Žene Putin Rusko do další katastrofy? Profesor prozradil více

Fénix, či Sisyfos?

"Brzy po Napoleonově invazi do Ruska v roce 1812 se Rusko stalo součástí vítězné koalice, která ho v letech 1814-1815 porazila. V roce 1918 Německo přinutilo Moskvu podepsat ponižující Brest-Litevský mír, který zahrnoval velké ruské územní ztráty. Brzy však následovala bolševická konsolidace moci a znovuzískání většiny tohoto teritoria. Po nacistické invazi do Sovětského svazu v roce 1941 se SSSR stal součástí vítězné koalice, která v roce 1945 Německo porazila a Sovětský svaz se následně stal jednou ze dvou světových supervelmocí. Po kolapsu Sovětského svazu a následném ekonomickém chaosu přišel Vladimir Putin, který obnovil stabilitu a prosperitu a navrátil Rusko roli velké mezinárodní mocnosti," shrnuje profesor.   

"Zdá se tedy, že Putin zapadá do vzorce ruských vůdců, kteří uspěli v zastavení předchozího úpadku a oživili Rusko, jako Fénixe, jako velmoc. Existuje zde však ještě jiný způsob nahlížení na ruskou historii: Namísto pohledu na Rusko jako na vždy schopné odrazit se od blížícího se kolapsu můžeme tento vzorec vidět také tak, že Rusko navzdory permanentnímu budování své síly a prestiže, zažije vždy katastrofální nezdar - podobný Sisyfovské snaze vytlačit balvan na vrchol kopce, která vždy skončí marností," nastiňuje politolog.  

"Navzdory všemu, co car učinil, aby Rusko posunul do řad velkých evropských mocností, nebylo Rusko schopné vyhnout se katastrofě Napoleonovy invaze. Navzdory slibným politickým reformám na začátku 20. století Rusko neuniklo katastrofám první světové války, ruské revoluce a občanské války. Navzdory závratnému hospodářskému rozmachu za Stalina (ačkoliv za cenu enormních lidských ztrát) prožil sovětský svaz katastrofu německé invaze v roce 1941. A navzdory sovětskému dosažení statutu supervelmoci po druhé světové válce Sovětský svaz v roce 1991 zkolaboval a Rusko prožilo závratný hospodářský úpadek," předkládá Katz druhý možný výklad.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"To vše pokládá otázku: Skončí Putinovo úsilí zaměřené na obnovení ruské role jako velmoci také v další bolestivém nezdaru? Namísto nového Fénixe se z něj vyklube další Sisyfos? Odpověď závisí na tom, co považujeme za hlavní příčinu opakovaných ruských nezdarů," konstatuje expert.

Putin opakuje špatná rozhodnutí ruských vůdců

"Mnoho Rusů by jako příčinu označila zahraniční agresi či nepřátelství. Ačkoliv v průběhu studené války neexistoval otevřený sovětsko-americký střet, považovali americkou politiku zadržování za snahu oslabit Sovětský svaz. Ruské nezdary byly způsobeny nepřátelskými cizinci a následná zotavení jsou obdivuhodným výsledkem ruské iniciativy. Ale při třech největších ruských nezdarech učinili ruští vůdci špatná rozhodnutí - rozhodnutí, která činit nemuseli - a ta hrála významnou roli v jejich příchodu," připomíná Katz.   

"Car Mikuláš II. se nemusel rozhodnout bránit Srbsko a vstoupit do první světové války. Pokud by válka zůstala omezená na Rakousko-Uhersko a Srbsko, stále chatrnější vláda ve Vídni by se v tomto konfliktu s nacionalistickým Srbskem možná sama vyčerpala. Carská vláda by tak mohla přežít a to i za nepravděpodobného předpokladu, že Rakousko-Uhersko by Srbsko rychle porazilo. Zabránilo by se tak mnohem větší katastrofě v podobě bolševické revoluce," spekuluje politolog.     

"Podobně Stalin nemusel v roce 1939 souhlasit s paktem Molotov-Ribbentrop, který posunul Německo do mnohem lepší pozice k útoku na Sovětský svaz v roce 1941. Stalinova mimořádná víra, že Hitler Sovětský svaz nenapadne, byl skutečný historický omyl. A ačkoliv měl Gorbačov pravdu, když došel k závěru, že Sovětský svaz potřebuje zásadní hospodářské reformy, aby stačil posilujícímu Západu, nemusel se pokoušel zavést své vlastní naprosto naivní ekonomické reformní plány - především pokud mohl jednoduše zkopírovat úspěšný model na trhu založené hospodářské reformy při udržení politické kontroly, který zavedl Teng Siao-pching v Číně," míní odborník.

"Potká Putina stejný osud? Očividně se snaží znovuzískat ruskou velmocenskou roli. Není však vůbec jisté, zda způsobem, který k tomu zvolil, tohoto cíle dosáhne. Nemusel koneckonců anektovat Krym, zavést Rusko do táhnoucího se konfliktu na východě Ukrajiny či dělat cokoliv jiného, co má za následek znepřátelení si Západu - ruského nejpřirozenějšího spojence proti stále mocnější Číně, která sice pomaleji, ale mnohem úspěšněji než Rusko obnovuje svou pozici velmoci," tvrdí profesor.  

"Namísto posilování Ruska tedy Putinova rozhodnutí mohou být podobná jako ta, která vyústila v poškození Ruska, jich se měli vyvarovat Mikuláš II., Stalin a Gorbačov. Podobně jako předchozí ruští vůdci může Putin ve skutečnosti svým jednáním připravovat pro Rusko další katastrofální nezdar," varuje nakonec komentář.   

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.