Koronavirus: Belgie a Nizozemí hlásí už tisíce obětí, epidemie propukla naplno v Británii

V Belgii dál rychle přibývají potvrzené případy nákazy koronavirem i úmrtí spojovaná s nemocí covid-19. Oficiální bilance aktuálně hovoří o 5163 obětech, v přepočtu na počet obyvatel je to nejhorší statistika ze všech zemí světa. Belgie ovšem jako jedna z mála zemí sčítá i úmrtí v domovech důchodců, kterých už hlásí 2586. Jen v části těchto případů je navíc diagnóza covid-19 potvrzená laboratorním testem.

Za poslední den krizový štáb registroval 313 mrtvých a 1329 nakažených. Celkem tak byla infekce virem SARS-CoV-2 v zemi odhalena u 36.138 lidí. Podle dostupných údajů je tedy při zohlednění velikosti obyvatelstva zdejší situace horší než v Itálii nebo Francii. V Belgii se ovšem provádí relativně vysoké množství testů na koronavirus, v úterý to bylo skoro 13.500.

K vysoké bilanci obětí pak přispívá i to, že ne ve všech případech je deklarovaná příčina smrti laboratorně potvrzena. Belgická vysílací společnost RTBF uvádí, že celkově mělo v domovech důchodců pozitivní test na koronavirus 2275 lidí. Co se týče tří stovek nově ohlášených zemřelých, infekce byla údajně potvrzena jen ve 24 procentech případů.

V Belgii zároveň ve čtvrtek pokračoval pokles počtu lidí hospitalizovaných kvůli covid-19. V nemocnicích bylo 5161 pacientů s touto nemocí, 1140 z nich na jednotkách intenzivní péče.

V zemi je zhruba od poloviny března omezen pohyb obyvatel, zavřené jsou školy, restaurace i část obchodů. Karanténní režim potrvá nejméně do 3. května.

V Nizozemsku, které má s 11,5 milionem lidí asi o šest milionů větší populaci než Belgie, je obětí nemoci covid-19 k dnešnímu dni 3459. Za posledních 24 hodin počet mrtvých vrostl o 144, informoval místní zdravotnický úřad RIVM. Koronavirem se nakazilo už 30.449 osob. Od čtvrtka infikovaných přibylo 1235.

Podle nizozemského statistického úřadu CBS zemřelo minulý týden v zemi 5000 lidí, tedy zhruba o 2000 více než v průměrném týdnu. Ve stejném týdnu loňského roku zemřelo 2900 osob. Na covid-19 minulý týden podle zdravotnického úřadu RIVM zemřelo v Nizozemsku 971 osob.

V britských nemocnicích zemřelo za 24 hodin dalších 847 lidí nakažených koronavirem. Dnešní bilance obětí covid-19 je nižší než ta čtvrteční, ale vyšší než v předchozích dnech tohoto týdne. Celkem si v Británii koronavirus vyžádal již 14.576 lidských životů, informovalo ministerstvo zdravotnictví. Nákaza virem SARS-CoV-2 se prokázala u více než 108.000 lidí.

Ve čtvrtek britské úřady hlásily za 24 hodin 861 obětí nemoci covid-19, dnes je tedy bilance mrtvých o 14 nižší. Ve středu ministerstvo informovalo o 761, v úterý o 778 a v pondělí o 717 obětech nákazy koronavirem. Dosud nejvyšší denní bilanci - 980 mrtvých - Británie oznámila 10. dubna.

Denní bilance zahrnují jen oběti z nemocnic, nejsou v nich mrtví například z domovů důchodců a dalších pečovatelských domů jako v některých jiných evropských zemích, například ve Francii či v Belgii.

"Testováno bylo 341.551 lidí a 108.692 testů vyšlo pozitivních," uvedlo dnes ministerstvo zdravotnictví. Od čtvrtka tak přibylo téměř 5600 infikovaných, zatímco ve středu a ve čtvrtek ministerstvo hlásilo 4600 nových případů. Testovaných bylo od čtvrtka dalších téměř 14.000 lidí.

Británie ve čtvrtek prodloužila o nejméně tři týdny platnost karanténních opatřeních, které v boji s koronavirem zavedla 23. března, tedy později než značná část jiných evropských zemí.

Ministr zahraničí Dominic Raab, který zastupuje nemocného premiéra Borise Johnsona, ve čtvrtek prohlásil, že by bylo nyní nezodpovědné stanovit termíny, kdy budou opatření zrušena. Mluvčí Borise Johnsona, který se z nemoci covid-19 zotavuje ve venkovském sídle Chequers, dnes řekl, že premiér se ve čtvrtek s ministrem Raabem spojil, dál ale odpočívá a nevěnuje se vládní agendě.

Související

Více souvisejících

Belgie Nizozemí Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump vystoupil během volební noci. (6.11.2024)

Izrael začal radit Trumpovi, co má dělat

Izraelský zvláštní vyslanec pro změnu klimatu a udržitelnost Gideon Behar doporučil Donaldu Trumpovi neodstupovat od Pařížské dohody, kterou Spojené státy podepsaly v roce 2015. Uvedl to server Politico.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Peter Pellegrini

O počasí nám nejde, ale využijeme ho. Politico zmapovalo, jak Slovensko či Maďarsko zneužily COP29

Někteří pravicoví lídři v Evropě, jako je italská premiérka Giorgia Meloni, se zasazují o nový přístup k řešení klimatických změn s důrazem na národní zájmy a bezpečnost. V úvodních dnech letošního klimatického summitu COP29 někteří evropští nacionalisté a autoritářští vůdci překvapivě podpořili určité klimatické kroky, a to navzdory tomu, že například bývalý americký prezident Donald Trump plánuje odstoupení USA od Pařížské dohody.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Dominik Feri

Dominika Feriho převezli zpět do vězení. Ke zranění mělo dojít jinak

Exposlanec Dominik Feri, který si odpykává tříletý trest odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění, je zpátky v teplické nemocnici. V uplynulých dnech ji vyměnil za prostředí vězeňské nemocnice v Praze na Pankráci, protože panovaly obavy z možné nákazy virem HIV. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Přežijí jen ti nejbohatší? Před změnami počasí zavírají oči, na případné katastrofy se chystají po svém

Vítězství Donalda Trumpa představuje triumf politiky „bunkru na konci světa“, což je špatnou zprávou pro globální životní prostředí. Tento přístup vychází z myšlenky, že v době klimatických katastrof, vymírání přírody a narůstající nerovnosti je pro bohaté nejlepší šancí na přežití vybudování osobního útočiště, kde se mohou chránit před zoufalými masami. Jedná se o přežití těch nejbohatších, varuje server The Guardian.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Krůček od apokalypsy? Studená válka by nově zahrnovala tři strany, a byla by pořádně horká

S aktuálními hrozbami ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině, zrychleným programem zbrojení v Číně a americkou touhou po nadřazenosti, vyvstává podle serveru The Guardian základní otázka: Co by donutilo světové vůdce ustoupit od hrozící světové války?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy