Charlesem Michelem před samotným summitem, že dojde k úpravě návrhu Evropské komise z roku 2018 tak, aby kvalifikované většiny bylo třeba k uvalení sankcí, nikoliv k jejich zablokování.

Šlo by o změnu stávajících pravidel, ale jednalo by se nadále o symbolický, sotva funkční mechanismus, který by příliš Varšavu a Budapešť netrápil, míní Hegedüs. Podotýká, že možná je ale také třetí interpretace, které by se měli Orbán a Morawiecki obávat.

Jde o možnost, že Evropská rada otevírá dveře k rozhodnutí o návrhu z roku 2018 na bázi kvalifikované většiny, namísto jednomyslnosti, naznačuje analytik. Vysvětluje, že v takovém případě Orbán a Morawiecki nedosáhli svého a spokojení jsou pouze s formulacemi, které jim umožňují zachránit si tvář.

Pokud je toto pravdou, podmínečné čerpání by se stalo zákonem nejpozději na podzim, kdy se sejdou unijní instituce, aby posvětily detaily rozdělování nadcházejícího sedmiletého rozpočtu, uvádí expert. Dodává, že celý proces tak připomíná spíše pokerovou hru než transparentní legislativní vyjednávání a sázky jsou vysoké.

"Pokud jsou lídři EU oddáni právnímu státu, bylo by od předsedy Evropské rady Charlese Michela a německého předsednictví v Radě moudré, aby učinili vše pro podporu poslední interpretace," píše analytik. Věří, že v takovém případě by měli vypustit maximum detailů ohledně podmínky dodržování principu právního státu a zajistit její schválení kvalifikovanou většinou, čímž by Maďarsko a Polsko přišly o možnost potenciálně ji vetovat.

Na tom, zda se to podaří, závisí podle odborníka hodně, především s ohledem na oznámení německé kancléřky Angely Merkelové, že hodlá do konce roku proti Maďarsku využít článek 7 o porušování právního státu. Pokud se ukáže, že tato slova přimějí maďarskou vládu k ústupu od blokování podmínečného vyplácení evropských prostředků, půjde o dobrou zprávu pro řízení EU, míní Hegedüs. Za ještě lepší zprávu by považoval, pokud by uplatnění článku 7 kvůli nedostatečné nápravě právního státu v Maďarsku souběžně pokračovalo.

Naopak, pokud by německá kancléřka uzavřela s Orbánem dohodu, která umožní Maďarsku "uniknout z háčku" a navíc povede jen k slabé a symbolické vazbě vyplácení evropských peněz na dodržování principů právního státu, 21. červenec 2020 se může zapsat do dějin jako černý den pro institut právního státu v Evropě, deklaruje analytik.