Rusko vztekle: Volby v Moldávii byly závažně narušeny

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) již v pondělí označila volby za demokratické, svobodné a dobře zorganizované. Podle ruského ministerstva zahraničí Sergeje Lavrova ale není možné zároveň s tímto prohlášením OBSE opomíjet fakt, že během hlasování i přípravy voleb docházelo k závažným narušením.

Moldavský nejvyšší soud vyloučil stranu Patria z voleb kvůli tomu, že přijímala peníze ze zahraničí. Některé průzkumy veřejného mínění jí slibovaly až 15 procent hlasů. Šéf strany Renat Usatii, který pomýšlel na křeslo šéfa nové moldavské vlády, odletěl ještě před volbami do Moskvy, prý z obavy před zatčením.

Moskva také sdělila, že z volebních výsledků vyplývá, že mnoho Moldavanů chce hlubší vztahy s Ruskem. To mimo jiné podporuje odštěpenecký moldavský region Podněstří.

Při panování komunismu prošla Moldavská SSR obdobím rusifikace, během které se v Moldavsku usídlilo asi 300 000 etnických Rusů. Kolem 20 000 Moldavanů bylo posláno do pracovních táborů, hlavně do Kazašské SSR a na Sibiř. Konflikt mezi vládními úřady v Kišiněvě a úřady Podněstří začal v letech 1989–1990 a týkal se snah částí moldavských politiků, kteří chtěli připojit Moldavsko k Rumunsku a zavést jako státní jazyk rumunštinu (psanou latinkou). To byl však problém pro občany z Podněstří hovořící většinou rusky, kteří používají cyrilici, ale i pro Gagauzy z jižního Moldavska hovořící gagauzsky.

V září 1990 se Podněsterská moldavská SSR vyhlásila součástí Sovětského svazu. V srpnu 1991 nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo také Moldavsko, ale v prosinci téhož roku si Podněstersko zvolilo za prezidenta Igora Smirnova a na základě referenda vyhlásilo nezávislost na Moldavsku. Dnes je oficiálním státním jazykem Moldavské republiky moldavština (psaná latinkou); jazykem Podněsterské moldavské republiky moldavština (psaná cyrilicí), ruština a ukrajinština. V roce 1994 se uskutečnilo referendum, ve kterém většina obyvatelstva Moldavské republiky odmítla spojení s Rumunskem, uvedl server kct-tabor.cz.

De iure je Podněstří stále součástí Moldavské republiky, i když její vláda nad regionem nemá kontrolu. Region tak zůstává ostrůvkem ruského vlivu v bezprostřední blízkosti hranic EU, je jakýmsi skanzenem sovětských časů, a to především v myšlení lidí.