Strategie pro život po uzávěře je ještě daleko, míní Laschet

Dlouhodobá strategie otvírání po plošné uzávěře nebude až do léta možná. Řekl to dnes podle agentury nový předseda nejsilnější německé strany, Křesťanskodemokratické unie (CDU), Armin Laschet na okraj regionálního sněmu své strany ve Stuttgartu. Podobně se Laschet vyjádřil v rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeinen Zeitung (FAZ).

Politik poukázal mimo jiné na neustálé změny chování koronaviru a varoval před diskusemi o brzkém uvolňování opatření.

Ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Laschet byl do čela CDU zvolen před týdnem. Před zářijovými parlamentními volbami se tak může ucházet o kandidaturu na německého kancléře.

Podle Lascheta je nerealistické předpokládat, že do léta bude k dispozici dlouhodobý koncept pro život po koronavirovém lockdownu. "Do léta nebudeme moci mít žádnou strategii, protože přibývají stále nové skutečnosti, na které musíme reagovat," řekl dnes konzervativní politik.

Nové nakažlivější mutace viru z Británie a Jihoafrické republiky mohou podle Lascheta dále mutovat. "Nevíme, jaké druhy v příštích týdnech a měsících ještě zažijeme," varoval možný budoucí spolkový kancléř.

Diskuse o otvírání v tuto chvíli podle něj není na místě, protože ohrožení je příliš velké, a je bezpodmínečně nutné zamezit rozšíření mutace v Německu. "Musíme učinit vše pro to, abychom se zlepšili v očkování," zdůraznil také Laschet.

V rozhovoru s FAZ označil zmutovaný virus za nevypočitatelný. "Jak působí, jak rychle působí a v jakých skupinách působí, to dnes nemůže nikdo s konečnou platností fundovaně předpovědět," řekl Laschet a poukázal na varovný vývoj v Británii a Irsku.

O obavách z "britské" mutace viru svědčí i skutečnost, že do karantény dnes byla dána berlínská Humboldtova nemocnice poté, co tam byla tato varianta zachycena u 20 pacientů a pracovníků.

Místopředseda frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Georg Nüsslein mezitím v rozhovoru s deníkem Augsburger Allgemeine vyzval k ukončení lockdownu v polovině února. "Pokud se v příštích týdnech ještě nestane něco, co teď nedokážeme předvídat, tedy například masivní rozšíření zmutovaných virů, pak se musíme nejpozději od poloviny února vydat jinou cestou než tou dosavadní," řekl Nüsslein. "Musíme učinit obrovský krok vpřed a přijmout jiná opatření než prodloužení lockdownu," prohlásil Nüsslein.

Také saský premiér Michael Kretschmer deníku Die Welt řekl, že chce prosazovat uvolňování po 14. únoru, pokud to bude zodpovědné. V úterý se německá kancléřka Angela Merkelová dohodla s premiéry spolkových zemí na prodloužení celostátní uzávěry právě do 14. února.

Německo, které má na 83 milionů obyvatel, dnes oznámilo 16.417 nově potvrzených případů koronaviru za poslední den. Za stejné období také zemřelo 879 lidí. Od vypuknutí pandemie tak země zaznamenala 2.122.679 případů nákazy, přičemž 51.521 lidí v souvislosti s covidem-19 zemřelo.

Související

Armin Laschet (CDU)

Laschet údajně dal k dispozici funkci předsedy CDU

Kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet dal dnes k dispozici svou funkci předsedy Křesťanskodemokratické unie (CDU). Informovala o tom zpravodajská televize n-tv. Dnes večer v 18:30 chce Laschet vystoupit s prohlášením.
Armin Laschet (CDU)

Laschet navrhl svého nástupce v zemské vládě

Kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet jako svého nástupce v křesle premiéra Severního Porýní-Vestfálska navrhl tamního zemského ministra dopravy Hendrika Wüsta. Laschet rovněž chce, aby Wüst místo něj vedl zemskou organizaci Křesťanskodemokratické unie (CDU). Wüsta musí ještě do funkcí potvrdit strana a zemský sněm.

Více souvisejících

Armin Laschet (CDU) Německo

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 13 minutami

před 46 minutami

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy