Rusko před rokem zabralo Krym. Slibovalo "riviéru", realita je opačná

V polovině března se pro připojení Krymu k Ruské federaci vyslovilo v referendu 96,8 procenta hlasujících (volební účast činila 83,1 procenta). Krymský parlament v reakci na výsledek referenda, které odmítly USA i EU, následně vyhlásil nezávislost Krymu a požádal o připojení k Rusku. Putin nezávislost Krymu uznal a připojení Krymu k Rusku formálně stvrdila 21. března ruská Rada federace, horní komora ruského parlamentu, která ratifikovala smlouvu o připojení Krymu včetně přístavu Sevastopolu k Ruské federaci jako dva nové subjekty Ruska.

Situace na Krymu není příznivá

Na sankční seznamu Západu se  kromě vysokých představitelů místní samosprávy ocitla Ruská národní komerční banka, která po anexi Krymu plně ovládla místní bankovní sektor. Sankcím byla vystavena i letecká společnost Dobroljot, dceřiná firma Aeroflotu provozující linky na Krym, kterou Aeroflot musel nakonec zavřít.

Sankce tak ještě zhoršily dopravní spojení Ruska s Krymem, což narušuje jeden z hlavních příjmů Krymu - turistický ruch. Rusko totiž nemá přímé spojení s Krymem a Kyjev pozemní cesty občas blokuje. Plavbu trajektů často narušují bouře a jsou přeplněné a také drahé. Loňskou turistickou sezónu tak musely místní hotely odepsat. Moskva se tak rozhodla pro stavbu mostu, který má vést z Ruska přes Kerčský průliv na Krym.

Podle odhadu ruského listu Kommersant bude plné začlenění Krymu do Ruska stát Moskvu asi 30 miliard dolarů v následující dekádě. Kromě dopravního spojení s Ruskem by většina peněz měla jít na plynofikaci Krymu a na zajištění dodávek vody.

Podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) se od ruské okupace poloostrova zhoršila situace v oblasti lidských práv. Úřady podle HRW pod různými záminkami pronásledují lidi, kteří se odvážili otevřeně kritizovat počínání Ruska na poloostrově.